Jan Zeman, Jakub Špalek, Benjamin Šimsa, Michaela Röschová: PAQ Research. Matoucí systém, drahá příprava. Přijímačky na střední prohlubují nerovnosti.

Nerozhodují pouze studijní předpoklady. Roli hraje i informovanost, aspirace a investice do přípravy.

Eliška Straková: Vysokoškoláků v Česku přibývá. Za posledních šest let jich je o 15 procent víc

Počet studentů na českých vysokých školách v posledních letech stoupá. Od roku 2019 se zvýšil o 15 procent, uvádí Český statistický úřad (ČSÚ). Mezi vysokoškoláky zároveň roste podíl nových studentů, kteří se na vysokou školu v Česku zapsali poprvé. Věk studentů se také snižuje, čím dál více jich je mladších 25 let.

Průzkum: Finance brání rozvoji talentu v Česku. Nový grantový program Nastartuj talent podpoří mladé ve sportu, umění i vědě

Rozvoj talentovaných dětí v Česku stojí především na rodinách a naráží na řadu bariér, ukazuje aktuální průzkum společnosti MOL Česká republika. Přestože dvě třetiny dotázaných věří, že příležitosti pro růst v zemi existují, podmínky pro jejich rozvoj nejsou vždy dostatečné. Největší překážkou jsou podle 84 % respondentů finanční náklady spojené se vzděláváním, tréninky nebo vybavením. Na potřebu dostupnější podpory reaguje nový grantový program Nastartuj talent, který realizuje Nadace CEF ve spolupráci se společností MOL Česká republika.

Tomáš Pancíř: Praze chybí místa ve školách, odlehlým regionům žáci. ‚A hrozí nedostatek učitelů,‘ říká analytička

V českém školství je nutné pracovat s daty o vývoji počtu obyvatel. To je jedno ze doporučení z auditu vzdělávacího systému, který představila nezisková organizace EDUin. Zatímco v Praze nebo částech středních Čech kapacity škol nestačí, odlehlé regiony se potýkají s úbytkem žáků a neefektivitou malých škol. „Školy mohou mít problém zajistit dostatek kvalifikovaných učitelů," říká Radiožurnálu analytička z organizace EDUin Nikola Šrámková.

Markéta Vozková: Psycholožka Portešová – Vyšší IQ u dětí neznamená větší nadání. Indikátorem může být spíše zvídavost

Podle České školní inspekce jsou zachyceny jen 0,3 procenta nadaných dětí ze 3 procent, které jsou v populaci. „Vytvořili jsme diagnostické hry. Dítě sedne k počítači, řeší zábavné úlohy, sbírá body a my jsme po necelé hodině schopni změřit jeho schopnosti,“ říká v Hovorech docentka katedry psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a ředitelka Národního centra podpory nadání Invenio Šárka Portešová.

Děti vybraly nejméně oblíbené školní předměty

Nejméně oblíbeným předmětem ve škole je pro děti český jazyk, netěší se na něj téměř pětina žáků. Druhá v pořadí neoblíbených předmětů skončila matematika, třetí cizí jazyk. Vyplývá to z výsledků loňského Minisčítání Českého statistického úřadu (ČSÚ), které úřad zveřejnil v časopise Statistika a my.

Kondice českých dětí se rok od roku zhoršuje. Jak děti motivovat ke sportu je hlavním tématem 11. ročníku akce Díky, trenére

Dvě třetiny trenérů potvrzují, že pohybová zdatnost českých dětí se v posledních 5 letech zhoršila. Průzkum projektu Díky, trenére ukázal, že mezi hlavní bariéry sportování patří digitální technologie, nízká motivace ze strany rodičů či nedostatek času. Právě kondice a zdravá motivace dětí ke sportu je hlavním tématem 11. ročníku projektu Díky, trenére. Od dnešního dne mohou zájemci do soutěže přihlásit své oblíbené trenéry. Cílem iniciativy je každoročně vyjádřit díky a uznání trenérům z celé České republiky. Nominací se trenéři zapojí také do soutěže o titul Trenér mládeže 2026, finanční podporu a příspěvky pro své sportovní kluby.

Audit vzdělávacího systému 2025: Zaměřili jsme se na téma potřebnosti učebnic a hrozící demografický náraz ve školství

EDUin dnes v Senátu představil hlavní výstupy Auditu vzdělávacího systému, který každoročně připravuje nezávisle na státu. Hlavní analýzy se věnovaly tématu učebnic v českém školství a demografickým výkyvům a tomu, jak s nimi pracovat při plánování a řízení místní sítě škol. Součástí auditu je i ohlédnutí za nejvýznamnějšími událostmi ve vzdělávání v uplynulém roce a ekonomický souhrn o výši financí vydávaných v současnosti na vzdělávání v ČR.

Tereza Hübscherová: O budoucnosti deváťáků hodně rozhoduje jejich škola. Některé ale otevírají více možností než jiné

Kam se dítě po deváté třídě vydá dál, nemusí určovat jen jeho snaha nebo zájem. Často o tom rozhoduje škola, do které chodí. Některé základní školy dokážou svým žákům otevřít více možností a inspirují je k tomu, aby se hlásili na gymnázia nebo jiné náročnější obory. Jiné to ale nezvládnou. Nová analýza České školní inspekce z let 2019 až 2025 ukazuje, nakolik může kvalita školy ovlivnit volbu dětí a jejich šance v přijímacím řízení.

