Připraveni učit

V březnu se neusmívej, byla jedna z prvních rad, které jihokorejský učitel Yoon Young Lee dostal při nástupu do zaměstnání. Březen je tamní první měsíc školního roku a rada odkazovala na to, že ze začátku má být učitel přísný a neosobní.

Zdroj: Scio 15. 5. 2017

Lee touto citací otevírá na blogu OECD Education Today svůj příspěvek o pocitech a potížích nastupujících učitelů. Největším problémem těch, kteří stojí před žáky poprvé, nepramení podle něj z toho, že neví, co mají učit, ale neví, jak mají naučit to, co ví, a jak přitom zvládnout celou třídu.

Potvrzuje to i zpráva OECD o připravenosti začínajících učitelů, tedy těch, kteří nemají delší než tříletou praxi.

Závěry vychází z dat pro TALIS 2013 a zkoumají, nakolik se noví učitelé cítí být připraveni co do obsahu učiva v předmětu, které učí, co do pedagogických znalostí a co do „třídní praxe“. Poslední dvě pole přitom za tím prvním zaostávají. Zatímco 51 % učitelů se cítí velmi dobře připraveno co do oborových znalostí, jen 32 % se takto cítí ohledně pedagogiky a 34 % ohledně třídní praxe. Pocit připravenosti u začínajících učitelů je samozřejmě nižší než u jejich zkušenějších kolegů – a rozdíl je znatelný právě u posledních dvou oblastí.

Výsledky mohou ukazovat, že v některých zemích se příprava budoucích kantorů soustředí příliš na oborové znalosti namísto pedagogických dovedností, i když jsou pro učitele důležité všechny tři oblasti. Pokud by dostávaly stejný prostor, mohli by se možná učitelé usmívat bez ohledu na roční období. K tématu vydalo OECD i studii o přípravě nových učitelů v osmi oblastech: Austrálii, Japonsku, Jižní Koreji, Nizozemí, Norsku, Saudské Arábii, Spojených státech a Walesu.

Původní zdroj.