Náhradní rodinu hledají každý rok stovky opuštěných dětí,

čtvrtek 4. dubna 2013 · 0 komentářů

SOS dětské vesničky rozjíždějí nové programy podpory rodinné péče. Na Přerovsku SOS vesničky nabídnou sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a v Karlových Varech vzniká zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.


Každoročně se zhruba 2 000 dětí ocitne v těžké životní situaci, kdy se ze dne na den ocitnou bez zázemí své rodiny, a proto vyžadují okamžitou pomoc, vyplývá ze zjištění Sdružení SOS dětských vesniček. „Děti mají právo vyrůstat ve své rodině a je naší povinností toto právo dětem neodpírat. Proto je nejlepším řešením preventivní působení v původní rodině a snaha o stabilizaci rodinného prostředí. Pokud návrat dítěte do rodiny není možný, preferujeme umístění dětí do dočasné či trvalé náhradní rodinné péče,“ říká Jindra Šalátová, programová ředitelka Sdružení SOS dětských vesniček.

„Náhradní rodinná péče může mít formu adopce, svěření do výchovy třetí osoby nebo svěření do pěstounské péče. Podporu pěstounských rodin s velkými sourozeneckými skupinami SOS vesničky poskytují již více než 40 let,“ doplňuje Jindra Šalátová.

Umístění dětí do ústavní péče, tedy dětského domova nebo kojeneckého ústavu, by mělo být vždy až poslední možností. „Nemožnost prožívat dětství ve vlastní rodině je pro děti vždy velmi traumatizující. Proto je pro dítě lepší být v alternativní formě náhradní péče, a to buď v dočasné pěstounské péči, nebo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,“ vysvětluje Jindra Šalátová. Tyto instituty jsou zaměřeny na intenzivní práci s původní rodinou, primárně jsou tedy určeny k pomoci rodině překonat nepříznivou životní situaci a připravit dítěti dostatečně bezpečné a zdravé prostředí pro návrat domů.

Pamatuje na to i zákon o rodině, který dává přednost rodinné péči v zařízeních pro děti typu SOS dětské vesničky před ústavní výchovou. Zpět ke své rodině či do péče příbuzných se z dvou tisícovek dětí v náhradní rodinné péči vrátí zhruba polovina dětí.


Chudoba rozvrací rodiny

Bohužel, kapacity a finanční možnosti zařízení pro děti vyžadující okamžitou péči nestačí a zbývající děti musí být často umísťovány do ústavní péče. Celkem proto v Česku vyrůstá v dětských domovech a kojeneckých ústavech téměř 11 tisíc dětí. V roce 2011 bylo umístěno do kojeneckých ústavů a dětských domovů celkem 1 901 dětí.

Nejčastěji soud rozhodne o umístění do náhradní rodinné péče kvůli zanedbávání, domácímu násilí, nedostatku řádné péče, týrání či zneužívání. Jedním z nejpalčivějších důvodů je snižování ekonomického statusu rodiny, kdy se kvůli nedostatku financí rodina dostává do začarovaného kruhu – nemají práci, přijdou o bydlení a v konečném důsledku se nemohou postarat o děti. „Chudoba a související neschopnost zajistit potřebné životní podmínky pro dítě se začíná týkat i rodin ze sociálních skupin, které nebyly donedávna považovány za problémové. Nejvíce jsou ohroženi lidé bez stálé práce, neúplné rodiny a rodiny se třemi a více dětmi,“ dodává Jindra Šalátová.


SOS dětské vesničky se chtějí postarat o více dětí

S ohledem na neblahý trend Sdružení SOS dětských vesniček rozšiřuje své kapacitní možnosti a nabídne větší flexibilitu služeb dětem. „Každý rok zde máme stovky dětí, o které je třeba se postarat. Kromě nového domova v SOS dětských vesničkách chceme nabídnout také pružnější podporu a více se účastnit jejich dalšího začlenění do společnosti a samostatného života,“ odhaluje nové plány Petr Lužný, národní ředitel Sdružení SOS dětských vesniček.

Program Jedna vesnička je naprostou novinkou a jde mimo rámec tradičního modelu SOS vesničky, v níž dítě procházelo péčí až do dospělosti. „Nyní budeme poskytovat soubor různých služeb všem, kteří je potřebují,“ říká Petr Lužný. Programy se zaměří na sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, u nichž hrozí odebrání dítěte, na děti, které vyžadují okamžitou pomoc na přechodnou dobu, a na podporu pěstounských rodin mimo vesničku. Dětem z těchto rodin umožní vstoupit do programů komunity mládeže a polozávislého bydlení.

V přípravě je momentálně několik preventivních projektů. „Na Přerovsku sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a projekt zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v SOS Sluníčko v Karlových Varech,“ říká Petr Lužný. „Výhodou nového pojetí našich činností je také to, že dovolí efektivnější využití zdrojů a zvýšení počtu dětí v naší péči na dvojnásobek v horizontu jednoho roku,“ vysvětluje Petr Lužný.

Předpokladem pro úspěch programu je zvýšení finančních příjmů od individuálních a firemních dárců a zároveň zajištění udržitelnosti. „To pro nás znamená získat především pravidelné dárce z řad jednotlivců a stálé partnery z řad sociálně odpovědných firem,“ uzavírá Petr Lužný, národní ředitel Sdružení SOS dětských vesniček.


Sdružení SOS dětských vesniček

Cílem Sdružení SOS dětských vesniček je poskytnout dětem, o které se jejich původní rodina z různých důvodů nechtěla nebo nedokázala postarat, nový domov plný lásky a porozumění. V současné době vyrůstá ve třech českých SOS dětských vesničkách zhruba stovka dětí. SOS dětské vesničky fungují ve 132 zemích světa. V České republice mají SOS dětské vesničky více než čtyřicetiletou tradici. První vesnička vznikla v roce 1970 v Karlových Varech – Doubí, další byla postavena v roce 1973 v obci Chvalčov na Kroměřížsku a do třetí vesničky v Brně – Medlánkách se nastěhovaly první matky – pěstounky s dětmi v roce 2003.



_________________

Pěstounská péče je forma náhradní rodinné péče. V této formě zůstávají zachována práva a povinnosti biologických rodičů dítěte (pokud nejsou soudem zbaveni rodičovské odpovědnosti).

Sdružení SOS dětských vesniček je organizace poskytující komplexní servis služeb pěstounům, primárně jsou její služby zaměřeny na pěstounské rodiny s početnými sourozeneckými skupinami.