Management škol by měl podporovat profesionální rozvoj učitelů

David Weston přináší na britském serveru SecEd informace o vzdělávání a profesionálnímu rozvoji učitelů a zaměstnanců ve školství a domnívá se, že právě to by mělo být jednou z hlavních priorit školského managementu.

Zdroj: Scio 19. 1. 2016


Zlepšením podpory rozvoje učitelů mohou školy ušetřit náklady na opakované nábory a výcvik nových pracovních sil, protože sníží fluktuaci zaměstnanců, a snížením celkové stresové zátěže a potažmo nemocnosti kantorů také náklady na proplácení nejrůznějších typů jejich volna. Příjemnější prostředí plné podpory vývoje a vzdělávání navíc umožňuje školám přitáhnout do svých řad nejtalentovanější kandidáty.

Nedávná zpráva Proč učit? upozornila, že pro nábor mladých učitelů jsou zvláště důležité příležitosti k rozvoji a možnost kariérního vývoje a pro všechny zaměstnance ve školství je důležité, aby je školy chránily před nadměrným množstvím práce a daly jim pocit kompetentnosti a jistoty při práci. Podle další zprávy Rozvíjení skvělého učení může být navíc profesionální rozvoj učitelů, který je vhodně vybírán a zaměřen na výsledky žáků, jedním z klíčových faktorů také pro zlepšení studijních výsledků žáků. Studie profesorky Vivien Robinson Vedení škol a výsledky žáků potvrzuje, že vzdělávání se v oboru a profesionální rozvoj, který ředitelé škol podporují a aktivně se ho účastní, měl na studijní výsledky žáků největší dopad.

Výzkum Může profesionální prostředí na školách zlepšit rozvoj učitelů? pak ukázal, že učitelé se na školách v horní čtvrtině hodnocení podle charakteru prostředí zlepšili o 38 % více než jejich kolegové na školách s hodnocením ve spodní čtvrtině. Nejlépe hodnocené školy zajišťují podle Úřadu pro standardy vzdělávání prostředí, které umožňuje učitelům vyniknout a kde vedení má zájem mít motivované, respektované a efektivně učící kantory s kvalitním profesionálním rozvojem v průběhu celé kariéry.

Weston dále v článku popisuje, co na školách s prostředím podporující profesionální rozvoj funguje (na základě komplexního auditu škol zařazených do sítě Nadace rozvoje učitelů) – kultura prostředí, vhodné vedení, návrh a zaměření rozvojových aktivit, hodnocení dopadu aktivit, využití interních i externích expertíz, reflexe výzkumů a efektivnost podpory školní politiky, nastavených procesů a rozvrhů pro skutečný profesionální rozvoj učitelů. Ve školách, které byly naopak nejméně efektivní, byly rozvojové programy plánovány na poslední chvíli, často se měnily přístupy k rozvoji a učitelé měli pocit, že školení není pro jejich práci relevantní.