Zdeněk Ležák: Výběr dětského časopisu je především zodpovědností rodičů, nikoliv vydavatele

sobota 20. září 2014 · 0 komentářů

Zajímavý rozhovor s šéfredaktorem časopisu ABC o dětských časopisech.

Zdroj: Podklad pro vystoupení Zdeňka Ležáka na tiskové konferenci Unie vydavatelů 10. 9. 2014

BcA. Zdeněk Ležák zastává pozici šéfredaktora dětského časopisu ABC od března roku 2010. V letech 1999 až 2008 působil jako redaktor „ábíčka“. Poté dva roky pracoval jako šéfredaktor časopisu 21. století JUNIOR. Své jmenování do funkce šéfredaktora ABC komentoval slovy: „Chci vrátit časopis dětem“. Před třemi lety vydal svou první knihu G2R: Tajemná hra.


Nabídka časopisů na českém trhu je velmi bohatá. Podle čeho rodiče poznají, že dítěti vybrali kvalitní časopis?

Na českém trhu je v průměru kolem padesáti dětských titulů. Rok co rok některé zanikají a jiné zase vstupují na trh. Výběr správného časopisu je zodpovědností každého rodiče. Základním vodítkem by měl být věk a potřeby dítěte. A roli samozřejmě hrají též očekávání rodičů.

Je na první pohled zřejmá kvalita časopisu? Podle čeho by se měli rodiče orientovat?

Většina časopisů na trhu je zaměřena na výdělek a kvalita jejich obsahu je nízká. Atraktivitu pro prodej pak často dorovnává příbalový dárek, většinou s velmi nízkou hodnotou i pořizovací cenou. Nicméně ten pak plní místo samotného časopisu funkci primárního obchodního artiklu. Na druhé straně barikády stojí dětské časopisy s obsahem, které mají o to těžší práci zaujmout zákazníka, protože na něj nemíří prvoplánově.

V čem jsou časopisy pro dnešní děti jiné oproti těm, které nám kupovali naši rodiče? Jak se změnilo chování čtenáře?

Funkce časopisů se mění. Od rodinné četby, která se v minulém a předminulém století v domácnostech pravidelně odbírala a ukládala, se dnešní časopis transformoval do konzumního artiklu „na jedno použití“. Dnešní časopis je obvykle zkonzumován v rámci několika hodin, přičemž zdaleka ne každý čtenář jej konzumuje celý. Před desítkami let bylo obvyklé časopisy po nasbírání vázat a zakládat do rodinného archivu, k němuž se pak vracely mladší děti v rodině. Dnes se to dělá velmi málo. Odpovídala tomu i odlišná skladba obsahu – četba na pokračování, obecné rady, návody, mravokárné a výchovné poučky.

Co může čtenář od časopisu očekávat?

Chápání časopisu je zcela individuální. V principu od něj čtenář očekává zábavu a poučení. Mnohá periodika pro děti jdou cestou opakování obecných faktů a vytváří jakousi encyklopedii na přeskáčku. Jedná se o články nadčasové, ale ty v době internetu a wikipedie nepřinášejí nic nového. Jsem přesvědčený o tom, že časopis má informovat o aktuálních událostech v daném tematickém zaměření. Pak má smysl za něj utrácet peníze.

Výrazně se mění obsahová stránka časopisů i jejich kvalita. Proč to není „tak dobré“ jako za nás?

Dětské časopisy s delší tradicí mají tu výhodu, že se v rodinách „dědí“. Pokud rodič vyrostl na určitém periodiku (značce), existuje předpoklad, že k němu přivede i své dítě. Mnohdy však dochází k deziluzi. Rodič dostává do ruky vizuálně i obsahově úplně jiný časopis, než jaký si pamatuje. Částečně jde o idealizaci svého dětství, kdy bylo všechno „takové lepší a poctivější“, a částečně je to přirozená mezigenerační diference. Dětský čtenář se mění a velmi citlivě reaguje na změny ve společnosti. Stejně tak flexibilně musejí reagovat redakce časopisů. Chce-li dětský časopis držet krok s vývojem společnosti, musí se dynamicky vyvíjet. Na konzervativní vzhled, jaký je obvyklý v médiích pro dospělé, v tomto segmentu není prostor.

Co byste poradil rodičům při výběru vhodného periodika?

