Ne-nesmyslná metoda výuky předchází problematickému chování žáků

pátek 26. února 2016 · 0 komentářů

Lisa Worf popisuje na serveru nprEd.org novou, tzv. „ne-nesmyslnou“ metodu, díky které mohou učitelé předcházet nežádoucímu chování žáků ve třídách. Metodu vyvinula bývalá ředitelka americké školy Druid Hills Kristyn Klei Borrero, která nyní pracuje v Centru pro transformativní výcvik učitelů spolupracující od roku 2009 s více než 250 školami a se žáky z převážně nízkopříjmových rodin.

Zdroj: Scio 23. 2. 2016

V „ne-nesmyslné výuce“ jsou pokyny dávány předem a chválení se omezuje na minimum. Učitelé neříkají prosím, ale popisují dobré příklady chování žáků, např. „Vonetia se na mě dívá. Denario položil tužku – to je dobré. Monika taky tu svou položila a dívá se na mě“. Přístup si tedy všímá těch, co se chovají správně, a vytváří pozitivní momenty, díky kterým mohou ostatní studenti vidět, co mají dělat, a mohou se přidat, aniž by byli káráni. Někteří odborníci však tento přístup vidí kriticky. Nelíbí se jim, že je důraz kladen na vyhovění, ne na aktivní zapojení studentů. Učitelé, kteří metodu ve svých třídách zavádí, jsou však spokojení. Uvádí, že studentům přinesla potřebný řád a studenti teď chodí do školy raději, což je patrné ze snížení absencí.

Učitelé prochází tréninkem s koučem, který opravuje jejich formulace pokynů žákům. Po sezení s koučem zavádí metodu do praxe se sluchátkem, do kterého jim kouč zezadu třídy dává pokyny. Zároveň je celá hodina pozorována dalším koučem mimo třídu. Učitelka, která výcvikem právě prošla, si cení okamžité zpětné vazby, ale také si připadá trochu jako robot. Také další učitel z Vandelburtské školy připomíná, že robotické vyprávění není všechno a je třeba také studenty vést k samostatnosti a odpovědnosti. Tvůrci metod si rizika uvědomují a podporují učitele, aby robotický hlas postupně vynechávali – časem už by ho studenti neměli potřebovat.

Původní text.