Karel Starý at al.: Profesní rozvoj učitele – návrhy pedagogických pracovníků

středa 28. listopadu 2012 · 0 komentářů

Cílem knihy je přispět k odborné diskusi o kvalitě práce učitelů aktuálními informacemi o různých cestách jejich profesního rozvoje. Panuje shoda, že kvalitní přípravné vzdělávání může zajistit dobrý základ pro výkon učitelské profese, ale skutečného mistrovství lze dosáhnout až v průběhu profesní dráhy.


Zdroj: Karel Starý, Dominik Dvořák, David Greger, Karolína Duschinská: Profesní rozvoj učitele. Podpora učitelů pro zlepšování výsledků žáků. Praha, Karolinum 2012. ISBN 978-80-246-2087-9


V zahraničních výzkumech, jejichž přehled mimo jiné najdete v této knize, se již delší dobu ozývá volání po tom, aby se účinky profesního rozvoje učitelů posuzovaly podle skutečných dopadů na výsledky jejich pedagogické práce. Informace o aktivitách profesního rozvoje učitelů v České republice jsou bohužel fragmentární, často chybí mezinárodní srovnání a pokud už nějaké existují, je jim věnována nedostatečná pozornost ze strany vzdělávací politiky. Spatřujeme v tom i jednu z možných příčin klesajících výsledků českých žáků v mezinárodních šetřeních.

Cílem knihy je přispět k odborné diskusi o kvalitě práce učitelů aktuálními informacemi o různých cestách jejich profesního rozvoje. Panuje shoda, že kvalitní přípravné vzdělávání může zajistit dobrý základ pro výkon učitelské profese, ale skutečného mistrovství lze dosáhnout až v průběhu profesní dráhy. Absence systematické podpory v profesním vzdělávání a jasných profesních perspektiv v podobě kariérního řádu nevytváří motivující prostředí pro profesní růst. Ukazuje se také, že tradiční pojetí profesního vzdělávání formou absolvování různých školení a kurzů je v současnosti doplňováno o nové formy, jako jsou sdílený odborný diskurs na pracovišti, mentoring či řízené samostudium, které čerpají z reflexe profesních zkušeností.

Na základě analýzy sekundárních i dílčích primárních pramenů si dovolujeme v závěru vyslovit určitá doporučení, na co by se v profesním rozvoji učitelů měl klást větší důraz a jaké formy podpory by to umožnily. Vhodnou kombinací vnější podpory učitele a vnitřní zodpovědnosti učitele za vlastní profesní zrání a předávání profesních zkušeností lze zvýšit kvalitu práce učitelů.


Shrnutí návrhů pedagogických pracovníků ke zkvalitnění profesního růstu (str. 109–110)


Hlavní výzkumná zjištění
– Metodická podpora je převážně ztotožňována s dalším vzděláváním učitelů. Dalšími významnými formami podpory je poradenství a vzájemný odborný diskurz učitelů.
– Deklarovaný zájem o další vzdělávání je u většiny učitelů vysoký. Učitelé chápou další vzdělávání jako součást svého profesního i osobního rozvoje a někteří jsou mu ochotni věnovat část svého volného času i se finančně spolupodílet na nákladech.
– Nabídka programů dalšího vzdělávání učitelů je značná, ale převažují krátkodobé akce bez systémového propojení, některé oblasti vzdělávání nejsou nabídkou pokryty. To je v rozporu se zjištěním, že efektivní jsou dlouhodobé programy (lze uvést údaj průměrně 50 kontaktních hodin). Nabídka a dostupnost studijních programů pro doplnění pedagogické kvalifikace je omezená a z pohledu ředitelů nedostačující.
– Metodickou podporu je potřeba rozvíjet vyváženě jak z interních zdrojů (koncept učící se školy), tak pomocí zdrojů externích (vzdělávání na zakázku, poradenské služby).
– Ve vzdělávacím systému jsou pociťovány vážné strukturální nedostatky, které brání profesnímu rozvoji učitelů. Mezi ně patří absence kariérního systému, neexistence koncepce a funkčního systému
dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, zrušení struktury okresních a krajských metodických sdružení, omezené prostředky na odměňování pedagogických pracovníků apod.
– Jako účinné formy metodické podpory uvnitř školy byly identifikovány kolegiální hospitace, aktivní činnost předmětových komisí, pomoc uvádějících učitelů začínajícím učitelům, přímé vzdělávání
kolegů např. v ICT nebo cizím jazyce.
– Optimálními aktéry externí metodické podpory učitelů jsou odborníci, kteří dlouhodobě spolupracují se školou a dobře znají učitele i žáky.


Doporučení vyplývající z výzkumných zjištění
– Profesní rozvoj učitelů by měl být přijímán jako klíčový nástroj ke zkvalitnění výsledků vzdělávacího systému a měl by být náležitě podporován odborně, legislativně i finančně.
– Umožnit, aby vzájemné vzdělávání ve škole bylo zrovnoprávněno s externím (legislativa, odměňování, hodnocení ČŠI apod.).
– Zajistit podmínky pro fungování metodické podpory uvnitř školy (výchovné poradenství, činnost předmětových komisí, metodických sdružení a uvádějících učitelů).
– Vytvořit funkční systém dalšího vzdělávání, který bude dobře propojen s kariérním systémem a bude motivovat učitele k profesnímu růstu.
– Prohloubit spolupráci s fakultami připravujícími budoucí učitele.
– Používat k metodické podpoře učitelů moderní technologie – např. videozáznamy vyučovacích hodin.
– Zvážit zapojení pomocného personálu a dobrovolníků, studentů, důchodců či dalších osob, aby se učitelé mohli věnovat především odborné práci.
– Poskytnout učitelům možnost ucházet se formou soutěže v určité fázi své kariéry o tvůrčí volno, které by mohli využít ke specifickým formám profesního rozvoje.


Knihu si můžete objednat ZDE.