Lídr působí na celé klima v systému

čtvrtek 22. srpna 2019 · 0 komentářů

Druhá část rozhovoru s prof. Arnoštem Veselým, vedoucím expertního týmu, který připravuje hlavní směry Strategie 2030+.

První část rozhovoru si můžete přečíst ZDE.

Zdroj: Jaroslav Bican, www.tiscali.cz 18. 8. 2019

…Když se připravuje strategie vzdělávací politiky do roku 2030+ a důležitou roli v tom má ministerstvo školství, jak klíčová proměnná je z vašeho pohledu osoba ministra školství? Když se vezme minulých dvacet, třicet let a kdo všechno se v čele rezortu vystřídal, a teď si člověk představí, že tam zase může přijít leckdo, je to opravdu tak zásadní věc, která domeček strategií může rozbourat? Anebo ten systém má určitou rezistenci vůči tomu, že se ministrem školství stane někdo, kdo skutečně nebude úplně ideální?

Dvě věci, které jdou částečně proti sobě. Zaprvé: ten systém je hrozně decentralizovaný, a i strategie bude mířit na to, aby vznikaly kapacity a schopnosti hlavně v konkrétních územích. Taková strategie je pak poměrně rezistentní vůči jakémukoliv ministru. Na druhé straně musíme posílit také kapacity ministerstva, protože ministerstvo je v tomto ohledu trošku chudák, který je často kritizován za to, že neplní nějakou roli.

Přitom kompetencí, co může dělat, má ve skutečnosti strašně málo, protože reálně tu politiku můžou zlepšovat hlavně zřizovatelé, případně aktéři, kteří jsou přímo v těch územích, ale ministerstvo na ně, na tu jednotlivou školu těžko dosáhne, takže je spíš jenom nepřímo ovlivňuje prostřednictvím financí.

Možnosti ministerstva jsou tedy relativně malé v dobrém i ve špatném slova smyslu. A my bychom chtěli, aby se do jisté míry především posílily kapacity území, aby skutečně na úrovni dřívějších okresů vznikaly podpory ředitelů, učitelů. V tom případě by ministr takovou roli neměl a strategie by mohla fungovat relativně nezávisle na změně v čele rezortu.

Máte však pravdu, pokud jde o ministra školství, stejně jako například ve škole či v jakémkoli úřadě, lídr hraje strašně důležitou roli z hlediska atmosféry, která tam je, a v tomto ohledu i v celém sektoru.

Ministr rozhoduje o tom, nakolik je otevřený, transparentní, komunikativní, nakolik sdílí vize. Je strašně důležité, nakolik lidi podporuje, neháže jim klacky pod nohy, neříká, že dělají všechno špatně atd. Může tak velmi ovlivnit klima, ve kterém působí.

Samozřejmě, že může činit i velmi konkrétní kroky. Je možné přijímat zákony, změnit naprosto zásadní věci v systému – například způsob testování atd. Může dělat i velmi konkrétní technické kroky, kterými nabourá systém. Ale na druhou stranu si myslím, že jeho hlavní role je spíš z hlediska lídra, nakolik je pozitivní, nakolik dává určitou vizi, nakolik podporuje učitele a plní své sliby. To je také strašně důležitá věc, že něco řekne, a potom to skutečně vykoná a stojí si za tím, nakolik je schopný věci implementovat, realizovat.

To potom působí na celé klima v systému, které teď je, řekl bych, z hlediska historické perspektivy hodně pozitivní oproti některým minulým ministrům. Je velmi důležité, jak se člověk cítí, když jde do nějakého systému. Všichni víme, že když je společnost špatně řízená, má šéfa, kterému nedůvěřuje, o kterém si myslíte, že vás nevede dobrým směrem, samozřejmě se hůř pracuje a celá atmosféra se mnohem zhorší. Takže na jednu stranu ty možnosti jsou reálně omezené, na druhé straně z hlediska atmosféry a klimatu je ta role důležitá.

Celý text druhé části rozhovoru najdete ZDE.

