Řešením kritické situace na trhu práce je ucelený systém dalšího vzdělávání

středa 6. června 2012 · 0 komentářů

V Pardubickém kraji patří podobně jako i jinde v republice k nejvíce poptávaným profesím řemeslníci, opraváři, obsluha strojů, techničtí a odborní pracovníci, přičemž nejvíce postiženými jsou obory strojírenství, elektrotechnika a administrativa a obchod. Vyplývá to z analýzy regionálních disparit středního odborného školství.

S jejími závěry se seznámili v Pardubicích účastníci kulatého stolu s názvem „Efektivní trh práce pro 21. století – další vzdělávání z pohledu zaměstnavatelů", kterého se zúčastnili zástupci Krajského úřadu Pardubického kraje, Úřadu práce ČR, firem, škol a Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Analýzu situace na trhu práce na akci představil Miloš Soukup z Asistenčního centra. Bohumil Mužík ze Svazu průmyslu a dopravy ČR prezentoval právě budované systémy dalšího vzdělávání – Národní soustavu povolání (NSP) a Národní soustavu kvalifikací (NSK). „V cestě dalšího vzdělávání vidíme šanci, jak řešit disproporce na trhu práce. Chceme zapojit občany České republiky do tohoto procesu, protože doba, kdy člověk vystačil celý život s jedním povoláním a vzděláním dosaženým v mládí ve škole, je bohužel nenávratně pryč," řekl. Spolu s konkrétními přínosy Národní soustavy povolání a Národní soustavy kvalifikací pro všechny uchazeče trhu práce předal také informaci o tzv. průřezových tématech, která vzešla z komunikace se zaměstnavateli a jsou společná pro všechny obory. Patří k nim vazba dalšího vzdělávání na trh práce, podpora technických oborů a řemesel, podpora spolupráce vzdělávacích institucí a podniků, řešení nízkokapacitních oborů a institucionální řešení rozvoje lidských zdrojů v České republice.

Zdeněk Vršník svůj příspěvek zaměřil na sektorové rady, které jsou složeny především ze zástupců zaměstnavatelů a jsou hlavními tvůrci národních soustav. „Ke konci roku 2011 bylo ustaveno 29 sektorových rad pokrývajících téměř celý rozsah činností českého národního hospodářství. Tato rozsáhlá síť spolupracujících zaměstnavatelů, střešních organizací a svazů zahrnuje 1400 lidí, což nemá v historii obdobu," zdůraznil.

Následně informoval také o sektorových dohodách, které jsou nástrojem řešení problémů identifikovaných v jednotlivých oborech. Mezi jejich hlavní cíle patří zajištění odpovídajícího počtu technických zaměstnanců, navázání spolupráce škol a zaměstnavatelů a doslova záchrana některých tradičních a v současné době umírajících oborů.

„Dosáhnout konsensu všech partnerů sektorové dohody, ke kterým patří jak ministerstva, krajské úřady, Úřad práce ČR, tak i školy a především zaměstnavatelé, považujeme za ohromný úspěch a jejich ochota sejít se u jednoho stolu a podniknout společné kroky k realizaci opatření sektorové dohody jen dokazuje zoufalou situaci na trhu práce," zdůraznil dále Zdeněk Vršník a demonstroval konkrétní kroky na příkladu Sektorové dohody pro obor dopravy právě v Pardubickém kraji, kde z údajů Úřadu práce ČR vyplývá nejvyšší počet volných míst.

„Bez spolupráce škol a firem nemůžeme dále existovat," řekl ředitel Střední školy automobilové Holice Michal Šedivka. „Vnímáme problém chybějících zaměstnanců jako velmi palčivý; demografická křivka je neúprosná i v Pardubickém kraji. Za důležité považujeme působit na žáky a jejich rodiče již na základních školách," doplnil Ivan Hudeček z Krajského úřadu. Vladimír Malý ze společnosti Svitap J.H.J. dodal: „Problém je, že máme v každém trochu větším městě gymnázia a víceletá gymnázia, což pak způsobuje nedostatek technických učňů a následně zaměstnanců firem."

Kulatý stůl uzavřela diskuse, která se věnovala koncovým uživatelům NSP a NSK, novému zákonu o zaměstnanosti, potřebě užší spolupráce škol a zaměstnavatelů, kvalitě a rušení středních škol, neodpovídajícímu počtu vysokoškoláků, možnosti udělat po složení zkoušek z profesních kvalifikací podle NSK maturitu a dalším tématům.

Národní soustava povolání je aktuální, efektivní a flexibilní systém mapování potřeb trhu práce. Obsahuje informace o povoláních uplatnitelných na trhu práce a o požadovaných kompetencích. Slouží pro podnikovou praxi, při poradenských službách a při ovlivňování odborného vzdělávání. Vytváří ji zaměstnavatelé prostřednictvím sektorových rad, ve kterých co nejpřesněji určují strukturu svých potřeb, a garantem celého procesu je stát. V databázi uživatel nalezne vše, co potřebuje vědět o povoláních, např. pracovní náplň, požadovanou kvalifikaci, kompetence, potřebné odborné dovednosti a znalosti, údaje o mzdovém ohodnocení, volných místech a další.

Národní soustava kvalifikací pak popisuje, co je potřeba umět pro výkon těchto povolání (úplná profesní kvalifikace) anebo jeho části, tj. dílčí pracovní činnosti (profesní kvalifikace). Je to státem garantovaný celorepublikový systém budovaný na reálných požadavcích na výkon činností v rámci jednotlivých povolání a pracovních pozic. NSK definuje požadavky na odborné způsobilosti jednotlivých kvalifikací bez ohledu na způsob jejich získání. Tvoří spojující systémový rámec pro počáteční a další vzdělávání a zároveň umožňuje srovnání našich národních kvalifikací s kvalifikacemi stanovenými a popsanými v jiných evropských státech.

Obě soustavy významně posílí smysl dalšího vzdělávání pro řešení struktury lidských zdrojů ve firmách, zpřesní komunikaci s Úřadem práce ČR a agenturami práce a pomohou účinněji koordinovat procesy rozvoje lidských zdrojů. Hlavním cílem obou systémů je optimalizace profesní skladby zaměstnanců ve firmách, tak aby zaměstnavatelé měli vždy příležitost vyhledat potřebnou pracovní sílu.