Jaroslav Petr: Matky v roli genových inženýrů

To, jak se s námi zacházelo v kolébce, může na zbytek života pozměnit funkci našich genů a činnost našich těl a mozků. Úžasné na tom je, že na to máme určitý vliv a můžeme si zcela svobodně vybrat, jak tento vliv využijeme. (Škoda, že si tento článek přečetlo do dnešního dne jen asi 1800 lidí, možná i rodičů.)


Zdroj: Blog autora, Lidovky.cz, 12. 11. 2010

Všichni si dokážeme představit, že matka pečující o dítě mění dění v dětském mozku tím, že do něj dítku vkládá nové informace. Někde v podvědomí si po zbytek života poneseme ozvěny toho, zda nám maminka večer broukala ukolébavku, nebo zda jsme slýchali z vedlejší místnosti její opilý ryk a povyk jejích namazaných kumpánů. Není ale výchovný zásah do dětského organismu mnohem hlubší? Nemůže matka – samozřejmě ve spolupráci s otcem a dalšími blízkými lidmi – zároveň změnit dítěti na celý zbytek jeho života i funkci genů? A jaký má takto navozená genetická změna dopad na život dítěte?

Odpovědi na tyto znepokojivé otázky nabízí zajímavý experiment, který provedla Frances Champagneová z newyorské Columbia University. Sledovala, jak se matky laboratorních potkanů věnují svým mláďatům. Pro další pokusy si vybrala potkaní dcerky, kterým se jejich matky láskyplně věnovaly, a také potkaní dcerky, jejichž matky se při péči o potomstvo zrovna nepřetrhly. Odlišně „vychované“ dcery se v dospělosti výrazně lišily „životním stylem“…

…Dětští psychologové, pedagogové, ale i zkušenější rodiče se vesměs shodují v tom, že co dostane dítě ve výchově v prvních třech letech života, to mu už nikdy nikdo nevezme. To, co dítě v tomto období nedostane, už po zbytek života jen těžko dohání. Moderní genetika naznačuje, že dítě v raných obdobích života zdaleka nedostává jen informace – tedy elektrické potenciály prohánějící se nervovými buňkami dětského mozku. Péče a výchova formuje povrch dvojité šroubovice DNA a ovlivňuje činnost genů na zbytek života…

…A tak se třeba právě dneska večer do určité míry rozhodne o tom, jestli bude vaše dítě v životě vyrovnané nebo depresivní, klidné nebo agresivní, zvídavé nebo apatické. Úžasné na tom je, že na to máme určitý vliv a můžeme si zcela svobodně vybrat, jak tento vliv využijeme.

Celý text najdete ZDE.