Vůdčí osobnosti zítřka: Jan Rieger (ČR)

pátek 11. listopadu 2011 · 0 komentářů

Jan Rieger, který je absolventem ČVUT a zúčastnil se studentského stipendijního programu GE Foundation Scholar Leaders v roce 2007, je úspěšným příkladem toho, jak zúročit zkušenosti z mezinárodních studentských programů a pobytů. Se svou firmou, která vyvíjí inovativní hardware pro magnetickou rezonanci a další lékařská zařízení, nyní působí po celém světě.


Zdroj: Future Leaders: Jan Rieger (CZ)


„Jan Rieger je ztělesněním stipendisty programu GE Foundation Scholar-Leader. Skutečně představuje vůdčí osobnost v tom nejlepším slova smyslu a jeho podnikatelské schopnosti stály u zrodu firmy, která se opírá o myšlenku poskytovat prvotřídní zdravotnické služby a podněcovat mezinárodní spolupráci v této oblasti.“ (Valeria Szabo, Institut mezinárodního vzdělávání)

 

Jan Rieger o sobě

V roce 2007 jsem v České republice zvítězil ve výběrovém řízení a získal stipendium v rámci programu GE Foundation Scholar-Leader. Tento program zcela zásadně ovlivnil můj profesní život. Jak stipendium samotné, tak kariérní semináře pořádané GE mě postrčily vpřed a rozšířily mi obzory. Po celou dobu trvání programu jsem měl navíc neustále pocit, že se mám na koho spolehnout a že se mi dostává maximální možné podpory. Díky tomu jsem se mohl svobodněji rozhodovat a také více zariskovat.

Už jen samotný proces získání stipendia byl pro mě skvělou životní zkušenosti. Bylo to vůbec poprvé, co jsem absolvoval tak komplexní přijímací řízení a uspěl. V té době jsem si zatím ještě nedokázal dost dobře představit, jak by mi to mohlo v mém budoucím životě a kariéře pomoci, ale v současné době už si plně uvědomuji, jak velký vliv to na mou budoucnost mělo. Díky tomuto programu se nám otevřely dveře do Evropy a seznámili jsme se i s dalšími stipendisty, se kterými i nadále zůstáváme v kontaktu.

Co se týče mých nedávných kariérních úspěchů, před rokem jsem spolu se svými dvěma kolegy založil společnost s názvem MRI.TOOLS GmbH, která se zabývá inovacemi hardwaru pro magnetickou rezonanci a další medicínské zobrazovací metody. Sídlíme v Berlíně, ale působíme i na mezinárodním poli, takže když se nám v květnu podařilo získat grant, začali jsme spolupracovat s Mezinárodním centrem klinického výzkumu při Nemocnici sv. Anny v Brně. Jsem velmi rád, že můžeme pracovat s magnetickou rezonancí od GE a v kombinaci s naším zařízením tak získávat velice kvalitní snímky ve vysokém rozlišení. Kombinace těchto technologií by umožnila zvýšit citlivost této diagnostické metody, především v případě neurologických onemocnění. Spolupráci s brněnským centrem navíc oceňuji i z toho důvodu, že chci podpořit rozvoj technologicky silného regionu v srdci Evropy, kterým má Brno s Vídní a Bratislavou takřka za rohem rozhodně potenciál se stát.

Když se teď zpětně zamýšlím nad dobu, kdy jsem byl stipendistou programu GE Foundation Scholar-Leader, musím říci, že mě k mé dnešní kariéře nasměrovaly nejen kariérní semináře, ale také dobrovolnická veřejně prospěšná práce, která je součástí programu. Pracoval jsem dva týdny v Londýně jako ošetřovatel v centru pro postižené, což mi pomohlo utřídit si hodnoty a uvědomit si, že bych jednou chtěl pomáhat lidem tak říkajíc na plný úvazek.

Když jsem v roce 2005 odmaturoval, byl jsem přijat na České vysoké učení technické v Praze. V roce 2008 jsem získal bakalářský titul v oboru biomedicínské inženýrství. V posledním ročníku bakalářského studia jsem strávil jeden semestr na Erasmu na Technické universitě v Ilmenau v Durynsku, kde jsem studoval v němčině. Akademická atmosféra v Německu mě zcela nadchla, takže hned, jak jsem získal stipendium od Německé akademické výměnné služby (DAAD), přesunul jsem se do Aachenu, kde jsem začal v roce 2008 studovat na místní universitě magisterský obor biomedicínské inženýrství.

Tento obor, kde se setkávali studenti z celého světa, se věnoval všem klíčovým trendům v oblasti medicínských technologií. Mě osobně nejvíce zaujala magnetická rezonance a další podobné medicínské zobrazovací techniky. Svou diplomovou práci jsem psal v Berlíně, kde jsem se připojil ke skupině profesora Thoralfa Niendorfa v Ultrahigh Field MR Facility. Toto zařízení je součástí Centra Maxe Delbruecka pro molekulární medicínu, které se řadí mezi dvacet nejlepších výzkumných center na světě. Moje diplomová práce se zabývala vývojem a využitím RF cívky, což je zařízení podobné anténě, které je základní součástí magnetické rezonance. V mém konkrétním případě se toto zařízení využívalo pro snímkování hrtanu v magnetickém poli o síle 7 Tesla, což je pole téměř 150 000 krát silnější, než je magnetické pole země. Přístrojů, které dokážou vytvořit tak silné magnetické pole, je sice na světě jen zhruba 30, ale tato technologie představuje nastupující trend a má obrovský potenciál zpřesnit diagnostické metody především v případě takových nemocí, jako jsou roztroušená skleróza nebo rakovina.