kolektiv Lingea: Vánoce, Christmas nebo Natal?

čtvrtek 22. prosince 2016 · 0 komentářů

V adventním čase mnozí z nás ještě sáhnou po peru a napíší pár řádků vánočního blahopřání svým blízkým vzdáleným. Cizojazyčné vánoční formule se nám často vybaví bez větších potíží. Víte však, co výrazy označující tento svátek vlastně znamenají?

Zdroj. Najdete zde i vánoční přání v různých jazycích a na www.rvp.cz celou řadu článků s tématem Vánoc.


Pojmenování Vánoc v evropských jazycích vycházejí v podstatě ze čtyř slovních základů odkazujících na staré pohanské či křesťanské tradice.

První a největší skupinu tvoří slova odvozená od latinského natalis (dies), tj. (dny) narození. Jak již tušíte, spadají sem všechny románské jazyky – francouzské Noël, italské Natale, španělské Navidad, portugalské Natal či katalánské a galicijské Nadal. Stejného původu jsou ovšem i některé slovanské výrazy – ruské Рождество Христово, ukrajinské Різдво́ Христо́ве, polské Boże Narodzenie. I galské národy na britských ostrovech používají místo tradičního Christmas, výraz Nollaig. Narození Páně se objevuje i v tajuplných jazycích, jako je albánština (Krishtlindje) nebo turečtina (Noel). Ke Kristovu narození se vztahuje také slovinské, chorvatské či bosenské Božić.

Germánské jazyky většinou připomínají staré pohanské svátky zimního slunovratu, které se označovaly jako „Jéola, Jiuli, Géola“ apod. Ty se odehrávaly v období od konce listopadu do začátku ledna a později splynuly s křesťanskými oslavami Kristova narození. Jejich dozvuky najdete v dánském, švédském či norském Jul, finském Joulu a anglickém Yule.

V globalizované době nejrozšířenější výraz Christmas má svůj původ ve staroanglickém Cristemasse, novodobě Christ's Mass – Kristova mše. Často se také setkáte se zkrácenou verzí Xmas. X pochází z řeckého písmene Chí ve slově Christos, byl to i křesťanský symbol kříže. Toto slovo označující Vánoce se kupodivu nepoužívá jen v angličtině, variantu najdeme i v nizozemském Kerstmis. Z tohoto nizozemského slova potom francouzština odvodila své označení lidové slavnosti posvícení kermesse.

Dostáváme se konečně i k českým Vánocům, potažmo slovenským Vianociam, a to krátkou oklikou přes německé Weihnachten. Staroněmecký výraz wāhnachten by se mohl nejspíše přeložit jako „svaté noci“. Odkazuje na starou církevní tradici dvanácti vánočních dní od 25. prosince do 6. ledna, k nimž se vztahuje velké množství církevních i pohanských tradic. To mělo za následek i to, že např. den, kdy se rozdávají dárky, se region od regionu může lišit – většinou ráno na Boží hod, u nás je to na Štědrý večer, v Británii 26. 12. (Boxing day), jinde na Tři krále.

Na závěr se ještě zastavme u dvou etymologických tajemností, které spolu možná souvisí, možná nesouvisí – a to rumunského a maďarského označení Vánoc. Rumunské Crăciun údajně pochází ze zkomoleného latinského slova creatio, neboli stvoření, které odkazuje na narození Krista, tj. patřilo by do naší první skupiny. Mnozí odborníci považují maďarský výraz karácsony za jasnou odvozeninu rumunského slova. Jak už to tak bývá, hrdé národy se nerady od někoho odvozují, proto jiní, zřejmě maďarští odborníci vztahují původ slova karácsony ke skytskému názvu měsíce ledna karasanay, nebo až k perským slovům označujícím buď počátek perského roku kharzan nebo slunce, potažmo slunovrat khurasan. Maďarské vánoce by se tak mohly zařadit do stejné skupiny jako severské jazyky. Můžete se nechat unášet vlastní fantazií.