Hedvika Kvizová: Čtvrtina dětí nechce na školu s maturitou. Často se bojí neúspěchu

Do konce týdne mají uchazeči čas podat přihlášku na střední školu. Loni tak učinilo přes sto tisíc dětí, téměř čtvrtina se ale hlásila jen na učňovské obory a o maturitu neměla zájem. Důvody v nové zprávě popisuje školní inspekce.

NKÚ: Projekty za půl miliardy korun nevedly ke zvýšení kvality vzdělávání

Kvalita vzdělávání se nezvýšila tam, kde Ministerstvo školství investovalo přes půl miliardy korun na projekty. Peníze na ně byly vyhrazeny ze státního rozpočtu i z evropských fondů. MŠMT kritiku kvality vzdělávání od NKÚ odmítlo.

Patricie Martinů: Kam jsme se posunuli v duševní pohodě pedagogů? Data ukazují problémy i první pozitivní změny

Wellbeing pedagogů je v českém školství stále častěji skloňovaným pojmem a některé systémové změny, které by měly učitelům pomoci, již vstoupily v platnost. Přesto je třeba o duševní pohodu pedagogických pracovníků pečovat kontinuálně a hledat další cesty podpory. Učitelé totiž budou v blízké budoucnosti čelit množství změn, a právě udržení zdravé rovnováhy mezi prací a osobním životem pro ně bude klíčové.

Markéta Hronová: Jak zlepšit výsledky českých žáků v matematice? Zaměřit se na dívky, jejich podceňování plýtvá talenty

Skóre v matematické gramotnosti v mezinárodních testech PISA u českých žáků stále klesá. Analytici ministerstva školství proto nyní výsledky podrobně zkoumali a ukázali na dlouhodobě neřešené problémy. Výsledky? Kromě toho, že české školy neumí podporovat děti ze sociálně slabého prostředí, je tu i nevyužitý potenciál dívek. Podle odborníků se dívky matematiky bojí, a proto v ní nedosahují takových výsledků jako chlapci. Zasáhnout by měli učitelé.

Průzkum: Agresivita mezi dětmi v on-line prostředí se zvyšuje

Agresivita mezi dětmi v on-line prostředí se zvyšuje, vyplývá z nového průzkumu organizace Safer Internet Centrum (SIC ČR), který připravila ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci (UP). Výsledky dnes jejich zástupci představili novinářům. Mezi nejčastější formy agrese na internetu u dětí patří slovní ubližování, se kterým má negativní zkušenost více než polovina dětí.

Průzkum: Jak rodiče vidí vzdělávání svých dětí

Zářijový průzkum agentury Ipsos pro nadační platformu finančního vzdělávání Skoala ukázal, že většina rodičů chce, aby se školy více zaměřily na praktické dovednosti využitelné v každodenním životě. Rodiče pak nejčastěji zmiňují finanční gramotnost, ale také mediální a digitální dovednosti. Tradiční výuku považují za neefektivní a přednost dávají interaktivním metodám založeným na diskusích, projektech a skupinové práci.

Josef Mačí: Rozpor. Učitelé vidí schopnosti žáků jinak, než ukazují data

Ačkoliv výsledky dětí zůstávají dlouhodobě na stejné úrovni, učitelé pozorují, že se zhoršuje jejich schopnost se učit. A problém mají prý s psychickou odolností. Vychází to z průzkumu společnosti Kalibro pro Seznam Zprávy.

Čeští učitelé jsou spokojenější, ale profese ztrácí atraktivitu u mladých

Česká školní inspekce (ČŠI) představila výsledky mezinárodního šetření TALIS 2024, které sleduje pracovní podmínky učitelů a ředitelů škol ve více než 60 zemích světa. Česká republika se tohoto šetření účastní od roku 2013.

Vojtěch Kadaňka: Co potřebují školy? Peníze, důvěru a změny, které leží v šuplíku už od Plagy

Nové vedení školství čeká po volbách nevděčný úkol prosadit změny. Kvalitní plán přitom existuje, příklady z praxe také. Potřebným úpravám ale brání nedostatek financí i nutnost odvážných rozhodnutí. Analýza Aktuálně.cz ukazuje, s jakými problémy se české školství potýká a jakými cestami k řešení by se nový šéf nebo šéfka ministerstva školství mohli vydat.

Petr Chaluš: České školství za Fialovy vlády

Vzdělávání se mělo být jednou z vládních priorit. Časté výměny ministrů, podfinancování a další problémy ale zpomalily plánované změny. Co se podařilo a jaké kroky by měly následovat?

Markéta Hronová: Česko a školství – výsledky žáků jsou často na světové špičce, financování navzdory. Vzdělávací systém má mezery jinde

Výsledky českých žáků nejsou v porovnání s jinými evropskými zeměmi vůbec špatné. V matematické či čtenářské gramotnosti patří tuzemští školáci k těm nadprůměrným. V digitální gramotnosti jsou dokonce nejlepší v Evropě. Podle hodnocení projektu Index prosperity Česka jsme si v oblasti vzdělávání a výzkumu meziročně polepšili ze 14. na 12. příčku v Evropské unii. A to navzdory tomu, že výdaje na vzdělávání se v porovnání s průměrem Evropské unie opět snížily. Hůře je na tom Česko, pokud jde o takzvané měkké dovednosti, duševní zdraví žáků či to, jak se vlastně ve školách cítí.