Matematika „bez čísel“ vstupuje do mateřských škol

středa 10. června 2015 · 0 komentářů

Hravé objevování matematiky prostřednictvím Hejného metody již není omezeno jen na základní školy: rozvíjet myšlení podle jejích principů budou moci nově i předškoláci. Ve školním roce 2014/2015 se výuka využívající prvky Hejného metody týkala nejméně deseti mateřských škol (1), ale v blízké době pravděpodobně jejich počet významně poroste.

Učitelé mají možnost se školit v mnoha nabízených seminářích a letních školách. Navíc se připravují výukové materiály, v nichž budou vhodná matematická prostředí zpracována pro předškoláky.

O jejich vývoj se stará společnost H-mat, o. p. s. na základě enormního zájmu předškolních zařízení, ale i rodičů, kteří usilují o rozšíření nabídky programů připravujících děti na školní výuku a rozvíjejících jejich intelektuální potenciál. „Registrujeme nadstandardní zájem pedagogů z mateřských škol o školení v Hejného metodě upravené pro děti předškolního věku. Během letošního roku jsme zorganizovali 16 seminářů zaměřených na MŠ pro téměř tři sta účastníků a všechny byly beznadějně plné,“ říká Jana Slezáková z Pedagogické fakulty UK v Praze, jež ve společnosti H-mat řídí aktivity týmu pro vzdělávání předškoláků. „Z větších akcí, které jsou před námi, je určitě potřeba zmínit i dvě letošní několikadenní letní školy, jež budou již druhým rokem zaměřeny i na učitele MŠ,“ doplňuje Jana Slezáková.


Kdy umí dítě napočítat do pěti

Bezprostřední zkušenost s předškoláky má Eva Šubrtová, nedávná absolventka studia učitelství pro 1. stupeň ZŠ na Pedagogické fakultě UK v Praze, kterou jako studentku natolik zaujala metoda výuky matematiky prezentovaná přímo profesorem Hejným, že se pokusila o její přenos na nižší vzdělávací stupeň a začala se zabývat předmatematickou výchovou předškolních dětí již ve své diplomové práci. V Křesťanské základní a mateřské škole Elijáš v Praze – Michli pod vedením Jany Slezákové po dva roky prováděla výzkum toho, jak lze Hejného metodu modifikovat s ohledem k věku předškolních dětí. Nyní vede kroužek Matýsek, v němž s předškoláky v praxi dále ověřuje fungování a účinek některých didaktických prostředí Hejného metody a tvořivě je rozvíjí, tak aby respektovala specifika dětí předškolního věku. „Klíčové je za všech okolností zachovávat zásadu, že objevovat má samo dítě,“ říká učitelka, jež rovněž působí jako lektorka Hejného metody a autorsky se podílí na vzniku výukových materiálů pro předškolní věk.

„U předškolních dětí, kde teprve probíhá rozvoj číselných představ, se více osvědčují prostředí, ve kterých děti najdou oporu v nějaké reálné představě či situaci, například si hrají na jízdu autobusem anebo se přetahují jako zvířátka dědy Lesoně,“ vysvětluje Eva Šubrtová. Hejného metoda nijak nepočítá s tím, že by předškoláci měli znát číslice a přeříkávat řadu čísel do dvaceti, naopak se pro ně snaží vytvářet „nečíselné" úlohy. Číslice jako symbol totiž teprve završuje dlouhý proces postupného nabývání zkušenosti s představami o počtu, které jsou potřeba v tomto věku rozvíjet mnohem spíše prostřednictvím zraku, sluchu, hmatu či pohybu. „V našem pojetí dítě chápe počet, když bezpečně ví, že prsty na jedné ruce představují právě tak pětku jako pět kuliček, pět tlesknutí, pět kroků. Takové poznání není u dětí samozřejmé a musí k němu na základě zkušeností dozrát,“ shrnuje Eva Šubrtová. Jako velice vhodné pro tvorbu úloh v MŠ se podle jejích zkušeností ukazuje také prostředí Krokování, kde děti budují svou představu o číslech vlastním prožitkem, pohybem a fyzickou aktivitou.

