Zlá doba, občas bída a naštvanost. Zasvěcení lidé otevřeně o životě v Česku

úterý 23. dubna 2013 · 0 komentářů

Ne všichni odborníci souhlasí s ekonomem Danielem Münichem, že lidé jsou nespokojeni, i když je životní úroveň výrazně vyšší než za socialismu, protože si už příliš nepamatují, co bylo před lety. Člen Národní ekonomické rady vlády to prohlásil nedávno v televizním pořadu Hyde park.

Zdroj: Parlamentní listy 11. 4. 2013


Analytik Jan Herzmann upozorňuje, že společnost jako celek, pokud jde o materiální stránku, je na tom dnes jednoznačně lépe, ale tento obecný trend se netýká všech. „Jsou skupiny lidí, které jsou ve velkých problémech, ať už jsou to nezaměstnaní, matky samoživitelky nebo někteří starobní důchodci,“ prohlásil. I když nositeli nespokojenosti nejsou podle něj většinou skupiny, které mají věcný důvod k nespokojenosti, ale lidé, kteří na tom nejsou tak špatně, nemají existenční problémy, jen se jim nedostává takového zlepšení životní situace, jaké by si přáli a očekávali.


Máme tendenci pamatovat si jen věci dobré

Podle ekonoma Daniela Münicha lidé vnímají změny týden od týdne, měsíc od měsíce, ale co bylo před lety, si už příliš nepamatují. Proto si prý tolik neuvědomují, že životní úroveň je vyšší než za socialismu. „Určitě je pravda, že lidé si už nepamatují, jak se měli před dvaceti lety. My máme sklon, který je mnohdy užitečný, pamatovat si z minulosti jen věci dobré a na ty špatné zapomínat,“ vysvětlil fungování lidské psychiky psycholog Viktor Bosák.

I když se lidé mají materiálně líp než dříve, mají pocit, že se mají hůř, byť to tak zjevně není. Určitou roli podle něj hraje to, že se otevírají výrazně sociální nůžky. „Rozdíly ve společnosti jsou větší, než byly za komunistů, a to sehrává také roli, protože máme tendenci srovnávat se s jinými. Lidé vidí, že jejich sousedé nebo přátelé mají luxusní auta, někdo dokonce vrtulník, v obchodech je obrovská nabídka zboží, všude se objevuje podbízivá reklama, což dříve nebývalo, a když na lákavé zboží lidé nemají, je to problém,“ uvádí psycholog. Ale dodává, že v lidské povaze je touha jít dál, nespokojenost s daným stavem je u lidí přirozená, koneckonců proto se lidstvo posouvá kupředu. Máme to prostě zakódované.


Nespokojenost je jedním z hnacích motorů lidstva

Analytik Jan Herzmann se slovy psychologa souhlasí: „Skutečně je to tak, že v lidské nátuře je touha po neustálém zlepšování podmínek života, a dosažená úroveň je po čase vždycky brána jako samozřejmost, prosazuje se touha po dalším zlepšení,“ vysvětlil. U řady lidí, když zlepšení nepostupuje dostatečně rychle, dochází ke frustraci a deziluzi. „Takový mechanismus funguje a my už si nepamatujeme vlastní problémy z let před rokem 1989 nebo třeba z konce 90. let, nepamatujeme si, co jsme si nemohli dovolit, ale naopak si pamatujeme to, co jsme si dovolit mohli, a chceme stále víc. A takhle lidstvo stále funguje, filozofové říkají, že nespokojenost s daným stavem je jedním z hnacích motorů lidstva,“ konstatuje Herzmann.


Celý text si můžete přečíst ZDE.