Smysl života je mít děti‘. Povědomí, které u nás zakořenilo během normalizace, se rozpouští jen pomalu. Bezdětných žen je dnes přibližně třikrát víc než za Husáka.
Zdroj: Jan Boček, www.irozhlas.cz 12. 3. 2019
V Česku přibývá bezdětných žen. V generaci, která dospívala za Husáka, nemělo dítě pouze 5 až 7 procent žen, u dnešních třicátnic a čtyřicátnic se čeká 16 až 18 procent bezdětných. Ukazuje to prognóza Českého statistického úřadu.
„Očekává se, že v zemích střední a východní Evropy bude bezdětnost stoupat, přibývá také lidí, kteří si pořizují pouze jedno dítě,“ potvrzuje socioložka Hana Hašková ze Sociologického ústavu Akademie věd.
Osmnáctiprocentní bezdětnost – pokud se naplní prognózy statistiků – ovšem není v novodobé české historii nic nového.
„Konečná bezdětnost žen se na území České republiky pohybovala u generací narozených na přelomu 19. a 20. století okolo dvaceti procent,“ popisuje Hašková v knize Fenomén bezdětnosti. „Tato situace nebyla v Evropě ničím neobvyklým a v Rakousku dosahovala trvalá bezdětnost dokonce více než třiceti procent.“
Atypická jsou podle ní spíš čísla z období husákovské normalizace. „Tehdy to byla velmi specifická situace. Takhle nízká celoživotní bezdětnost byla pouze v zemích východního bloku. Bezdětnost se tu dlouho udržovala na nízké úrovni i po pádu komunismu a narůstá až v poslední době.“
„Změnily se volnočasové možnosti, ale třeba i využití antikoncepce k plánování, kdy se stanete rodiči,“ vysvětluje příčiny změn Hašková. „V osmdesátých letech byla víc než polovina nevěst těhotná.“
Rozdíl mezi západním a východním světem byl nejvyšší u žen, které dospívaly v sedmdesátých a osmdesátých letech: například u žen narozených v roce 1960 zůstalo bezdětných pouze 6 procent Češek, ale 21 procent Švýcarek nebo západních Němek a 19 procent Angličanek.
Statistiky bezdětnosti kopírují železnou oponu dodnes: aktuálně je v Evropě nejvíce bezdětných – 21 procent – u trojice Německo, Rakousko a Švýcarsko. Vysoká bezdětnost, která navíc rychle roste, je v zemích jižní Evropy. V postkomunistických zemích je aktuálně na deseti procentech, nicméně i tady se prudce zvyšuje.
Vliv obou ideologií na podíl bezdětných žen je dobře patrný na rozdílu mezi tehdejším západním a východním Německem: přestože obě země měly po druhé světové válce podobné demografické charakteristiky, u žen narozených v roce 1960 bylo na západě bezdětných dvakrát víc.
Každá třetí vysokoškolačka zůstane bez dítěte
„Mám děti ráda, vždycky jsem je mít chtěla,“ vypráví Anna Bromová z týmu veřejné ochránkyně práv. „Jenže do současného světa je těžké přivést potomka. Klimatická změna znamená, že by se narodil do světa, kde bude těžké vypěstovat jídlo, kde bude bída a války, kde se všechno radikálně zhorší.“
„Takže jsem si řekla, že tohle prostě nikomu neudělám a věnuju svůj život snaze o odvrácení téhle katastrofy,“ dodává Bromová.
Není sama. Přibývá žen, které se dítěte vzdaly dobrovolně, často to vnímají jako morální rozhodnutí. Změna klimatu je přitom jedním z nejčastějších argumentů. Podle americké studie je rozhodnutí, zda mít, či nemít dítě, ohledně osobního dopadu na změny klimatu klíčové: zatímco například vegetariánství pomůže snížit emise skleníkových plynů o méně než tunu ročně, nemít dítě znamená snížení emisí kolem šedesáti tun.
Zároveň ale roste také množství nedobrovolně bezdětných. Typickou cestou k bezdětnosti je podle výzkumníků odkládání těhotenství na vyšší věk a následně buď problém s nalezením partnera, nebo zdravotní komplikace.
Odklad dítěte je přitom typický pro vzdělanější ženy: ve třiceti letech zůstává bez dítěte čtyřicet procent vysokoškolaček, zatímco u manuálně pracujících žen je to pouhých devět procent. Později se tato čísla příliš nezmění. Trvale bezdětná podle autorů knihy Fenomén bezdětnosti zůstane každá třetí vysokoškolačka, zatímco mezi ženami s výučním listem je to jen každá desátá…
Celý text s grafy najdete ZDE.
Přibývá bezdětných Češek. Mezi dnešními třicátnicemi bude bez dětí každá šestá
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
Témata článků
- bibliografie (1)
- celoživotní vzdělávání (75)
- dětská literatura (22)
- DOKUMENTY (192)
- ESF (1)
- glosy (35)
- informační technologie (186)
- inovativní vzdělávání (148)
- názory (19)
- NÚV (1)
- odborná literatura (642)
- pedagogické asociace (105)
- pozvánky (3)
- PR článek (1)
- profese učitele (386)
- projekty (21)
- seriál Školství v koronakrizi (23)
- STRATEGIE 2020 (9)
- školský management (173)
- školství v regionech (102)
- školství v zahraničí (66)
- výchova (214)
- výtvarné umění (2)
- vyučování (328)
- výzkum a hodnocení (548)
- vzdělávací politika (804)
- zajímavé tipy (661)
- zaujalo nás (833)
Archiv
- ► 2024 (304)
- ► 2023 (337)
- ► 2022 (350)
- ► 2021 (314)
- ► 2020 (319)
- ▼ 2019 (311)
- ► 2018 (302)