Václav Cílek: Z dětí nám vyroste digitální proletariát

středa 23. července 2014 · 0 komentářů

Třetí a závěrečná část textů o Digitální demenci.


Digitální dieta

Pokud přílišné používání nových médií může vést k poruchám mysli, tedy k jevu, který M. Spitzer nazývá digitální demencí, co s tímto jevem můžeme dělat? České základní školy jsou plné dětí, se kterými si rodiče neví rady a čekají, že to za ně udělá škola. Od učitelů každá nová reforma čeká, že děti zaujmou a budou motivovat. V konkurenci s novými médii to je velice obtížné a při větším počtu žáků ve třídě někdy i nemožné. V USA děti tráví na sociálních a informačních sítích víc času než dohromady ve škole a při psaní domácích úkolů.

Zároveň ze všech stran a z různých evropských zemí včetně sousedního Rakouska a Německa slyšíme, že děti jsou nesoustředěné, špatně si pamatují delší texty, za domácí úkol jim nelze zadat, aby se naučily básničku, protože to prostě nezvládnou. Ale věc je ještě mnohem horší – děti mají málo pohybu a dá se očekávat, že v dalším životě budou častěji nemocné, protože si nevybudovaly fyzickou kondici v době, kdy se rozvíjí tělo i mozek. V digitálně rozvinutých zemích, jako je USA či Jižní Korea, tráví nad digitálními strojky víc jak třetina a někde i víc jak polovina mládeže přes sedm hodin denně! Náklady na zdravotnictví budou za této situace stěží klesat. To znamená, že státy budou garantovat bezplatnou jen zcela základní péči a sféra placeného "nadstandardu" se bude rozšiřovat.


Nejen nová média, viníkem jsou i rodiny

Zatímco prof. Spitzer vidí jako hlavního viníka nová média, řekl bych, že i ta jsou jen jedním z projevů proměny sociálního prostředí. Selhává především rodina, která je často neúplná a přezaměstnaná. Myslím si, že mnoho dětí trpí osamělostí a lék hledají v náhražce sociální sítě. Normální lidský kontakt, vyprávění, čtení pohádek nelze ničím nahradit. Zní to jako klišé, ale nejspíš to je ten vůbec nejhlubší návod, jak se vyhnout digitální demenci. Problémy vysokých škol s klesající úrovní studentů začínají již v mateřské školce.

Digitální demence se často projevuje jako nerovnovážný vývoj pravé a levé hemisféry, což kromě již zmíněných poruch paměti a koncentrace vede k častějším depresím. Čas strávený s americkými studenty v Evropě mě dovedl k jednomu zásadnímu pozorování – a tou je tendence studentů zahánět jakýkoliv pocit smutku či nedostatku energie léky, které jsou podle našich lékařů často návykové a hlavně velice silné…

Celý článek si můžete přečíst ZDE.

První díl ZDE, druhý díl ZDE.