Radomír Rais: Den Země na ZŠ Štěpánov

Naše základní škola si Den Země formou projektových činností připomíná již po několikáté. V letošním roce se ústředním motivem našeho zájmu stala voda.

Neboť máloco je tak cenné a krásné jako planeta Země, má i ona v kalendáři svůj svátek. V letošním roce ho lidé na celém světě slavili již po čtyřicáté. S přibývajícími globálními problémy i ekologickými katastrofami bychom si měli uvědomit, že ochrana přírody není jakýsi nadstandard, zbudou-li v obecních, státních či firemních rozpočtech peníze. Jedná se o ochranu nás samotných. Člověk svým chováním může přírodu poškodit, změnit, ale nikdy zničit. Vždy se obnoví a nabídne neskutečnou paletu nových druhů. Otázkou pouze zůstává, budeme-li mezi nimi stále i my – lidé.

Naše základní škola si Den Země formou projektových činností připomíná již po několikáté. V letošním roce se ústředním motivem našeho zájmu stala voda. Voda jako zdroj života, jedna z jeho podmínek, životní prostředí mnoha druhů, místo k získávání obživy, ale i rekreace a odpočinku pro každého. V pátek 24. dubna 2009 přivítaly ranní paprsky vycházejícího slunce na blankytně modravé obloze štěpánovské děti uprostřed školní zahrady. Na vysazení zde čekal nový školní strom.

"Zplodit syna, postavit dům a zasadit strom" – není člověka, který by neznal toto úsloví. Proč ho však zmiňuji v souvislosti s naší školou? Přijde mi velmi výstižné. Škola jako místo, kde děti tráví po domově nejvíce času, působí téměř jako rodič. Snaží se učit i vychovávat. Dům prozatím alespoň ve formě nové školní jídelny již máme také postavený. Ale kde je onen strom? Kde je ten důležitý symbol náležitosti člověka k přírodě jako své matce? Symbol odpočinku i síly života? Tyto otázky jsme si položili i my a se spěchem napravili, co bylo třeba. Vysadili jsme nový stromek, který by se měl stát na několik příštích desetiletí, snad i staletí tichým svědkem vývoje naší školy. Bude nejen kamarádem v horkých letních dnech poskytujícím splaveným školákům trpícím na školních záhonech trochu stínu. Stane se i výbornou učební pomůckou v hodinách přírodovědy, hudební výchovy (cvrlikáním svých okřídlených obyvatel), výtvarné výchovy (ač stále týž, pokaždé jiný v průběhu ročních období) atd. V neposlední řadě vytvoří fiktivního bratříčka kopci Štěpíku, který se od něho možná jednoho dne dočká i pokoření své velikosti. Význam stromů a přírody obecně si uvědomují i celé národy a každý z nich si jeden oblíbil a vybral za svůj národní symbol. Učinili jsme tak tedy i my.

Následně se žáci 1. stupně odebrali přes Oskavu do blízké vsi Liboše. Však již během týdne v hodinách výtvarných výchov, prvouky i přírodovědy jednotlivé třídy rozmýšlely a plánovaly, jak vyjádřit svůj vztah k vodě. Starší ročníky zjišťovaly pomocí internetu informace o tomto svátku. Poblíž libošských rybníků tak vznikla řada zajímavých artefaktů i drobných happeningových událostí. Děti vytvořily například mozaiku s logem "Den Země", maketu Oskavy protékající Štěpánovem, vodní mlýnky, příbytky chrostíků, nejrůznější loďky, plavidla a vory, studánky, ryby, motýly apod.

Zábavné a personifikující bylo scénické ztvárnění plavce ve vodě. Prostěradla představující vodní hladinu s rybkami byla dětmi ukrytými pod nimi čeřena až rozbouřena. V této fiktivní vodní mase se snažil udržet a zaplavat si bezejmenný plavec. Tato scénka umožnila žákům vžít se do role mocného a krutého, ale i klidného a životodárného živlu. Plavec pak symbolizoval možná poněkud vratký postoj současného lidstva zápasícího s následky svých neekologických činů. Podobnou událostí vyjadřující kladný vztah člověka a vody se stal raft, který proplouval po tělech spolužáků jakoby po vlnách živé řeky.

Úspěch celého projektu podpořila nádherně rozkvetlá jarní příroda a téměř letní počasí. Ocenění se všem dostalo i formou zveřejnění některých prací v Mladé frontě Dnes. Věřme, že podobné projekty pomohou dětem správně zorientovat svůj vztah k přírodě a uvědomit si nezbytnost její neporušenosti i krásu a naplnění, které může lidem poskytnout. Pro více informací a fotografií navštivte www.zsstepanov.cz.