Markéta Žídková, Radka Kvačková: Má třeťák znát složení vzduchu?

středa 2. března 2011 · 0 komentářů

Škola často vyžaduje po dětech znalosti nepřiměřené jejich věku. Rodiče mohou promluvit s učitelem, změnit školu, nebo se prostě smířit s horším prospěchem potomka.


Zdroj: Lidové noviny, příloha Akademie 22. 2. 2011

 

„Sedíte doma v neděli na gauči a se svým osmiletým dítětem opakujete znaky živých organismů, definici vzduchu a procvičujete telefony městské a státní policie, hasičů, záchranky a jednotného evropského tísňového volání. Den předtím jste si prošli slovní druhy a procvičili jednotlivé pády. Pak si s hrůzou uvědomíte, že takhle jste to přece nikdy nechtěli.

Máte doma průměrně nadané dítě? Chodí do normální základní školy? S největší pravděpodobností jste se ocitli či se ocitnete v podobné situaci: vaše dítě kouká do blba a vy se ho opakovaně a už podrážděně ptáte: vnímáš mě? Podívej, tady na tom obrázku, nekvetoucí rostliny se rozmnožují výtrusy a kvetoucí semínky, kořeny, oddenky, řízky.

Co na tom, že dítě o prázdninách řízkovalo s babičkou konifery a pěstovalo si vlastní hrášek. To se nyní nepočítá, protože nemá zkušenost s výtrusy, a tak na otázku v pololetní písemce z prvouky ve třetí třídě bez opakování a učení nazpaměť správně neodpoví.

To jste ale svému dítěti nikdy přece nechtěli udělat! Vždyť osmileté dítě pořád neví o světě dost věcí, které by si mohlo osvojit přirozeným způsobem „údivu nad světem“. Místo toho se s ním biflujete nazpaměť věci, které ve svém věku podle vás nepotřebuje, jen proto, aby přineslo dobrou známku. Hlavou se vám honí myšlenky o přirozeném osvojování si učiva, a místo toho už potřetí odříkáváte, že vzduch se skládá z kyslíku, dusíku, oxidu uhličitého, vodní páry a dalších plynů…“

Celý text článku si můžete přečíst ZDE.