Pětina dětí má odklad školní docházky, už to není ostuda

středa 20. srpna 2014 · 0 komentářů

Přibližně 30 tisíc dětí, které byly letos u zápisu, zůstane ve školce o rok déle. Počet prvňáků s odkladem se posledních deset let drží okolo 22 procent. Na rozdíl od minulosti totiž rodiče ani společnost odklad nevnímají jako selhání, ale naopak jako výhodu. Nejčastějším důvodem odkladu jsou poruchy řeči a pozornosti, chlapci přitom nastupují do školy o rok později třikrát častěji než dívky.

Odklady školní docházky jsou český fenomén. V okolních evropských zemích dítě s dosažením požadovaného věku do základní školy nastupuje bez toho, aby někdo řešil, zda je dostatečně „zralé“, či nikoli. Právě problematika školní zralosti, která se v Česku posuzuje již zhruba padesát let, byla tématem odborné konference pořádané pedagogickým Nakladatelstvím Dr. Josef Raabe.

„Počet odkladů se v Česku posledních deset let pohybuje okolo 22 procent, což je vysoké číslo – před rokem 1990 bylo odkladů minimálně. Dnešní předškoláci nejsou hloupější nebo méně zralí než jejich předchůdci, ale zvýšily se požadavky škol i samotných rodičů. Navíc, na rozdíl od minulosti, rodiče a společnost už odklad nevnímají jako selhání, ale naopak jako výhodu,“ říká Jana Kropáčková, odbornice na předškolní vzdělávání z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a autorka řady publikací nakladatelství Raabe.

Současná společnost je více orientovaná na výkon a úspěch, což se odráží i v oblasti vzdělávání. Než by rodiče riskovali, že dítě nástup do základní školy nezvládne „na jedničku“, často raději rok počkají. „Syn je narozený 30. srpna, o odklad jsem požádala kvůli tomu, že se v první třídě může potkat i s o dva roky staršími spolužáky. Mám obavu, že o tolik starším dětem zkrátka nemůže stačit, i když je šikovný,“ konstatuje Alice Novotná, matka předškoláka.

Rodiče jsou také informovanější a daleko více řeší, do jaké základní školy svoje dítě umístí. Dříve volili takzvanou spádovou školu, případně školu nejblíže od místa bydliště. Dnes je nabídka širší a rozhoduje pověst školy, a to hlavně v Praze a Středočeském kraji, kde je také procento odkladů nejvyšší. Na kvalitní školy se pak stojí i fronty. Navíc letos k zápisu přišlo nejvíce dětí za posledních deset let – podle údajů ministerstva školství to bylo přes 148 tisíc. Odklad tak bude letos mít přibližně 30 000 předškoláků, číslo ještě není konečné.


Podle České školní inspekce jsou odklady oprávněné

Přestože celá pětina populace nastupuje do školy o rok později, podle šetření České školní inspekce (ČŠI) jsou odklady oprávněné. Jako nejčastější příčiny odkladu školní docházky ČŠI definuje logopedické vady a poruchy řeči spolu s poruchami pozornosti a soustředění. „Pokud dítě špatně vyslovuje r nebo ř, neznamená to však, že nutně musí mít odklad. Důležitější je, aby se umělo zeptat, odpovědět na otázku ‚Co jsi dělal?‛ nebo ‚Co jste včera četli za pohádku?‛. Předškoláci často mají problém s tím, že nedokáží souvisle vyprávět,“ vysvětluje Jana Kropáčková.

Dalším zajímavým zjištěním ČŠI je, že rodiče odklad školní docházky zvažují nejčastěji na doporučení učitelky mateřské školy, a to dokonce v téměř 52 procentech případů. Naopak posudek pedagogicko-psychologické poradny je vodítkem pouze pro necelých 14 procent rodičů.

Ze statistik ministerstva školství vyplývá, že o odklad školní docházky žádají třikrát častěji rodiče chlapců – například v loňském roce mělo odklad 5510 dívek a 16 672 chlapců, v roce 2011 připadalo na 5966 dívek dokonce 18 111 chlapců.


Nástup do školy nezvládne 1 procento prvňáků

Podle psychologů dítěti neublíží, když zůstane v mateřské škole o rok déle, ovšem za předpokladu, že se tam nenudí a rok „navíc“ využije smysluplně. Školky jsou však přeplněné – přes 63 procent z nich má výjimku ze zákona a v jedné třídě je až 28 dětí, namísto standardních 21 až 24 – učitelky tak ani při nejlepší vůli nemají čas věnovat se dětem individuálně. Zásadní je proto úloha rodiny. Podle pedagogů základních škol mají prvňáci nejčastěji problémy s nesamostatností, nesoustředěností, nerespektováním pravidel, komunikací, grafomotorikou či chybným držením tužky. Důvodem k návratu do školky bývá převážně sociální nezralost, kdy je dítě hravé a nedokáže se na výuku soustředit.

„Pokud dítě nástup do základní školy nezvládne, což se týká přibližně jednoho procenta z nich, a vrací se po půl roce do mateřské školy, zažívá emocionální šok. Záleží na vstřícném přístupu rodiny i pedagogů, aby se dítě s touto situací dokázalo úspěšně vyrovnat. V opačném případě hrozí, že jeho postoj vůči škole zůstane negativní i do budoucna,“ uzavírá Jana Kropáčková.