Do úsilí o zlepšení vzdělávání vstupuje think tank Karlovy univerzity

pondělí 15. června 2020 · 0 komentářů

Univerzita Karlova zahájila ve středu 10. června 2020 činnost nového think tanku „Vzdělávání21“. Jedná se o odbornou platformu univerzity, jejímž cílem je systematicky zlepšovat vzdělávací soustavu a posilovat moderní pedagogické přístupy a metody, včetně kultivace veřejné debaty o tématech školství. Členy think tanku jsou přední odborníci z akademické oblasti i praxe, kteří se dlouhodobě věnují zlepšování oblasti školství.

Zdroj: materiály z tiskové konference UK 10. 6. 2020

Univerzita Karlova zahájila ve středu 10. června 2020 činnost nového think tanku „Vzdělávání21“. Jedná se o odbornou platformu univerzity, jejímž cílem je systematicky zlepšovat vzdělávací soustavu a posilovat moderní pedagogické přístupy a metody, včetně kultivace veřejné debaty o tématech školství. Členy think tanku jsou přední odborníci z akademické oblasti i praxe, kteří se dlouhodobě věnují zlepšování oblasti školství.

„Univerzita Karlova chce pomoci s rozvojem systému vzdělávání a přispět do diskuse o jeho budoucnosti. Zvláště v současné situaci, kdy se školy a učitelé museli téměř ze dne na den přizpůsobit zcela novým podmínkám, považuji takovou diskusi za mimořádně naléhavou.

Vytvořili jsme proto think tank Vzdělávání21, který sdružuje řadu předních odborníků z akademické oblasti i praxe. Cílem je diskutovat o aktuálních výzvách, problémech a příležitostech ve školství. Chceme přicházet s konkrétními návrhy a řešeními, jak tuto oblast dlouhodobě zlepšovat a posilovat moderní přístupy a trendy, které přináší 21. století,“ uvedl rektor UK prof. Tomáš Zima.

„Prvním tématem, kterému se budeme v rámci think tanku věnovat, je distanční vzdělávání a otázka jeho systémové integrace do školství. Ve všech tématech, diskusích a přípravách návrhů řešení se vždy budeme soustředit na pohled žáků a studentů, učitelů i rodičů. Zlepšit vzdělávání můžeme jen komplexními opatřeními, která budou vzájemně funkční a srozumitelná. Vážím si spolupráce všech, kteří se do think tanku zapojují a velmi jim za to děkuji, doplnila prorektorka pro koncepci a kvalitu vzdělávací činnosti prof. Radka Wildová.


Obecné cíle think tanku

1. Iniciovat a moderovat diskusi s odbornou a širokou veřejností o kvalitě systému vzdělávání v ČR a možných opatřeních pro jeho zkvalitňování.

2. Představit odborné i laické veřejnosti aktivity Univerzity Karlovy (a jejích součástí) v dané oblasti vzdělávání, školství a vzdělávací politiky.

3. Generovat témata pro veřejnou diskusi vč. Identifikace nosných, ale doposud přehlížených témat, resp. Témat, která stojí na okraji mediálního zájmu.

4. Zapojovat do návrhů řešení špičkové vědce a odborníky z praxe, osobnosti univerzity i její absolventy.

5. Zpracovávat a předkládat konkrétní návrhy a náměty ke zlepšování vzdělávání a školství.

6. Napomáhat s přijímáním závěrů a uváděním změn do praxe.


Personální složení think tanku

prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., rektor Univerzity Karlovy

prof. PaedDr. Radka Wildová, CSc., prorektorka pro koncepci a kvalitu vzdělávací činnosti UK

PhDr. Michael Zvírotský, Ph.D., Katedra Pedagogiky Pedagogické fakulty UK

PhDr. Ondřej Andrys, MAE, MBA, náměstek ústředního školního inspektora České školní inspekce

Mgr. Hana Stýblová, členka Rady Asociace ředitelů základních škol

PhDr. Renata Schejbalová, předsedkyně Rady Asociace ředitelů gymnázií ČR

Mgr. Klára Laurenčíková, předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání

prof. Ing. Jakub Fischer, Ph.D., děkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze

Mgr. Silvie Pýchová, výkonná ředitelka Stálé konference asociací ve vzdělávání

Mgr. Bohumil Kartous, Ph.D., analytik v oblasti vzdělávací politiky

prof. PhDr. Eva Šmelová, Ph.D., Katedra primární a preprimární pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

prof. PhDr. Arnošt Veselý, Ph.D., Katedra veřejné a sociální politiky Fakulty sociálních věd UK

Mgr. Zdeněk Jahoda, DiS., zástupce ředitele ZŠ Stará Boleslav

Mgr. Daniel Pražák, student na Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, organizace Otevřeno

MgA. Martin Ayrer, koordinátor strategické komunikace UK


Nástroje think-tanku

– Expertní a expertizní činnost.
– Vyhledávání a popularizace příkladů dobré praxe.
– Oceňování příkladů dobré praxe a pozitivních počinů – např. zvláštní cenou rektora UK.
– Řešení dílčích témat např. formou zadávání (vypisování) specifických diplomových či disertačních úkolů.
– Poskytování prostoru pro odborné diskuse.
– Příjem podnětů z pedagogického terénu.
– Pravidelné publikování výstupů – shrnutí diskusí a námětů.
– Vystoupení odborníků v médiích.


