Oldřich Botlík: Decimace maturantů

„Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil rozhodl, že všechny tresty odnětí svobody, které nabyly právní moci po 1. lednu 2010, prodlužuje o deset procent.“ Kdyby to byla pravda, nejspíš by za ním docent Chocholoušek poslal své pochopy se svěrací kazajkou. Ministr školství Josef Dobeš právě udělal něco podobného. A nikoho to nevzrušuje.


EDUin 30. 11. 2010, Zdroj: MFDnes

Lidé pořád poslušně srazí paty před vším, co přijde od vrchnosti. Ta si teď usmyslela, že by jí vyhovovalo, kdyby od maturity nevyletěla obvyklá dvě procenta maturantů, ale rovnou o deset procent víc.

Maturantům k tomu přibalila dva dárky. Podmínky „výkonu trestu“ budou lidštější: žáci budou smět během vyplňování maturitních testů pít a v odůvodněných případech i odejít na záchod. A kdyby „soud“ náhodou chyboval, budou se moci odvolat: Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) jim pak výsledek u státní maturity znovu přepočítá.

Oba dárky jen odvádějí pozornost od zásadní otázky. Ta zní: Co opravňuje ministra školství k tomu, aby svévolným určováním náročnosti maturitních testů rozhodoval o životních osudech maturantů? Nezáleží na tom, že tentokrát chce celkovou průchodnost maturity snížit – i kdyby ji hodlal zachovat, nebo zvýšit, problém by zůstal. Navíc k tomu dochází jen půl roku před tím, než má státní maturita poprvé proběhnout.

Náročnost maturitní zkoušky nestanoví žádný zákon ani jiný obecně závazný právní předpis – byla dosud dána zvyklostmi na každé škole. Totéž se týká státní maturity: libovolnou část učiva lze testovat nepřeberným množstvím otázek a způsobů. A úspěšnost žáků zásadně závisí na tom, jakou podobu testové otázky Cermat zvolí. V každém předmětu.

Celý text si můžete přečíst ZDE.