Michal Stehlík: Univerzita Karlova musí být sebevědomá a otevřenější

pondělí 16. září 2013 · 0 komentářů

„Univerzita má obrovský potenciál spoluurčovat kulturní i společenský život v celé zemi,“ volá po aktivnější roli kandidát na rektora.


Nejstarší a nejprestižnější univerzitu v České republice čeká 25. října volba nového rektora. Do klání o nástupce dosluhujícího Václava Hampla jdou tři uchazeči, jak již Česká pozice (ČP) informovala: děkan Filozofické fakulty Michal Stehlík, prorektor analýz a strategií z Pedagogické fakulty Stanislav Štech a exděkan 1. lékařské fakulty Tomáš Zima. ČP všechny tři postupně představí v sérii obsáhlých rozhovorů. První je s nejmladším z uchazečů, Michalem Stehlíkem.

Historik Michal Stehlík je děkanem FF UK od února 2006, dříve působil i jako náměstek generálního ředitele Národního muzea v Praze pro výstavní a sbírkotvornou činnost.

ČP: Vaše programové teze, s nimiž jdete do rektorské volby, jsou dosti obsáhlé. Pokud byste však měl vybrat jen pět stěžejních témat, která to budou?

Stehlík: Všechny priority jsou podřízeny základní vizi – rozvoji skutečně svobodného sebevědomého akademického prostředí, společenství pedagogů a studentů. Mám-li být konkrétní, první prioritou je otevřená univerzita. Myslím si, že na to, jak jsme úžasně různorodá a velká instituce, jsme pořád poměrně uzavřený svět. Druhým tématem je aktivita; to znamená být aktivní i ve veřejném prostoru a nezůstávat jen obětí plánů veřejné správy nebo toho, co se děje kolem nás. Dále je to mezinárodní přesah. I nám hrozí, že zůstaneme regionální univerzitou, takže je nutné být aktivnější v mezinárodních souvislostech. S tím je spojena další priorita – posilování vědecké excelence. Pokud má být v Česku nějaká „výzkumná univerzita“, pak to musíme být jednoznačně my. Za páté: musí nastat redukce kvantity a posilování kvality, posílení kvality studia a snížení počtu studentů na některých místech. Samozřejmě ne paušálně. Našla by se spousta dalších priorit, jsme velká instituce.

ČP: Univerzita Karlova je stále nejprestižnější univerzitou v zemi. Vidíte nějaká témata, oblasti, ve kterých vyloženě zaostává? Kde je potřeba nejvíce přidat?

Stehlík: Jednou ze základních slabin je vnitřní fungování, malá vnitřní otevřenost a schopnost rychlé výměny informací, malá schopnost pružných reakcí. Druhá slabina je, byť říkáte, že jsme nejprestižnější, naše působení navenek. V tom jsme v posledních letech hodně ztratili. Takže na jedné straně jde o zlepšení vnitřní infrastruktury, musíme být rychlejší a zároveň otevřenější k celouniverzitní diskusi především nad koncepčními záležitostmi. Na druhé straně nesmíme vzdávat svou roli ve veřejném prostoru, musíme v něm být viditelní. Obávám se, zda neztrácíme autoritu ohledně veřejně diskutovaných témat. Tady rozhodně přidat musíme.

ČP: K tomu se ještě dostaneme. Když porovnáte sebe s oběma protikandidáty, můžete říct, že v něčem máte proti nim vyloženě výhodu? Jaké jsou vaše silné stránky?

Stehlík: Asi bych to nestavěl a priori konfrontačně oproti dalším kandidátům. Jednoduše bych řekl tři silné stránky: komunikativnost, systematičnost, týmovost. A pokud bych to měl konkretizovat na dosavadní fungování, před téměř osmi lety jsem se stal děkanem velké fakulty v problémech. Patrně jsem nebyl na počátku přijímán s nadšením či důvěrou ve schopnost v tak složité situaci prosadit změny k lepšímu. A teď si dovolím konstatovat, že změna k lepšímu se jednoznačně podařila a že už při volbě do druhého období jsem byl jediným kandidátem na děkana s drtivou podporou většiny kateder i akademického senátu, takže se mi zřejmě podařilo získat i důvěru.


Celý text rozhovoru si můžete přečíst ZDE.