Lenka Kovářová: Připravenost dětí k zahájení povinné školní docházky v kontextu současného kurikula – recenze

sobota 7. února 2015 · 0 komentářů

Publikace je určena odborné veřejnosti, využít ji mohou také studenti pedagogických fakult. Informace však může poskytnout také všem zájemcům, kteří se chtějí seznámit s aktuálním stavem připravenosti dětí k zahájení školní docházky.

Šmelová, E., Petrová, A., Souralová, E. a kol.: Připravenost dětí k zahájení povinné školní docházky v kontextu současného kurikula. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2012. ISBN 978-80-244-3345-5.

Publikace Připravenost dětí k zahájení povinné školní docházky v kontextu současného kurikula se stala jako vědecká monografie výstupem projektu GaČR r.č: 406/09/0206, realizovaného na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci v letech 2009–2012 pod názvem Připravenost dětí k zahájení povinné školní docházky v pojetí současného kurikula a z pohledu komparace ve vybraných zemích EU, jehož hlavní řešitelkou byla doc. PhDr. Eva Šmelová, Ph.D.

Autoři publikace jsou odborníky v oblasti pre-primární a primární pedagogiky i vývojové psychologie a speciální pedagogiky, působí na Katedře primární pedagogiky a Katedře psychologie a patopsychologie a na Ústavu speciálněpedagogických studií Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Monografie seznamuje čtenáře s výsledky získanými z mezinárodního výzkumu zaměřeného na aktuální problematiku oblasti připravenosti dětí k zahájení povinné školní docházky. Tento výzkum se zaměřil zejména na analýzu populace českých dětí, ale zapojeny byly také spolupracující zahraniční vysokoškolské instituce na Slovensku, ve Slovinsku a Polsku.

Text publikace je rozčleněn do dvou hlavních částí. První z nich vymezuje teoretická východiska a nese i totožný název. Dále je tato část systematicky členěna na 6 kapitol. Autoři textu se v této části věnují tématům úzce souvisejícím s připraveností dětí k zahájení školní docházky.

První kapitola nazvaná Vývoj předškolního kurikula a požadavky pro zahájení povinné školní docházky v ČR seznamuje čtenáře s vývojem mateřského školství od poválečného období (po roce 1945) až do současnosti. V kapitole také nacházíme informace o reformě předškolního kurikula a jeho analýze. Tento celek je uzavřen podkapitolou, která obeznamuje s osobností pedagoga jako projektanta vzdělávacích plánů a programů.

Ve druhé kapitole se čtenář dovídá poznatky z oblasti speciální pedagogiky, konkrétně zaměřené na děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Odhalit zde může také vymezení problematiky integrace a specifika začlenění dětí předškolního věku se speciálními vzdělávacími potřebami do inkluzivního vzdělávání.

Třetí okruh teoretické části práce objasňuje čtenáři psychologické charakteristiky dítěte v předškolním věku a to ve všech klíčových oblastech. Autor této kapitoly tak objasňuje čtenářům poznatky o tělesném a motorickém vývoji a vývoji mozku, motorickém a kognitivním vývoji a emocionálním a sociálním vývoji. Kapitola je uzavřena tematikou zabývající se hrou dítěte v předškolním věku.

Navazující čtvrté téma se zabývá vstupem do školy a s ním spojenými zásadními oblastmi rozvíjenými v tomto období – zralostí tělesnou (biologickou), kognitivní (duševní, rozumovou), emocionální, motivační a sociální.

V páté kapitole monografie čtenářům nabízí vymezení psychologické charakteristiky dítěte v mladším školním věku. A tak se autor této části publikace rozepisuje o tělesném růstu a vývoji motoriky dětí, vývoji jejich poznávacích procesů, psychosociálním vývoji a dětském sebepojetí a identitě.

Závěr první části publikace tvoří šestá kapitola nazvaná Výtvarný projev v dětském věku. Na sedmnácti stranách čtenář prochází podkapitolami o vývojových stádiích dětské kresby společně s vývojem kresby lidské postavy, dětské kresbě ve spojitosti s psychickým vývojem dítěte předškolního věku a jeho kognitivním vývojem. Poslední dvě témata se vztahují ke schopnosti dítěte napodobit písmo a sestavy teček a v závěru nám autoři osvětlují význam a využití dětské kresby.

Druhá část práce popisuje samotný výzkumný záměr, seznamuje s otázkami a cíli zkoumání. Čtenář se také dozví bližší informace o organizaci výzkumného projektu, výzkumném vzorku a metodách, které byly zdrojem potřebných informací o sledovaných fenoménech. Sami autoři projektu přiznávají, že jejich cílem nebylo objevení něčeho zcela nového v oblasti zralosti a připravenosti dětí ke vstupu do základní školy. Uvádějí, že hlavním záměrem bylo zmapovat, analyzovat a vyhodnotit aktuální stav školní zralosti a připravenosti u dostupného vzorku současné populace českých dětí před jejich vstupem do školy a následně tato zjištění porovnat s obdobným výzkumem provedeným v Polsku, Slovinsku a na Slovensku. V publikaci tak má čtenář možnost vidět tabulky s hodnotami, jejichž obsah je následně vysvětlen v textu popisujícím výsledky zkoumání.

Na strany monografie vymezené k vysvětlení získaných hodnot a výsledků výzkumu navazuje kapitola Diskuse a závěry k jednotlivým sledovaným oblastem. Autoři publikace se zde navracejí k závěrům z výzkumu a detailně je srovnávají s dalšími, již dříve provedenými výzkumy a navrhují možná řešení k situacím vyplývajícím z jejich výzkumného šetření.

V závěru publikace nacházíme vyjádření hlavní řešitelky projektu v kapitole Vybrané aspekty výzkumu a jeho výsledky v pedagogickém kontextu, které ještě upřesňuje některé dílčí výsledky výzkumu v oblasti předškolního vzdělávání a jeho vlivu na zaškolení dítěte, oblasti dětské motivace a intelektového výkonu dětí, oblasti kognitivní a percepční zralosti, jemné motoriky, grafomotoriky a vizuomotoriky, poruch učení a soustředěnosti, samostatnosti a emocí dítěte.

Následující přehled příloh a seznam použité literatury završují uvedenou monografii.

Ačkoliv je publikace primárně určena odborné veřejnosti, je psána dostatečně srozumitelně i pro využití studenty nebo laickou veřejností. Publikace tak čtenáři poskytuje hlubší proniknutí do jevů a situací, se kterými se odborníci, učitelé i rodiny dětí setkávají v předškolním období před přijetím dítěte do základní školy.