Když učitel plánuje vzdělávání svých žáků nebo vyučuje, měl by vždy myslet na to, že se žáci ve svých individuálních předpokladech pro učení i při samotném průběhu procesu učení liší.
EDUin představí 28. února Audit vzdělávacího systému za rok 2022. Nabízí v něm nejen přehled událostí za minulý rok, ale také analytické texty, které reflektují dění v minulém roce a do větší hloubky se zabývají problémy, s nimiž se vzdělávací systém aktuálně vyrovnává. Na závěr nabízejí autoři textů doporučení pro další směřování vzdělávací politiky. Jakým tématům se bude věnovat?
Některé školy si nevědí rady s novými AI nástroji, jako je například konverzační chat GPT. Školský odbor radnice v americkém New York City vydal zákaz používání tohoto nástroje v místních školských zařízeních, a to jak studentům, tak i pedagogům. Úřad svůj krok zdůvodnil obavami z dopadů používání AI systémů na vzdělávání dětí.
České školství přechází do digitálního světa nové generace. Do výuky nové informatiky se začlenila zatím asi polovina základních škol. Brzdou ve využívání moderních technologií je přístup a nepřipravenost některých učitelů, ale i rodičů. Na pokročilé pomůcky dá stát celkem pět miliard korun. Deník navštívil jednu z nejmenších škol na východě Moravy, o to progresivnější. Učí s 3D tiskem, ve virtuální realitě, chtějí oslovit i giganta Google.
Rozbité hračky, napadání vrstevníků, ať už slovně nebo fyzicky, či šikana. Každá osmá školka má aktuálně problém s agresivními dětmi. Což je nejvíce za poslední roky, kdy chování předškoláků sleduje Česká školní inspekce. Oproti předešlému školnímu roku je tak vidět nárůst ve většině typů rizikového chování, jak ukazují nová data inspekce, která dělala průzkum na více než 700 mateřských školách.
Na první pohled obyčejná Základní škola v Zelenči u Prahy. Změnou filozofie v přístupu k žákům i učitelům mezi sebou se ale podařilo docílit změny školního klimatu. K úsměvům na tvářích obou skupin dopomohly kromě motivačních citátů i úpravy vzorců chování, které se snaží stavět na pozitivním tónu, nikoliv negaci. „Dost mě to ovlivnilo,“ kvituje jeden z deváťáků.
Marek Černý měl na pololetí jen dvojku z matematiky a zeměpisu, jinak samé jedničky téměř po celou základní školu, kterou v létě dodělá. Do konce února se může přihlásit na střední školu, a první volbou je pro něj gymnázium. Protože má velkou konkurenci, je jedním z 106 457 dětí, které letos vyjdou devátou třídu, rozhodl se druhou přihlášku podat na školu, kde má větší jistotu přijetí. Ve velkých městech může mít i lepší žák problém dostat se teď na vysněnou školu. A to kvůli přetlaku. V následujících letech se navíc může situace ještě zhoršit.
Je jim patnáct šestnáct, mají svých problémů nad hlavu, a do toho nad nimi visí nutnost rozhodnout se, kam půjdou na střední. Za ideálních podmínek by bylo fajn vzít v potaz silné stránky dětí, rozumně uchopit potenciální budoucnost oboru, který se k nim aspoň trochu přibližuje, a pak vše ještě porovnat s aktuálním trendem ve vývoji středního školství a předpověďmi, které odhadují, jak se bude měnit pracovní trh v horizontu dejme tomu deseti let. Pojďme to zkusit.
K připravovanému strategickému dokumentu pro modernizaci školství bylo možno se vyjádřit v termínu 15. 12. 2022 – 15. 1. 2023 v rámci veřejné konzultace. Zúčastnilo se ho celé spektrum osob a organizací: nejvíce ředitelé a učitelé škol nebo zástupci jejich asociací – a to od mateřských až po vysoké školy, politici z obecní, krajské i celorepublikové úrovně, výzkumníci, neziskové a prospěšné organizace působící ve vzdělávání, podnikatelské subjekty i rodiče žáků a studentů.
