Co je iniciativa Otevřeno?

úterý 19. dubna 2016 · 0 komentářů

Jsme studenti pedagogických fakult, kteří se rozhodli vzít rozvoj svého vzdělávání do vlastních rukou a snažit se, aby naše školy připravovaly své absolventy pro pedagogickou praxi co nejlépe. Otevíráme prostor, ve kterém bude váš hlas slyšet.

Iniciativa budoucích pedagogů vznikla na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity Brno 1. 12. 2015. Dnes už se k ní hlásí i studenti pedagogických fakult z Prahy a Olomouce.

Smysl své činnosti formulovali již při vzniku iniciativy.


Máme vizi vzdělávání

„Vzdělávací instituce by měly připravovat své žáky a studenty k tomu, aby dovedli čelit výzvám dnešního světa a obstát ve společnosti jako ti, kdo jsou schopni za ni přijímat zodpovědnost.

Oproti tomuto ideálu však spatřujeme značné rezervy v tom, jak výuka v dnešních školách často standardně probíhá a v jaké podobě se mnohokrát stále drží nejen na našich fakultách. Jsme přitom přesvědčeni, že právě pedagogické fakulty jsou jedním z klíčových míst, kde se rozhoduje o tom, jak bude vzdělávání vypadat.

Cítíme společenskou odpovědnost za budoucí úroveň vzdělanosti naší společnosti a není nám proto lhostejné, co a jakým způsobem předává Pedagogická fakulta svým absolventům.

Chceme svým dílem přispět k utváření světa, který vychovává svědomité osobnosti a v němž jsou učitelé nositeli hodnot, vizí a inovací…“


V Den učitelů vyvěsili po vzoru Martina Luthera na dveře fakult svých 21 tezí.

21 idejí pro vzdělávání v 21. století

1. otevřenost – otevřít diskusi, školu i sami sebe rozmanitým přístupům překračujícím zaběhlé zvyklosti – pojmout otevřenost jako obecný princip, s nímž můžeme hledat porozumění a zlepšení ve všech následujících oblastech.

2. smysluplný obsah – hledat a revidovat samotnou náplň vzdělávání a učit to, co je opravdu důležité – stanovovat cíle s ohledem na dnešní svět a zaměřit se na rozvoj obecnějších dovedností důležitých pro úspěšný život.

3. vysoké cíle – usilovat o vysokou laťku vzdělanosti vnímanou jako celoživotní snahu na sobě pracovat, učit se, dosahovat mistrovství ve svém oboru a rozšiřovat svůj všeobecný rozhled.

4. aktivizační metody – učit se vlastní zkušeností a vzájemnou diskusí – tvořit školu, kde učení spočívá ve vlastní aktivní činnosti a efektivních vyučovacích metodách, nikoli v pouhém poslouchání učitele.

5. demokratické pojetí – vést druhé k angažovanosti a podporovat v nich úsilí věci měnit – dát lidem svobodu volby, umožnit spolupodílet se na vlastním procesu vzdělávání a díky zažití demokracie vidět smysl v aktivním občanství.

6. kritické myšlení – učit se odpovědnému utváření vlastních postojů a podporovat trvalé tázání po smyslu věcí, vyjadřování pochyb a konstruktivní kritiky, ujasňování cílů a promýšlení, proč se vlastně vůbec vzděláváme.

7. citlivý přístup – obrátit pozornost na člověka a jeho prožívání – přistupovat k druhým tak, abychom vzájemným respektem, empatií a efektivní komunikací utvářeli zdravé normy a sebevědomí, kladné vztahy a sociální klima.

8. vnitřní motivace – podporovat vnitřní motivaci na místo nástrojů té vnější – dokázat nadchnout studenty pro pedagogické poslání, aktivizovat je v jejich studiu, aby sami dovedli probouzet zájem o učení a radost z poznávání.

9. rozvoj kreativity – utvářet prostředí, které podněcuje tvořivost – stavět takové úkoly a výzvy, které nabízejí různé způsoby řešení – usilovat o otevřené myšlení, tvůrčí postupy a hledání nových cest.

10. příležitost pro všechny – dávat šance všem lidem bez rozdílu, hledat ideál inkluze respektováním individuality každého člověka, nacházet v této otevřenosti obohacení a trvale přijímat rozmanitost jako žádanou hodnotu.

11. mezinárodní přesah – překročit hranice a učit se nahlížet na věci z mezinárodní perspektivy – podporovat výjezdy do ciziny, posilovat práci s cizími jazyky a celkově internacionalizovat studium v jeho formách i obsahu.

12. učení v souvislostech – usilovat o porozumění tématům dnešního světa v jejich souvislostech a kontextu, učit se orientovat ve víru informací a médií, propojovat jednotlivé obory a věnovat pozornost průřezovým tématům.

13. společenská odpovědnost – angažovat se v dění kolem nás a klást důraz na občanský rozměr vzdělávání – tvořit školu, jež přijímá spoluodpovědnost za okolní svět a se svými studenty i sama o sobě se do něj aktivně zapojuje.

14. spolupráce s okolím – hledat partnery a inspiraci a naslouchat reálnému světu – spolupracovat se školami a s různými organizacemi, vést studenty k účasti na zajímavých projektech a k všestranně obohacující otevřenosti.

15. rozmanitost vzdělávání – intenzivně se zamýšlet nad různými podobami výchovy a vzdělávání ve škole i mimo ni a nebát se inovací a alternativ – tvořit svět, kde rozmanitost, jinakost a změna jsou vnímány jako obohacující.

16. učení praxí – klást důraz na praktický nácvik a za základ pedagogické přípravy považovat velké množství kvalitně reflektovaných praxí – propojovat praxi s teorií a zasazovat výuku do reálné a aktuální podoby světa.

17. reflexe při učení – systematicky pracovat s reflexí jako nástrojem poučení z prožité zkušenosti – soustředit se na reflexi pedagogických praxí i při běžné výuce s žáky – pěstovat sebereflexi a učit se od sebe navzájem.

18. zpětná vazba – trvale hledat a hodnotit kvalitu výuky a vzdělávání – učit se dávat a přijímat zpětnou vazbu a nakládat s ní tak, aby žákům a studentům pomáhala reflektovat jejich práci a aby rozvíjela úroveň výuky samotné.

19. osobnostní rozvoj – zařazovat do výuky sebezkušenostní aktivity, v nichž se člověk učí lépe poznávat sám sebe a svůj proces učení, komunikovat s druhými, zvládat negativní a rizikové chování a působit vůči němu preventivně.

20. výchovný rozměr – pracovat s hodnotami, neomezovat se na pouhou vzdělanost a pěstovat v lidech slušnost, pokoru a smysl pro morálku – formovat druhé k tomu, aby usilovali být dobrým člověkem.

21. autenticita prostředí – uvádět všechny ideje do praxe vlastním příkladem školy – usilovat, aby vliv sociálního a pedagogického prostředí šel ruku v ruce s ideály i kurikulem a působil tak na budoucí pedagogy jako žádoucí vzor.

Zdroj.

K vizím patří ještě rozšiřující komentář.

Za směřování k takovým vizím by se nemusela stydět žádná škola. Měly by se stát krédem pedagogických fakult, které si budou studenti předávat jako štafetu a ve spolupráci se svými pedagogy se je snažit dále realizovat. Už je opravdu na čase!

Pokud se chcete dozvědět o této iniciativě a o její podpoře na fakultách více, navštivte kulatý stůl SKAV a EDUin 21. 4. 2016.