Karel Vašíček: Nadaný žák – recenze

sobota 13. září 2014 · 0 komentářů

Kniha je určena učitelům, pedagogickým asistentům, studentům, vedoucím zabývajícím se mimoškolní činností, rodičům, vychovatelům, kteří se mohou setkat s nadanými žáky.

Eva Machů: Nadaný žák, Paido, Brno 2010, brož., 128 str., A5

Publikace má šest kapitol, shrnutí v angličtině, seznam obrázků a tabulek, rejstřík pojmů a bohatý seznam použité literatury naší i zahraniční.

Autorka knihy v úvodu uvádí, jak po celém světě roste zájem o talentované děti, televizní pořady široce popularizují měření IQ, zařazují debaty o vhodných školách pro nadané žáky.

První kapitola „Zkoumání nadání od minulosti po dnešek“ je vhodná pro studenty učitelství. Uvádí, že lidé odpradávna registrovali rozdíly ve svých schopnostech. V historii se vrací různé směry. Důkazem je neustálý spor o vlivu dědičnosti a prostředí.

Autorka popisuje přístup ke vzniku nadání od prvobytně pospolné společnosti, přes antiku k renesanci a myšlení 17. a 18. stol. Zájem o nadání se objevuje v odkazu Komenského. Přelom 19. a 20. stol. je ovlivněn rozvojem vývojové psychologie a experimentální pedagogiky. Velký význam měli američtí psychologové, kteří ve 20. až 50. letech 20. stol. provedli řadu výzkumů talentovaných dětí a dospělých. Postupně zejména v USA vznikaly programy a školy pro talentované žáky. Impulsem bylo vypuštění sputniku v SSSR a Gagarina. Tyto události vnímali Američané jako selhání svého politického a edukačního systému.

U nás se problematika péče o talentované žáky začíná objevovat v 60. letech 20. stol. Vznikají třídy pro matematicky a jazykově nadané děti. Problematika nadání se objevuje i na knižním trhu. Na českém trhu se vedle překladů objevují i publikace slovenské.

Druhá kapitola „Vymezení podstaty nadání“ definuje nadání a talent a porovnává různé pojetí problematiky nadání.

Uvádí pojetí nadání Buschové a Reinhardtové, Alpina, Porterové atd. V české i zahraniční literatuře existují modely, zásadně ovlivňující zkoumání schopností. Např. Renzulliho model 3 kruhů zdůrazňuje úlohu motivace pro rozvoj nadání. Nadání vnímá jako součinnost 3 základních složek, nadprůměrnou schopnost, Moenksův model „vícefaktorového modelu nadání“ je inspirován Renzullim. V tomto pojetí na sebe působí faktory individuální i sociálního prostředí, rodina, škola a přátelé.

Sternbergův triarchický model nadání, vychází z nesouhlasu s objektivitou měření IQ testy. Sternberg popisuje nadání, při kterém je úspěchu dosaženo rovnováhou tří složek: analytického nadání, syntetického nadání a praktického nadání. Gagné definuje nadání jako přirozenou schopnost podávat nadprůměrné výkony v jedné nebo více oblastech. Rozlišuje čtyři základní skupiny nadání, vlohy intelektové, tvořivé, socioefektivní a senzomotorické. Model A. J. Tannenbauma zdůrazňuje realizační složku nadání a mnichovský model nadání Buschové a Reinhartové shrnuje některé základní myšlenky předchozích modelů.

Nadání se projevuje v nejrůznějších aktivitách. Mezi jednotlivými druhy nadání existují vzájemné vztahy. Úroveň a existence nadání se vymezuje 5 kritérii: excelentností, raritou, produktivitou, prokazatelostí a užitečností.

Třetí kapitola „Charakteristika nadaných dětí“ zkoumá osobnostní charakteristiky nadaných lidí. Uvádí nepodloženost hypotézy o přímé souvislosti nadání a určitých osobnostních rysů.

Vedle zjevných a pochopitelných projevů nadání, např. ve vysokém výkonu a motivaci nadaných dětí se mohou objevovat možné problémy, netrpělivost, odmítání určování práce a příkazů, neuznávání drilu a práce podle předem stanovených pravidel, narušování výuky, odmítání kritiky vlastní osoby, netolerantnost k nedokonalosti ostatních, odmítání autority atd.

Autorka knihy uvádí rizikové skupiny nadaných dětí: nadané dívky, podvýkonné nadané děti, dvakrát výjimečné nadané děti, děti s vývojovými poruchami učení, nadané děti z odlišného prostředí, extrémně nadané děti. Na konkrétních kazuistikách nadaných dětí autorka uvádí vlastní zkušenosti z práce s touto mládeží a výskyt možných problémů.

Čtvrtá kapitola „Identifikace a výběr nadaných dětí“ se zaměřuje na rozpoznání nadaných dětí, vyhledávání nadaných jedinců a proces vyhledávaní jedinců vhodných do výběrové školy či specializovaného programu. Autorka upozorňuje i na etické problémy, nepřiměřené sebevědomí, vnímání rodiči i vztahy s učiteli, nepřiměřený obdiv, neobjektivní přístup, výběr vhodných kritérií pro rozeznání talentu.

Pátá kapitola „Vzdělávání nadaných dětí“ uvádí diskuse o umístění do vhodné formy vzdělávání, změny v tvorbě kurikula pro nadané děti, problém individuálního přístupu a návrhy na modifikaci výuky nadaných dětí.

Poslední kapitola „Ukázky vyučovacích hodin“ obsahuje různé vyučovací hodiny z některých předmětů. Na neštěstí pro mě, nikoliv z matematiky.

Podrobný seznam literatury umožňuje výběr další vhodné literatury ke studiu problematiky nadaných dětí.

Kniha poskytuje základní informace o práci s nadanými žáky, jejich vzdělávání a výběr. Některé informace mohou být překvapující. Nenapadlo by mě, že nadanými žáky mohou být i děti s nízkou výkonností.


RNDr. Karel Vašíček, exučitel matematiky a deskriptivní geometrie
www.mathpublishing.eu


Knihu si můžete objednat ZDE.