Děti z ústavů jsou intelektově i emočně slabší než děti z rodin

Děti vyrůstající v dětských domovech jsou oproti dětem vychovávaných v biologických rodinách či u pěstounů intelektově a emočně slabší a mají v dospělosti větší problémy s navazováním vztahů. Zveřejněná studie Národního institutu pro děti a rodinu také zjistila, že děti z ústavů mají nižší vzdělání a větší sklony k depresím. Děti, které šly z ústavu k pěstounům, se ale výrazně zlepšily.

Výzkumníci z 1. lékařské fakulty a pedagogické fakulty Univerzity Karlovy sledovali s odstupem dvou let 190 dětí ve věku sedm až 12 let, a to jak děti vyrůstající v biologických rodinách, tak u pěstounů a v ústavech.

„Děti v pěstounských rodinách se v oblasti schopnosti rozeznávání a regulace emocí, ale též porozumění sociálním situacím přibližují dětem, které žijí v biologických rodinách. Děti v dětských domovech dosahují v této oblasti též určitého vývoje, ale zcela nedostatečného," konstatoval hlavní řešitel studie Radek Ptáček. Dětem v dětských domovech chybí hlavně silné osobní vztahy s někým dospělým.

U dětí z dětských domovů také výzkumníci nejvíce zaznamenali pocity deprese a osamělosti. Nepotvrdily se ale starší studie, podle nichž děti z domovů zaostávaly i v tělesném vývoji. Úroveň péče a kvalita stravy v domovech se totiž stále zlepšuje. Studie také zjistila, že děti z domovů se cítí zejména oproti dětem v pěstounské péči jistější ve škole. To může být ale způsobeno tím, že docházejí do škol patřících k dětským domovům, kde zohledňují specifické potřeby těchto dětí.
Badatelé také zkoumali 280 dospělých lidí, kteří vyrostli v náhradní péči i v běžných rodinách. „Z psychologických charakteristik se u výzkumné skupiny výrazně častěji vyskytují zejména depresivita, neuroticismus, impulzivita, nejistota a nedůvěřivost," shrnula spoluautorka studie Irena Smetáčková. Lidé vychovaní v ústavu zpravidla dosahují nižšího vzdělání, hůř se uplatňují na trhu práce a následkem toho mají nižší životní úroveň…

Celý text článku najdete ZDE.

Více informací ZDE.

„Výsledky studie jednoznačně ukázaly, že na vývoj dětí i jejich budoucí spokojenost a úspěšnost v životě má vliv přítomnost, či naopak absence citové vazby," shrnuje Radek Ptáček výsledky odborné studie. Čím delší dobu děti prožijí v ústavní péči a čím dříve jsou odloučeny od své matky nebo jiné blízké osoby, tím je jejich deprivace větší. Specifické problémy, kterými tyto děti trpí, se potom odrážejí v jejich chování k ostatním i schopnosti navazovat a udržovat harmonické vztahy v dospělém životě. „Dítě, které nepoznalo mateřskou lásku, dokáže mnohem obtížněji vytvořit stabilní citové pouto v dospělosti. Z ústavní péče tak mohou vycházet další rodiče, jejichž děti mohou mít obdobný osud. Proto je nesmírně důležité najít dětem, které z různých důvodů nemohou vyrůstat se svými biologickými rodiči, vhodné rodiče náhradní. Jakákoliv jiná než rodinná péče není z dlouhodobého hlediska pro vývoj dítěte vhodná," doporučuje Radek Ptáček.

Zájemcům o pěstounskou péči jsou určeny stránky www.hledamerodice.cz a bezplatná tel. linka 800 888 245.

Národní institut pro děti a rodinu: www.nidar.cz