Další informace

10. 6. Jitka Jiřičková: Univerzita Karlova zahájila činnost think tanku Vzdělávání 21

11. 6. Kateřina Perknerová: Experti na vzdělání navrhnou změny. Ministr Plaga je uvede do praxe



Jana Hrubá: Co mě napadalo na tiskové konferenci UK

· 0 komentářů

Jak asi čtenáři vědí, hodně pamatuji. Učitelských aktivit usilujících o změny ve vzdělávání se účastním od roku 1990. Snad si tedy mohu dovolit přičinit pár poznámek.

Okamžitě mě napadlo „Konečně!“ A vzápětí: „Proč až nyní?“ Pokud se dobře pamatuji, takto oficiálně a proklamativně se naše nejstarší univerzita (ani kterákoli jiná) jako instituce k úsilí o systematické zlepšování vzdělávacích aktivit a posilování moderních pedagogických přístupů zatím nepřihlásila.

Ne že by se neúčastnili jednotliví příslušníci akademické obce – hráli ve formulování představ o budoucnosti vzdělávání velmi významnou roli. Ale tíhu pokusů o realizaci nových myšlenek nesli od počátku především učitelé z praxe. Teprve postupně tyto ideje prosakovaly do vzdělávacích institucí a oficiálních dokumentů ministerstva (hodně pod vlivem evropských a světových trendů) a často zůstávaly na papíře. Jednotlivci, byť zapálení a nadšení, nemohou systém změnit. Proto často vyhoří. Musí se to opravdu odehrávat oficiálně, společně a koordinovaně a velmi důležitou roli hraje vysvětlování záměrů odborníků učitelům, rodičům, politikům i ostatní veřejnosti.

Proto oceňuji jako důležité cíle think tanku iniciovat a moderovat diskusi a vysvětlovat veřejnosti, co je to kvalita vzdělávání a jak ho proměnit. Čím více známých a uznávaných osobností s těmito myšlenkami se objeví v médiích, tím lépe. Je však potřeba také přesvědčovat učitele a hlavně je na moderní výuku včetně zvládání ICT a navazování dobrých vztahů s žáky, studenty a rodiči, připravovat na fakultách. Tady mají univerzity velké pole působnosti (a velké dluhy). Především učitel (s podporou svého dobrého ředitele) je ten, kdo může školu a výuku skutečně změnit. Musí být ale připraven, dostat dobré podmínky a nesmí zůstat sám. Statut pokusného ověřování ve školském zákonu stále chybí. Slibovaná záštita univerzity by věci velmi prospěla.

V novém tink tanku mi proto chybí aspoň jeden či dva učitelé z praxe, kteří o své výuce již dávno přemýšlejí a zkoušejí nové přístupy. Mnozí publikují a je tedy z čeho vybírat. Zastoupení také nemají odborné školy, jejichž problémy jsou hluboké a specifické. Veřejné i odborné diskuse by se neměly vyhýbat odlišným názorům a měly by hledat společné průniky a východiska. Škoda, že se taková dlouhodobá, otevřená a odborně moderovaná diskuse neodehrávala během uplynulých 30 let – mohli jsme být mnohem dál.

Forma popularizace témat, vysvětlování záměrů a souvislostí a uvádění příkladů dobré praxe musí být srozumitelná i laikům – akademický jazyk odborných periodik k tomu opravdu není vhodný. Tady by se hodila spolupráce think tanku s osvědčenými publicisty se zaměřením na vzdělávání, kterých už je dnes naštěstí řada. Přitažlivě a poučeně psát už dovedou i mnozí učitelé, což se nám v začátcích příliš nedařilo.

Na tiskové konferenci několikrát zazněla slova jako „propojení“, „v synergii“, „společně“. A to je klíč: Jedině společnými silami můžeme vzdělávání změnit.

A ještě poznámka pod čarou: Univerzita by měla pro pedagogické fakulty vytvořit zvláštní status. Jejich hlavním posláním je připravovat dobré učitele a nikoli „produkovat“ vědu a projekty.