Dana Knotová: Málotřídní školy – školy venkovské

středa 20. dubna 2011 · 0 komentářů

V současné době se zřizovatelé zamýšlejí nad optimalizací sítě škol. Zajímavé podklady pro jejich rozhodování nabízí kniha Málotřídní školy v České republice. Děti do 14 let tvoří 17 % obyvatelstva venkova. Na venkov se stěhují mladé rodiny, které většinou hodlají zůstat. Školu pokládají za základní vybavenost obce. Negativní zkušenost se zrušenými a nyní citelně chybějícími mateřskými školami ukazuje, že je třeba se nad problémem zamýšlet s velkým místním i časovým nadhledem.


Zdroj: Kateřina Trnková, Dana Knotová, Lucie Chaloupková: Málotřídní školy v České republice, Paido Brno 2010. Kapitola 4.2 Demografické a geografické charakteristiky venkovských sídel a jejich vliv na existenci a fungování málotřídní školy, str. 108–114.


… „Ve střednědobém i dlouhodobém horizontu lze očekávat další snižování počtu dětí ve věku povinné školní docházky, které může být lokálně i regionálně různě intenzivní. Přestože absolutní počet narozených dětí v posledních letech ve srovnání s 90. lety roste, je zřejmé, že generace matek již nebude nahrazena, a zhruba od roku 2015 se dá očekávat další pokles porodnosti (podle vývoje porodnosti po roce 2005 se zdá, že se bude realizovat spíše vysoká varianta projekce dětské populace). Z toho vyplývá, že před českou vzdělávací politikou stojí rozhodnutí, jak na tuto okolnost reagovat. Jedná se buď o zachování stávajícího právního rámce a ponechání rozhodnutí o existenci škol na jejich zřizovatelích, tedy ponechat vše „přirozenému vývoji“, anebo o vyjasnění postoje a priorit vůči stavu sítě základních škol a vypracování vlastní strategie, která by na situaci reagovala.
Je zřejmé, že existenci školy v určité lokalitě podmiňuje zejména demografická struktura obyvatel, nezbytným předpokladem je dostatečné množství dětí. Celkový charakter školy pak ovlivňuje i její poloha, struktura osídlení lokality, nepochybně také socioekonomická a kulturní skladba populace. Škola je institucí zapojenou do složité sítě vztahů na lokální i regionální úrovni. Patří k základním institucím, jejichž prostřednictvím lze ovlivňovat rozvoj lokality (Kučerová, Kučera, 2009). Kvalsund (2004) dokládá, že postoje a hodnoty osvojené ve škole v dospělosti pak často ovlivňují rozhodování o místě bydliště. Škola tedy do určité míry ovlivňuje i budoucí strukturu osídlení a demografickou skladbu obyvatelstva.“

 

Ukázku z kapitoly Demografické a geografické charakteristiky venkovských sídel a jejich vliv na existenci a fungování málotřídní školy si můžete stáhnout ZDE.


Knihu Málotřídní školy v České republice vydalo nakladatelství Paido, kde si ji můžete objednat. Na webu nakladatelství také najdete seznam prodejen, které jeho produkci prodávají.