„U předškolních dětí dobře fungují úlohy z geometrických prostředí, jako jsou Krychlové stavby, Dřívka, Papírové skládačky origami či Parkety. Úlohy zapojují zejména hmat a další smysly a děti se při manipulaci s předměty učí změny popisovat, přirozeně si osvojují základní pojmy a vytvářejí si tak funkční slovník přiměřený jejich věku,“ ukazuje princip tohoto typu nečíselných úloh Eva Šubrtová.

Obdobná prostředí – Krokování, Dědu Lesoně, Autobus a geometrické úlohy – využívají již třetím rokem v předmatematické výchově v Mateřské škole Šmolíkova v Praze 6. Učitelka Eva Richterová může díky podpoře vedení školky se souhlasem rodičů pracovat s dětmi uvedenou metodou systematicky a dlouhodobě v posledním roce předškolního vzdělávání.


Hurá, jdeme objevovat!

Z dosavadních zkušeností s předmatematickou výchovou podle principů Hejného metody lze zatím činit jen subjektivní závěry. Jisté je, že to děti ohromně baví. Základní škola Dědina v Praze 6, do které předškoláci od Evy Richterové přešli, poskytuje vedení mateřské školy a učitelce samotné zpětnou vazbu o připravenosti konkrétních děti na přechod do první třídy. „Podle hodnocení ZŠ existuje přímá souvislost mezi předškolní přípravou dětí v MŠ a jejich dovednostmi a schopnostmi projevovanými ve výuce. Škola zaznamenala dobré výsledky v oblasti komunikace, sebeobsluhy a sociálních návyků. Kladně je též hodnocena oblast předmatematických představ. Z hlediska klíčových kompetencí lze u dětí připravovaných v předmatematickém kroužku MŠ Šmolíkova konstatovat větší připravenost pro 1. třídu,“ shrnuje zpětnou vazbu základní školy Eva Richterová.

Obdobnou možnost srovnání má také Eva Šubrtová z MŠ Elijáš, jež působí současně i jako učitelka matematiky na navazující základní škole a pokračuje tak dále s dětmi, které ovlivňovala již v MŠ. U dětí odchovávaných v MŠ Hejného metodou je i ve školní praxi zjevné, že mají bohatší početní představy a zkušenosti s číslem, rády experimentují a nebojí se řešit obtížné problémové úlohy. V první třídě nejsou stresovány tím, že by nesměly počítat na prstech nebo s počitadlem, používají je tak dlouho, dokud je potřebují.

„Asi nejcennější na celé této výchově je, že se u dětí objevuje vstřícný postoj k poznávání – hurá, jdeme objevovat,“ pojmenovává hlavní přínos Eva Šubrtová. Podle ní předmatematická výchova na MŠ z dětí neudělá matematické génie, ale rozhodně je už v tomto věku lépe připraví na náročný proces školního vzdělávání.Umožní jim, aby v matematice rozvíjely univerzální schopnosti a dovednosti pro život, jako třídit a hodnotit informace, argumentovat, formulovat myšlenky a kriticky je posuzovat a ověřovat, spolupracovat ve skupině.

Jana Slezáková považuje vstup na základní školu za klíčový moment, který významně ovlivní vztah a motivaci ke vzdělávání nejen v matematice. Opírá se přitom o poznatky polské psycholožky Edyty Gruszczyk-Kolczyńské, jež vytvořila propracovaný nástroj na měření matematické tvořivosti předškoláků a žáků prvního ročníku. „Její výzkum realizovaný v Polsku zjistil, že v průběhu prvního roku školní docházky u většiny dětí dochází k výraznému poklesu tvořivosti. Ruku v ruce s tím klesá vztah dítěte k matematice a samostatnému myšlení, snižuje se i jeho intelektuální sebedůvěra. Domnívám se, že v České republice je situace obdobná jako v Polsku. Rozšíření předmatematické výchovy v atmosféře mateřských škol, kde se neklade důraz na výkon, je cestou, jak intelektuální sebevědomí dětí učinit odolnější vůči nárokům první třídy a jak dát dětem zakusit pocit úspěchu a radosti z objevování již v raném věku,“ říká Jana Slezáková.

