I nadaným dětem může pomoci inkluzivní vzdělávání

úterý 27. prosince 2016 · 0 komentářů

Novela školského zákona podpoří žáky s určitým handicapem i ty extrémně nadané. Nezajistí ale lepší situaci pro děti z finančně slabších rodin. Školy se s novou legislativou učí pracovat, některé ji kvitují, jiné proklínají.


Zdroj: Barbora Loudová, Hospodářské noviny 6. 12. 2016, speciální příloha Inovace ve vzdělávání


Asi největší novinkou zářijové reformy školského zákona je inkluze ve vzdělávání. Školy díky ní nyní dosáhnou i na finanční prostředky, na které doposud neměly nárok. „Vše se také od medicínského modelu posouvá směrem k podpůrným opatřením. Není tedy tak důležitá diagnóza, ale spíše identifikace potřeb dítěte," vysvětluje Monika Tannenbergerová, expertka na inkluzivní vzdělávání z vládní Agentury pro sociální začleňování. Od prvního září je proto možné financovat podporu, kterou dítě potřebuje pro svou úspěšnou edukaci, nehledě na to, zda jde o pomůcku, či personální posilu.


Podpora i pro nadané

Nová legislativa tak počítá i s podporou nadaných dětí. Ze zprávy České školní inspekce totiž plyne, že se učitelům zatím úplně nedaří talenty dětí rozpoznat. To potvrzuje i místopředsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Lenka Felcmanová. Podle ní pak dochází k situacím, kdy do poradny přichází dítě kvůli problémům s chováním a následně se zjistí, že jde o nadprůměrně nadané dítě, které se během výuky nudilo.

„Jen malá část učitelů absolvovala nějaké kurzy k problematice vzdělávání nadaných dětí, což by se mělo v budoucnu změnit. Školy by tak měly získat větší podporu v tom, jak nadání u dětí zjišťovat a rozvíjet," míní Felcmanová. Podobně situaci vidí i Bob Kartous z organizace EDUin, která se zabývá vzděláváním. Podle něj se dosud nadměrný um systematicky nepodporoval a nikdo se ve vzdělávacím systému příliš nezabýval jeho identifikací. Podnět tak většinou vyšel od rodičů, nikoliv ze školy.


Potřebují výzvu

O rezervách současného systému vypovídá i zlomek mimořádně nadaných dětí, který se v běžných institucích zatím vzdělává. Většinu školek podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala takové děti vůbec nenavštěvují, ani v základních školách jejich podíl neodpovídá očekávaným dvěma procentům populačního ročníku.

Extrémně nadané děti přitom potřebují především dostatečnou výzvu. „Pokud bude nadané dítě dostávat příliš snadné úkoly, brzy ho začnou nudit. Pomoci může systematičtější práce s učebními cíli pro různé žáky a také jiné metody práce. Není sice reálné, že by se učitel část hodiny věnoval jen jednomu dítěti, může ale připravit aktivity s různou mírou obtížnosti, které si žáci budou volit, nebo kooperativní aktivity, kde má každý jinak náročný úkol," objasňuje Felcmanová. Je také důležité zachovat vztah talentovaných k ostatním vrstevníkům. Nevyčleňovat je, ale poskytnout jim individuální plán.

Kartous ale dodává, že novela má i svá úskalí. Soustřeďuje se totiž spíše na děti, které potřebují pomoci držet krok, než na ty nadprůměrně nadané. Reforma navíc nezajistí lepší situaci pro nadané děti z finančně slabších rodin. „Pokud se něco zásadního nestane ve veřejném vzdělávacím systému, tyto iniciativy to nezachrání. Jednak jsou často spojeny s finančními nároky, ale i když ne, informace se k těmto rodičům nedostanou, a pokud, tak nezapůsobí," objasňuje.


Školy se učí

Děti se zdravotním postižením mají od roku 2004 možnost vzdělávat se v běžné nebo speciální škole. Novela školského zákona v tomto ohledu nic zásadního nemění. Přináší ale nároková podpůrná opatření, která škola musí dětem se speciálními vzdělávacími potřebami poskytnout. Školy také nově dostanou na zaplacení takových potřeb peníze. V současné době běžné instituce navštěvuje asi 70 procent dětí se zdravotním postižením. Postupem času roste i počet dětí s lehkým mentálním postižením.

Podle ředitelky plzeňské školy Vřesinská Hany Stýblové však není pro každé dítě se speciálními potřebami běžná škola vhodná. „Školy se snaží dělat vše pro dětské potřeby, ale nejsme všemocní. Naše speciální školství je navíc velmi dobré, proto bych se neobávala, že mé dítě zde bude strádat. Přesto se postupně připravujeme na nové podmínky, máme nyní ve škole žáky se speciálními potřebami ve dvou skupinách − s vyšetřením do 1. 9. 2016 a po tomto datu. Během dalších dvou let by mělo dojít ke sloučení skupin. Následující roky proto budou náročné, často dochází ke zbytečným rediagnostikám, přestože vyšetření mají prodlouženou platnost. Rodiče a někdy i školy však zbytečně požadují vyšetření podle nových pravidel," upozorňuje.


Přetížený poradenský systém

Školy se zkrátka s novou legislativou učí pracovat, některé ji kvitují, jiné proklínají. Situaci neulehčuje administrativní zátěž. Kritici navíc také připomínají přetížení poradenského systému.

„Přetíženost těchto zařízení vnímáme také jako závažný problém, který je třeba urychleně řešit. Poradenský systém je však přetížený dlouhodobě a chybí mu i systematická metodická podpora. Bez nezbytných změn není možné zavádět nové diagnostické metody," popisuje předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Klára Laurenčíková.

Nadále také přetrvávají některé problémy, které novela školského zákona neřeší, jako je poskytování zdravotních služeb ve školách nebo zajišťování ošetřovatelských služeb asistentem pedagoga. Podle Laurenčíkové je proto co nejdříve nutná dohoda mezi ministerstvy školství a zdravotnictví.


Jaký přínos má inkluze pro žáky?

Inkluzivní vzdělávání dává dětem s handicapem i s extrémním nadáním možnost sžít se s většinovou společností. Mohou chodit do školy s dětmi, se kterými vyrůstají ve svém okolí, nemusí každodenně dojíždět do speciální školy nebo školní rok trávit na internátě a ztrácet vztah se svou rodinou. Ve škole jim někdy pomáhají asistenti. Běžní studenti se zase naučí vnímat potřeby druhých i řešit konflikty pramenící z různosti ve společnosti.