Při výběru dětského časopisu je třeba vzít v potaz zájmy dítěte. Všechny dětské časopisy nejsou zkrátka jenom „dětské“. Stejně jako v segmentu pro dospělé zde existují žánrová a tematická zaměření. Mezi dětskými časopisy najdeme magazíny vědecko-technické, historické, hobby, produktové, lifestylové atd. Časopisy tato svá zaměření zpravidla neuvádějí, aby se vyhraněním nepřipravovaly o potencionální prodej. Důležitá je také genderová orientace a především pak věkové zacílení. To všechno by měl rodič vzít v úvahu.

Čím je způsobeno, že se v časopisech objevují pro děti nevhodné články?

Může to být samozřejmě pochybení redakce, ale častěji jde spíš o nepochopení skutečné cílové skupiny daného časopisu. Čas od času se na mě obracejí rodiče dětí s výtkou, jak můžeme zařadit do dětského časopisu to které téma, když z něj jejich malé děti nespí (např. zombie, mumie), případně jim to kazí z různých důvodů výchovu (např. téma youtubeři, počítačová hra se střelbou, recenze na film od 12 let, v určité míře sexualita či násilí). Jde o základní nepochopení věkového zaměření konkrétního časopisu. Je-li časopis určen pro děti na druhém stupni základní školy, nebudou jeho obsahem říkanky o kulatém sluníčku. Výběr časopisu je především zodpovědností rodičů, nikoliv vydavatele. Je nesmyslné a pro vývoj dítěte dokonce potencionálně nebezpečné kupovat dítěti časopis pro věkově vyšší cílovou skupinu. Narušuje se tím přirozený mentální vývoj dítěte. Čtenář není schopen rozumět obsahu a v některých případech ho obsah může děsit, stresovat.

Existuje nějaký návod, jak správně číst časopis?

Čím je dětský čtenář mladší, tím intenzivněji s ním musí rodič při četbě spolupracovat. Některá témata vyžadují širší vysvětlení souvislostí. Je proto potřeba s dětmi o tématech diskutovat, ptát se jich, zda a jak tématu porozuměly, nabídnout svůj pohled. Očekávám-li jako rodič, že se dítě četbou časopisu vzdělává, musím tomuto procesu sám aktivně pomoct. Dětský časopis je v tomto smyslu jakýmsi třetím pilířem vzdělávání (vedle rodiny a školy), ale má-li být efektivní, vyžaduje spolupráci rodiče.

Co dalšího se dá ještě s časopisem dělat? Co v nich čtenáři mohou najít?

Časopis není jen čtení. A u dětského časopisu to platí dvojnásob. Možné aktivity s časopisem jsou u každého periodika individuální, ale obecně se s nimi dají dělat tyto činnosti: čtení nahlas, poslech četby, plnění rébusů a kvízů, dokreslovačky, diskuze o tématech, vyrábění podle návodů, tvorba z papíru (vystřihovánky, koláže, výroba stolních her), sbírání (články, výstřižky, obrázky, seriály, básničky, vtipy), tvorba vlastního výstřižkového časopisu, tvorba referátů do školy, zapojování se do soutěží. Časopis může v tomto smyslu být partnerem i línějším či méně zdatným čtenářům, kde dobře plní funkci předávání informace komiksové příběhy, obrázky s popisky, krátké vtipy atd.

Co pro vás znamená tvořit dětský časopis?

Dětský časopis může fungovat jako výdělečný projekt. Byznysová stránka věci by ale neměla převážit tu obsahovou. A s touto myšlenkou do takové práce musím vstupovat. Při tvorbě dětského časopisu je třeba mít stále na paměti zodpovědnost, kterou máte při výchově dětských čtenářů – morální, kulturní i vzdělávací. V tomto smyslu je za tvorbou dětského časopisu hluboké poslání.


Sedm rad, jak na dětský časopis

1. Časopis by měl být přiměřený věku a potřebám dítěte i očekávání rodiče.

2. Při výběru dětského časopisu berte ohled na zájmy čtenáře.

3. Kupujte rozdílné časopisy pro dívky a pro chlapce.

4. Dítěti kupte časopis určený pro jeho věkovou skupinu.

5. S dětmi o tématech diskutujte a zjišťujte, jak článkům porozuměly.

6. U populárně-naučných časopisů aktivně dítěti pomáhejte s pochopením tématu.

7. Méně zdatným čtenářům vybírejte spíše komiksové časopisy