Václav Kubata, ředitel Nadace Depositum Bonum, která dlouhodobě podporuje projekt výuky matematiky podle profesora Hejného, říká: „Matematika není strašák, jak se společností šíří, ale klíčová disciplína pro další rozvoj přírodních věd. Je skvělé, že se metoda profesora Hejného, která zdaleka přesahuje rámec pouhé matematiky,dostává k dětem do mateřských škol. Věřím, že jim pomůže již v tomto věku objevovat, spolupracovat a také sdílet radost z nalezeného výsledku a tím i správně formovat jejich postoje a návyky ve vzdělávání."

Podle zkušeností všech uvedených pedagogů předškolní přípravě dětí v mateřských školách přejí a podporují ji také jejich rodiče. V mnoha případech jsou to právě oni, kteří do škol vnášejí energii pro změnu. Eva Šubrtová to potvrzuje: „Setkala jsem se ze strany rodičů jen s kladným a vstřícným postojem, jsou rádi, že se děti systematicky připravují. Když jim děti vypráví, rodiče zírají, co všechno děti dokáží.“


Ukázka brožury

Ukázka brožury – kapitola o prostředí Krokování pro pedagogy MŠ je dostupná ZDE. Vedle toho zde najdete doprovodná videa a další materiály pro učitele MŠ.


Ukázka úlohy v předmatematické výchově – Hra na autobus (MŠ Šmolíkova, Praha 6)

Cestující představují dřevěné figurky, které nastupují a vystupují do autobusu (výtvarně upravená krabice bez víka, do které figurku vkládáme a zase je vyndáváme) v jednotlivých stanicích na trase (u židle, u piana). Děti mají za úkol sledovat, jak se mění počet cestujících ve voze, kolik panáčků nastoupilo či vystoupilo v jednotlivých stanicích a kolik jich dojelo do cílové stanice. Na reálném a praktickém příkladu tak děti samostatně počítají v oboru do desíti.


Více informací o školeních pořádaných společností H-Mat pro pedagogy předškolních zařízení: www.h-mat.cz/seminare

Kontakt pro další informace:
Mgr. Jan Šedo, jan.sedo@h-mat.cz, tel.: 777 129 639
H-mat, o. p. s., M. Rettigové 47/4, 110 00 Praha 1
www.h-mat.cz


O společnosti H-mat

Neziskovou organizaci H-mat, o.p.s. založil prof. Milan Hejný společně se svými spolupracovníky na konci roku 2013. Cílem společnosti je, aby co nejvíc žáků zažívalo radost z matematiky. Snaží se toho dosáhnout šířením a rozvojem Hejného metody – výuky, která je založená na budování mentálních schémat. Principy metody jsou blíže popsány na www.h mat.cz/principy.

Společnost H-mat,o. p. s je podporována Nadací Depositum Bonum jako svým hlavním a dlouhodobým partnerem a Nadací Karla Janečka.




_____________________

(1) Mezi tato předškolní zařízení patří MŠ Elijáš v Praze – Michli, MŠ Šmolíkova v Praze 6, MŠ na Barrandově v Praze 5, MŠ v Mníšku pod Brdy, MŠ v Braňanech na Mostecku, MŠ v Neratovicích a Sunny Canadian School v Jesenici u Prahy, MŠ Brno – Záhumenice, MŠ Hlásek v Hlásné Třebáni a církevní MŠ v Táboře. Některé MŠ využívají prvky Hejného metody již od roku 2012.