25. 2. 2016 jednalo LXIX. Akademické fórum – veřejný, volně přístupný seminář JČMF – o matematice. V zápisu z jednání se o úvodní prezentaci píše: „Nejen počtem snímků (115), ale především jejich obsahem vzbuzuje prezentace Z-3 právem pozornost. Bohatá data jsou předurčena ke kvalifikovanému zpracování s vyvozením závěrů, uplatnitelných v rozhodovacích procesech na MŠMT.“
Zpracovalo: Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání
Poznatky (1)
Výsledky jednotných testů v krajích velmi dobře korelují s výsledky maturitních zkoušek
V krajích, kde žáci dopadli špatně v jednotných testech, dosahují maturanti srovnatelně špatných výsledků. Tuto hypotézu bude potřeba podrobit detailnějšímu zkoumání.
Klasifikace v základních školách nelze považovat za objektivní srovnatelné kritérium kvality uchazečů
Známky z jednotného testu jsou v průměru o více než jeden klasifikační stupeň horší než známky ze základní školy a výrazně se liší škola od školy. Známky ze základní školy mají tak pro hodnocení úrovně vědomostí a dovedností minimální vypovídací hodnotu.
Negativní vliv rámcových vzdělávacích programů (RVP)
V důsledku velké volnosti RVP se školní vzdělávací programy (ŠVP) na různých školách mohou značně odlišovat. Pro střední školy je velmi obtížné v čase věnovaném výuce matematiky vyrovnat propastné rozdíly ve vědomostech jednotlivých žáků, natož pak zvládnout jejich přípravu k maturitě.
Poznatky (2)
Zodpovědnost základních škol
Masivní realizace přijímacích zkoušek komerčními společnostmi, jejichž prvořadým a pochopitelným zájmem je zisk, změnilo vnímání podílu odpovědnosti základních škol za přípravu žáků. Žáci pak v přípravě nezískají žádné vědomosti, ale naučí se zvládnout konkrétní typ testu.
Tento neblahý trend potvrzuje výsledek dotazníkového šetření, v němž ředitelé i učitelé umístili na třetí místo v pořadí zodpovědnosti za přípravu žáků na přijímací zkoušky organizaci, která přijímací zkoušky realizuje.
Rodiče
V současné době, kdy jedním z hlavních zákonem předjímaných kritérií pro přijímání žáků na střední školy jsou známky, je vytvářen očekávatelný tlak ze strany rodičů na „udělování“ co nejlepších známek. Škola, která takový trend akceptuje, je mezi rodiči školou oblíbenou.
Objektivní, srovnatelné přijímací zkoušky by mohly způsobit, že by tlak na neobjektivní přidělování pěkných známek mohl ustoupit požadavku žáky něco naučit.
Poznatky (3)
Téma k diskusi
Působnost vzdělávání orientovaného na kompetence
Ekonom Daniel Münich v jednom rozhovoru uvádí:
„České střední školy by měly mnohem větší pozornost věnovat pěstování schopností přemýšlet, vymýšlet a učit se, na úkor současného zaměření na vědění a znalosti.
Času je málo a studenti toho mají na krku hodně. Dokud neslevíme na objemu encyklopedických faktů, které jdou často do neuvěřitelných detailů, nemůžeme dostatečně pěstovat dovednosti, které budou užitečné dlouhodobě k řešení problémů jakéhokoli druhu, až přijdou.“
K tomuto tématu Konrad Paul Liessmann: „V míře, v níž se kompetence chápou jako formální dovednosti, které lze získat na libovolných obsazích, se maří idea každého poznání, motivovaného zvídavostí a tím vzdělávacího procesu.“ (Konrad Paul Liessmann, Praxe nevzdělanosti, Academia 2015)
Výsledek: Získávání kompetencí cestou nevědění
Konečný cíl: Získání kompetence pro získávání kompetencí
Poznatky (4)
Téma k diskusi
Dopady a některé jejich příčiny
Neporozumění textu
– Pasivní konzumace mluveného i psaného slova, absence verbální interakce
– Mediální prezentace, absence vnímání procesu řešení (stavby myšlenky)
– Digitální komunikace (zkratkovitost, anonymita)
Absence základních vědomostí
– Slučování oborů, ztráta specializace, povrchní znalosti
– Odklon od opakování a upevňování vědomostí
– Digitální prostor – absence potřeby zapamatování, slepování, nikoli tvorba
Absence produktivních dovedností
– Formalizmus ve výuce
– Pracovní sešity
– Trénink na testy, ne učení
Absence pracovních návyků, disciplíny
– Minimalizace nároků (obava ze stresování)
– Obava z autorit (neučit, jen provázet)
– dentifikace učení a života – mizení učitele a školy
– Absence motivace
Celý text prezentace se spoustou grafů si můžete stáhnout ZDE.
Předpokládáme, že odborníci se k němu vyjádří.
Jiří Zíka: Analýza pilotáže přijímacích zkoušek. Maturitní zkouška. MATEMATIKA+
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
Témata článků
- bibliografie (1)
- celoživotní vzdělávání (75)
- dětská literatura (22)
- DOKUMENTY (192)
- ESF (1)
- glosy (35)
- informační technologie (187)
- inovativní vzdělávání (150)
- názory (19)
- NÚV (1)
- odborná literatura (642)
- pedagogické asociace (107)
- pozvánky (1)
- PR článek (1)
- profese učitele (386)
- projekty (21)
- seriál Školství v koronakrizi (23)
- STRATEGIE 2020 (9)
- školský management (176)
- školství v regionech (105)
- školství v zahraničí (66)
- výchova (216)
- výtvarné umění (2)
- vyučování (333)
- výzkum a hodnocení (557)
- vzdělávací politika (829)
- zajímavé tipy (663)
- zaujalo nás (840)
Archiv
- ► 2024 (303)
- ► 2023 (337)
- ► 2022 (350)
- ► 2021 (314)
- ► 2020 (319)
- ► 2019 (311)
- ► 2018 (302)
- ► 2017 (313)
- ▼ 2016 (322)
- ► 2015 (303)
- ► 2014 (306)
- ► 2013 (310)
- ► 2012 (266)
- ► 2011 (255)
- ► 2010 (254)
Česká škola
Šéfredaktorka
Akce
Výtvarné umění

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.