Vážený pane Jaroslave Kalousi!

středa 25. února 2015 · 0 komentářů

V pondělí jsme se rozloučili s docentem Jaroslavem Kalousem. Bylo nás hodně a byli mezi námi také jeho studenti. Řeč Michala Kováče zapůsobila na všechny přítomné jako ocenění mimořádné osobnosti učitele. Každý z nás by byl jistě rád, kdyby se takto do srdcí a myslí svých žáků zapsal.

Vážený pane Jaroslave Kalousi!

I když tu dnes nemůžete být s námi, věřím, že se na nás shora díváte a máte radost, kolik báječných lidí přišlo na Vaši pietní akci. Váš duch je nesmrtelný, všudypřítomný a věčný.

My, studenti sociologie, jsme Vás po dobu Vašeho působení na Karlově univerzitě znali především jako člověka veselého. Nebylo studenta, který by o Vás řekl křivého slova, protože jste byl náš oblíbený, a nebojím se říci milovaný, profesor. Na Vaše kurzy se studenti těšili už týdny dopředu, protože věděli, že je přivítá laskavý člověk, od kterého se jednak dozví spoustu nových, zajímavých informací, ale také jim bude ve školní lavici příjemně, protože to byl jeden z Vašich hlavních cílů – abychom se ve škole netrápili, ale radovali se z pocitu, že nejsme obyčejní sběrači zápočtů v kancelářské budově, nýbrž inteligentní bytosti, jejichž názory jsou nanejvýš zajímavé a je potřeba se o ně podělit, nikoliv zůstat sedět se zamračeným obličejem.

Vážený pane Jaroslave Kalousi,

jako pedagog jste byl pro desítky a stovky studentů velkým inspirátorem. Když jste byl v akci, při výuce, začal si student říkat, že svět se možná opravdu neřídí podle složitých tabulek a tisíc let starých pravidel, ale že, když má člověk krásnou a šlechetnou myšlenku a trochu chce, tak proč by ji nemohl zrealizovat. Pomůže tím přece sobě i svému okolí. Chceme tím říci, že jste nám a mnoha dalším lidem svým optimismem a odhodlaností dotáhnout věci do konce otevíral unavené oči a dával jim jiskry naděje.

Vážený pane Jaroslave Kalousi,

My, studenti ze studentského spolku Miroslava, jsme měli tu možnost a pak především hlubokou čest poznat Vás i jako kolegu. V úzké spolupráci jste s námi plánoval akce a výlety do zahraničí. Nedokážete si představit, jaký zážitek jste nám tím poskytl. Jednak to byla pro nás obrovská pocta, že jste náš spolek označoval za velice schopný a přátelský, jednak jste do organizace přiléval Vaši tolik empatickou energii, která lidi stmelovala a vyvolávala pocit, že naše činnost je naše svaté poslání.


Víme, že jste byl jedním z nejpravidelnějších účastníků studentských akcí Institutu sociologických studií. Uvádíme Vás proto, in memoriam, do naší studentské síně slávy. Jak jsem Vás znal, tak věřím, že toto drobné gesto přijmete s blažeností na duši.

Nezbývá mi, než Vám popřát mnoho štěstí na Vaší další cestě. Věřím, že opět máte plnou hlavu bohulibých projektů a kráčíte vstříc dobrodružství, neohroženě, tak jak si Vás, pane Jaroslave Kalousi, pamatujeme.

Byl jste dobrý a férový chlap. Děkujeme, že jste nám dovolil být s Vámi v časech zlých i dobrých a těšit se z kouzla Vaší osobnosti.

Mějte se krásně, a prosím, nepřestávejte se usmívat.

Vaši studenti, které jste měl tak rád, protože oni měli rádi Vás.

Sbohem.

studenti ze studentského spolku ISS Miroslava