Tomáš Feřtek: Škola je poslední místo, kde ještě potkáme všechny bez rozdílu

středa 11. listopadu 2015 · 0 komentářů

Nakladatelství Nová beseda vydalo knihu Tomáše Feřtka „Co je nového ve vzdělávání“. Přinášíme ukázku z kapitoly, jež se věnuje otázce, zda škola jako instituce může přežít pod tlakem nových technologií a společenských požadavků na vzdělání.

Zdroj: Respekt.cz 3. 11. 2015

…Školy na začátku 21. století jsou vystaveny nejen ztrátě vzdělávacího monopolu a vlivu, ale i novým požadavkům státu a pedagogických odborníků a ještě rozmanitějším požadavkům rodičů. Už dávno nevyučuje jen škola. Svět za jejími dveřmi je jí silným konkurentem a rozhodně to neplatí jen o České republice. Informace jsou dostupné všude a prakticky pro každého…

…Ve chvíli, kdy bychom školu jako instituci zrušili, bude o osudu dětí rozhodovat stoprocentně rodinné prostředí a jen posílíme selekci. Motivovaní a vzdělaní rodiče by do svých dětí investovali soustředěněji a více, ti druzí by nechali své děti pravděpodobně napospas televizi a nicnedělání, protože se sami ve vzdělávacích nabídkách těžko orientují a jsou zaměstnáni existenčními starostmi.

Problém by nebyl ani tak v tom, že by takové děti nechodily do školy, ale že by zůstaly samy, oddělené od vrstevníků, od podnětného prostředí ve škole nebo mimo školu a bez dospělého na dosah, kterého je možné požádat o pomoc. Škola totiž plní jeden těžko nahraditelný úkol: spojuje společnost bez ohledu na sociální rozdíly a tato její funkce je pro budoucnost klíčová…

…Riziko, že zůstanete oddělen ve svém životním modelu, v úzké skupince lidí se stejným osudem a stejnou perspektivou, ta je kupodivu v informačně přeplněném světě stále větší a větší.

V takové společnosti – a k té nesměřujeme, ale už v ní reálně žijeme – se škola stále častěji stává posledním sociálním prostředím, kde se lze setkat s generačně spřízněnými lidmi zatím bez konkurenčního vztahu a ve chvíli, kdy sociální bariéry ještě nejsou patrné, nebo jsou překonatelné. Kde je možné druhého pochopit, nebo alespoň vnímat zblízka vzájemnou odlišnost. Čas na to zrušit školy se rozhodně ani neblíží. Nutné ale je, aby školy samy hledaly nový důvod k existenci, aby nabízely to, co v okolním světě chybí. Informace už to nejspíš nebudou, ale pokud budou schopné nabídnout prostředí chráněné před digitálním šumem, čas na hluboké poznání a navazování vztahů, mohou si být jisté, že to bude v příštích desetiletích stále žádanější zboží.

Celý text si můžete přečíst ZDE.