Rada vysokých škol (RVŠ) chce změnu ve financování vysokého školství. Podle akademiků by měl být na financování univerzit určený jasný podíl peněz z rozpočtu ministerstva školství, nebo by měl být podíl rozpočtu univerzit na HDP alespoň 0,6 procenta. Členové sněmu RVŠ se tak usnesli na svém čtvrtečním jednání. Vysoké školství je podle nich podfinancované.
Podle České školní inspekce se stále nepodařilo zlepšit výuku na základních školách tak, aby žáci přicházeli na střední školy dostatečně připraveni. Podle ředitelů středních škol jsou na vině zastaralé metody výuky, neaktualizované učebnice nebo málo času na některá z témat. Školní inspekce ale podobné problémy vidí i na středních školách.
Kam po škole, které obory budou žádané a které naopak nemají budoucnost? To je otázka, kterou si v těchto dnech kladou žáci devátých tříd i jejich rodiče. Ministerstvo práce a sociálních věcí přišlo s projektem, který by rodičům i jejich dětem pomohl vybrat obor, ve kterém najdou po skončení studia dobré uplatnění. Trh práce se totiž neustále mění a vlivem digitalizace se mění i požadavky zaměstnavatelů.
„Když se spoléháme na to, že žáky podpoří ve studiu jejich rodiče se základním vzděláním, tak to nemůže fungovat,“ upozorňuje v rozhovoru pro Deník metodička kariérního poradenství z Člověka v tísni Rut Veselá. Ta rovněž koordinuje projekt Retrostipendia, financovaný Nadací Albatros. Projekt podporuje sociálně znevýhodněné děti na cestě za kvalitním vzděláním. Bez pomoci by skončily již po základce, takto si udělají maturitu a některé jdou i na vysokou školu.
Dobrá komunikace mezi pedagogy, podpora žáků i propojení s firmami – tím se podle České školní inspekce vyznačuje 12 nejlepších učilišť v Česku. Inspekce věří, že výsledky šetření poslouží jako inspirace. Učňovské školství totiž trápí špatné studijní výsledky žáků i jejich časté předčasné odchody ze vzdělávání. Jednou ze škol, ze kterých by si podle inspekce měly vzít ostatní příklad, je Střední odborné učiliště v Roudnici nad Labem.
Česká školní inspekce se v poslední době v některých tematických zprávách pouští o něco hlouběji, než je zvykem. Platí to i o tematické zprávě Společné znaky vzdělávání v úspěšných středních školách s učebními obory z konce minulého roku.
Co to je ten „formativní přístup”? Je to to samé jako slovní hodnocení, triády nebo respektující výchova? Nebo jde o prevenci syndromu vyhoření u učitelů i dětí? Všechny zmíněné nástroje, metody a přístupy jsou součástí formativního přístupu, ale samy o sobě ho netvoří. Následující rozhovor s Ivetou Pasákovou ze společnosti Step by Step ČR by se dal shrnout jako Úvod do formativního přístupu.
Skupina expertů ministerstva školství pro revizi rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) finalizovala technické zadání pro následující proces revize. Dokument přináší zpřesnění výstupů Strategie 2030+ a dokumentu Hlavní směry revize RVP ZV tak, aby bylo možné podle něj pokračovat v procesu revize. To je již úkol pro Národní pedagogický institut České republiky, kterému bude zadání předáno.
Je známo, že každá reforma školství bývá označována jako pohroma, která pořádně zamotá hlavu učitelům, rodičům i dětem. Asi nejdokonaleji se to podařilo reformě z roku 1976, známější pod názvem „nová koncepce“. Dotkla se především generace školáků označovaných jako Husákovy děti a mimo jiné zavedla do matematické výuky nejmenších žáků množiny. A aby toho nebylo málo, přibyla jim do osnov i geometrie. Rázem se tak rozplynul sen mnoha rodičů o dětech – jedničkářích.