V současné době se zřizovatelé zamýšlejí nad optimalizací sítě škol. Zajímavé podklady pro jejich rozhodování nabízí kniha Málotřídní školy v České republice. Děti do 14 let tvoří 17 % obyvatelstva venkova. Na venkov se stěhují mladé rodiny, které většinou hodlají zůstat. Školu pokládají za základní vybavenost obce. Negativní zkušenost se zrušenými a nyní citelně chybějícími mateřskými školami ukazuje, že je třeba se nad problémem zamýšlet s velkým místním i časovým nadhledem.
Zdroj: Kateřina Trnková, Dana Knotová, Lucie Chaloupková: Málotřídní školy v České republice, Paido Brno 2010. Kapitola 4.2 Demografické a geografické charakteristiky venkovských sídel a jejich vliv na existenci a fungování málotřídní školy, str. 108–114.
… „Ve střednědobém i dlouhodobém horizontu lze očekávat další snižování počtu dětí ve věku povinné školní docházky, které může být lokálně i regionálně různě intenzivní. Přestože absolutní počet narozených dětí v posledních letech ve srovnání s 90. lety roste, je zřejmé, že generace matek již nebude nahrazena, a zhruba od roku 2015 se dá očekávat další pokles porodnosti (podle vývoje porodnosti po roce 2005 se zdá, že se bude realizovat spíše vysoká varianta projekce dětské populace). Z toho vyplývá, že před českou vzdělávací politikou stojí rozhodnutí, jak na tuto okolnost reagovat. Jedná se buď o zachování stávajícího právního rámce a ponechání rozhodnutí o existenci škol na jejich zřizovatelích, tedy ponechat vše „přirozenému vývoji“, anebo o vyjasnění postoje a priorit vůči stavu sítě základních škol a vypracování vlastní strategie, která by na situaci reagovala.
Je zřejmé, že existenci školy v určité lokalitě podmiňuje zejména demografická struktura obyvatel, nezbytným předpokladem je dostatečné množství dětí. Celkový charakter školy pak ovlivňuje i její poloha, struktura osídlení lokality, nepochybně také socioekonomická a kulturní skladba populace. Škola je institucí zapojenou do složité sítě vztahů na lokální i regionální úrovni. Patří k základním institucím, jejichž prostřednictvím lze ovlivňovat rozvoj lokality (Kučerová, Kučera, 2009). Kvalsund (2004) dokládá, že postoje a hodnoty osvojené ve škole v dospělosti pak často ovlivňují rozhodování o místě bydliště. Škola tedy do určité míry ovlivňuje i budoucí strukturu osídlení a demografickou skladbu obyvatelstva.“
Ukázku z kapitoly Demografické a geografické charakteristiky venkovských sídel a jejich vliv na existenci a fungování málotřídní školy si můžete stáhnout ZDE.
Knihu Málotřídní školy v České republice vydalo nakladatelství Paido, kde si ji můžete objednat. Na webu nakladatelství také najdete seznam prodejen, které jeho produkci prodávají.
Dana Knotová: Málotřídní školy – školy venkovské
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
Témata článků
- bibliografie (1)
- celoživotní vzdělávání (75)
- dětská literatura (22)
- DOKUMENTY (192)
- ESF (1)
- glosy (35)
- informační technologie (187)
- inovativní vzdělávání (150)
- názory (19)
- NÚV (1)
- odborná literatura (642)
- pedagogické asociace (107)
- pozvánky (1)
- PR článek (1)
- profese učitele (386)
- projekty (21)
- seriál Školství v koronakrizi (23)
- STRATEGIE 2020 (9)
- školský management (176)
- školství v regionech (105)
- školství v zahraničí (66)
- výchova (216)
- výtvarné umění (2)
- vyučování (333)
- výzkum a hodnocení (557)
- vzdělávací politika (829)
- zajímavé tipy (663)
- zaujalo nás (840)
Archiv
- ► 2024 (303)
- ► 2023 (337)
- ► 2022 (350)
- ► 2021 (314)
- ► 2020 (319)
- ► 2019 (311)
- ► 2018 (302)
- ► 2017 (313)
- ► 2016 (322)
- ► 2015 (303)
- ► 2014 (306)
- ► 2013 (310)
- ► 2012 (266)
- ▼ 2011 (255)
- ► 2010 (254)
Česká škola
Šéfredaktorka
Akce
Výtvarné umění

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.