Děti mají větší znalosti než před dvaceti pěti lety. Rozdíly se projevují hlavně v testech z angličtiny

· 1 komentářů

Čeští školáci mají dnes větší znalosti než děti před čtvrt stoletím. Vyplývá to z dat organizace Kalibro, která 25 let připravuje testy pro děti na základních a středních školách. V angličtině toho dokonce znají kluci víc než dívky. „U jiných jazyků jsou většinou lepší děvčata, protože mají větší trpělivost na učení slovíček a jsou pečlivější. Tady je ale chlapci dohnali a v posledních letech předehnali,“ vysvětluje ředitel Kalibra David Souček.

Zdroj: Pavla Lioliasová, www.irozhlas.cz 13. 7. 2019

Které dvojice jsou tvořené slovy z protikladným významem? Které věty jsou bez gramatické chyby? I na to se ptají v některých úlohách v testu z angličtiny, který připravuje organizace Kalibro. Děti testuje nejen v cizích jazycích, ale i v češtině nebo matematice. Právě v angličtině jsou ale rozdíly ve znalostech největší, říká ředitel Kalibra David Souček.

„Ta angličtina je takovou výjimkou v tom, že se děti zlepšují ve všech typech úloh. Ať jsou zaměřeny na porozumění textu nebo na vlastní psané projevy.“ Podle Davida Součka ale za zlepšením dětských znalostí angličtiny není jen školní výuka.

„Na rozdíl od jiných jazyků se zlepšují více chlapci než dívky. Odpovídá to tomu, že kluci více hrají hry po internetu nebo se zabývají například dabováním či titulkováním cizích filmů,“ doplňuje.

V ostatních předmětech se české děti zlepšily jen mírně. „Když těm dětem dáme úlohy, které jsme jim zadávali jako komplexní text před dvaceti pěti lety, tak dojdeme k závěru, že s malými odchylkami umí zhruba stejně.“


Redukce množství učiva

Souček ale upozorňuje, že v posledních letech narostlo množství učiva, které mají školáci znát. „Nedaří se nám naučit děti spolehlivě to, co jsme chtěli. Podle mého názoru bychom měli ten obsah opravdu velmi zredukovat a soustředit se na to, aby to, co tam zůstane, bylo důležité a pochopitelné,“ myslí si. „A aby tyto zásadní věci pochopily všechny děti ve třídě dokonale a mohly na nich stavět,“ dodává.

Že jsou takzvané rámcové vzdělávací programy předimenzované, upozornila už dřív taky Česká školní inspekce. Ministerstvo školství začalo na úpravách okruhů, podle kterých se ve školách učí, pracovat.

Šéf úřadu Robert Plaga z hnutí ANO ale celý proces pozastavil kvůli přípravě vzdělávací politiky s názvem Strategie 2030+. Podle mluvčí úřadu Anety Lednové se ale na revizích i tak dál pracuje.

„Pozastaveny byly zásadní revize, které budou navazovat na strategické cíle, které jsou formulovány v aktuálně připravované strategie vzdělávací politiky 2030+. Národní ústav pro vzdělávání v současné době tedy pracuje na analytických studiích a dalších podkladech. Dílčí revize tedy pokračují dál,“ vysvětluje mluvčí. „Odhadem by zásadní práce na revizích měly pokračovat v roce 2020,“ doplňuje.

Přípravu revizí má na starosti hlavně Národní ústav pro vzdělávání. Plaga ale nedávno rozhodl o jeho sloučení s Národním institutem pro další vzdělávání. Podle Lednové je jedním z důvodů i redukce míst. Přípravy nových rámcových vzdělávacích programů se ale změny nedotknou.

„Cílem chystané změny, tedy sloučení, je především odstranění překryvů a duplicit v činnosti dotčených organizací. Tím chceme docílit lepšího řízení a kvality činnosti ostatních organizací,“ popsala.

Národní ústav pro vzdělávání dal za přípravu podkladů pro změny v rámcových programech jen minulý rok 6 milionů korun.