Prostorová představivost je raným znakem kreativity i úspěchu ve vědě

pátek 6. září 2013 · 0 komentářů

Dar prostorové představivosti – konkrétně ten její aspekt, který ponoukne dítě rozebrat hodiny či ledničku – je možná přesnějším ukazatelem budoucí kreativity a inovativního myšlení, než dovednosti matematické či verbální, a to právě zejména v oblasti matematických, přírodovědných i dalších příbuzných oborů. Tvrdí to studie uveřejněná v magazínu Věda psychologie.

Zdroj: www.scio.cz


Studie sledovala profesní úspěšnost lidí, kteří ve svých 13 letech skládali – vzhledem k tomu, že byli považováni za mimořádně nadané – zkoušku SAT (americká obdoba testu Obecné studijní předpoklady od Scia, pozn. překladatele) a zároveň zkoušku zvanou Differential Aptitude Test. Differential Aptitude Test zkoumá prostorovou představivost, schopnost vizualizovat a manipulovat dvou a třídimenzionálními objekty. Výsledky samotných testů SAT, orientujících se na verbální a matematické dovednost, se samy o sobě ukázaly být přesným ukazatelem budoucích úspěchů daného studenta, avšak když se do studie započítaly i výsledky testů prostorové představivosti, přesnost výsledků byla výrazně vyšší.


Testovat více prostorovou představivost a podpořit talenty

Výzkumníci z Vanderbilt University v Nashvillu se domnívají, že výsledky jejich výzkumu opodstatňují požadavek zaměřit testy typu SAT či jejich obdobu ACT také na prostorovou představivost, abych bylo možné identifikovat děti, které v této schopnosti vynikají a podpořit následně jejich talent.

„Desítky let se hromadí důkazy o tom, že prostorová představivost nám dává něco, co nedokážeme zaměřit tradičními nástroji selekce ve vzdělávání“, říká David Lubinski, hlavní spoluautor dané studie a psycholog na Vanderbilt University. „Možná kvůli tomu přicházíme o novodobé Edisony a Fordy“. V návaznosti na studii z roku 1970, doktor Lubinski a jeho kolegové vystopovali profesní růst 563 studentů, kteří se před 30 lety (ve věku 13 let) umístili mezi nejlepšími 0,5 % v testu SAT. Ve stejné době také složili Differential Aptitude Test.

O mnoho let později, nikterak překvapivě, dosahovaly děti, které měly velmi dobré výsledky v testu SAT, úspěchů co do počtu vědeckých článků, které publikovaly, a počtu patentů, které vlastnily. Ještě vyšší míru korelace však prokázal výzkum u těch, kdo měli také nejvyšší skóre v testu prostorové představivosti. Právě ta je podle výzkumníků zásadním ukazatelem budoucího úspěchu na poli technologií, inženýrství, matematiky a přírodních věd.


Lego a chemické stavebnice

Kognitivní psychologové se už dlouho domnívali, že prostorová představivost – o které se občas mluví jako o „sirotčí schopnosti“ pro svou tendenci skrývat se – by mohla být zásadní pro úspěch v technických oborech. Dřívější výzkumy ukázaly, že studenti s touto schopností mají daleko vyšší zastoupení ve zmíněných oborech, ale že jim zároveň ve škole není poskytnuta dostatečná podpora a v důsledku toho nedosáhnou tak vysoko jak by mohli (pozn. pro rodiče – stavebnice Lego a či chemické stavebnice jsou považovány za dobré dárky právě pro schopnost prostorové představivosti).

Zmíněná korelace prostorové představivosti a nadání pro vědu a techniku doposud byla „předpokládána, avšak nedostatečně prošetřena“, alespoň ve srovnání s ověřováním matematických schopností, říká David Geary, psycholog na University of Missouri, který se výzkumu financovaného Nadací Johna Templetona neúčastnil. Nový výzkum je důležitý, říká, protože ukazuje, že velké úspěchy v oborech STEM – věda, technologie, inženýrství a matematika – „nejsou vázány jednoduše přímou úměrou na matematické schopnosti“.


Není to složité, ale nedělá se to

Testovat prostorovou představivost není zvlášť složité, dodává doktor Geary, ale součástí standardizovaných testů není zkrátka proto, že je považována za kognitivní funkci, patřící do říše IQ testů. Není tedy schopností, která by byla podporována školní výukou.

Není jako matematika či angličtina – není součástí akademického kurikula, říká Geary. Je to spíše vrozená základní schopnost. Proto ji autoři při sestavování testů neberou v potaz.

Jde také o schopnost více přisuzovanou mužům než ženám. V probíhající studii, reflektující výsledky z roku 1970, chlapci početně převyšovali děvčata v poměru 393 ku 170. Studie však nenašla žádný rozdíl v úspěchu v dospělosti, říká doktor Lubinski, ačkoli ženy se spíše zaměřovaly na medicínu a společenské vědy.


Původní zdroj NY Times. Překlad Aneta Bernardová.