Jana Hrubá: DOKUMENTY 80. Živá škola

pondělí 7. září 2015 · 0 komentářů

V roce 1995 byl vydán Nadací Škola pro děti „návrh základních stavebních kamenů pro tvorbu vzdělávacích programů na základních školách – Živá škola“. Pro školy, které se zamýšlejí nad profilem absolventa, může být zajímavou inspirací.

Autory publikace byli Jan a Pavel Cindrovi, Ondřej Hausenblas a Miluše Havlínová. Svými nápady a spoluprací se na jejím vzniku podíleli Oldřich Botlík, Václav Nýdl, David Souček, Vlaďka Spilková a Ondřej Šteffl.

Autoři v úvodu píší: „…Víme, že mnozí dobří učitelé trpce nesou to, jak jsou ve svém úsilí o zlepšování školské výuky svazováni dosavadními osnovami, předpisy a také nedostatkem lepších programů i učebnic. Náš návrh chce být přípravou na lepší časy: nově vymezuje strategii vzdělávání žáků a zároveň má pomoci školám naplňovat výuku lepším programem, tématy a činnostmi důležitějšími pro žákův život.“ (str. 3)

Zdroj: Cindrovi, Jan a Pavel, Hausenblas, Ondřej a Havlínová, Miluše: Živá škola – návrh základních stavebních kamenů pro tvorbu vzdělávacích programů na základních školách. Praha: Nadace Škola pro děti, 1995.


K čemu měl návrh Živé školy sloužit?

„Chceme školám, rodičům i pracovníkům ve správě dát k dispozici plán, který jim pomůže vystavět takový vzdělávací program, jenž by co nejlépe odpovídal podmínkám a záměrům jejich školy…

Návrh Živé školy nabízí něco, co dosavadní staré osnovy ani ministerské osnovy Obecné a Občanské školy nabídnout nedokážou:
– chceme ukázat, k jakým cílovým kvalitám žákovy osobnosti má škola směřovat,
– chceme vymezit takové oblasti poznávání a vědění, které jsou dány věcnými souvislostmi i spojitostí se žákovým životem, a nikoli dělením do vědních oborů, které je pro žáky základních škol nepřirozené,
– chceme propojit poznatky a činnosti žáků s tím, k čemu mají sloužit, tj. obnovit učitelovo i žákovo vidění významu každého z poznatků a každé z činností.“ (str. 3–4)

Východiska návrhu:
1. Kladné vztahy žáka k účastníkům a okolnostem vzdělávání.
2. Důležitost rozvíjení všech stránek osobnosti.
3. Důraz na individuální cestu každého žáka za vzděláním.
4. Potřeba dítěte vzdělávat se ve skupině svých vrstevníků.
5. Svobodné postavení učitele a školy.


Hodnotové cíle

V této publikaci je pozornost zaměřena především na hodnotové cíle – kvality žákovy osobnosti. To je věc, nad kterou by se měl zamýšlet každý pedagogický sbor, každý rodič. Dlužno říci, že jejich formulace jsou i po dvaceti letech stále aktuální. Autoři o tom píší:

„Při formulování těchto kvalit museli vzít autoři návrhu v úvahu to, co bude člověk – absolvent základní školy potřebovat ke svému hodnotnému životu jako dospělý. Cíle školy tedy musejí být ve shodě se životními potřebami jedince v nadcházejícím počátku tisíciletí. Tyto potřeby ovšem vždy souvisejí s potřebami, které zájem jedince přesahují:

1. Lidské společenství potřebuje budovat vnitřní soudržnost založenou na vzájemném chápání, toleranci a přínosném soužití.

2. Lidé potřebují žít na planetě jako celku a jako takovou ji též ochraňovat (aby svými jednotlivými činnostmi nezpůsobovali škody místně i časově vzdálené).“ (str. 5)

„Nejde samozřejmě o nějaké „nové“ či „specifické“ vlastnosti, které by měly být pěstovány jen u žáků Živé školy; jedná se o dnes obecně uznávané lidské kvality, které člověku umožňují žít zdravý a bohatý život, podílet se na životě společnosti a ovlivňování budoucnosti. Tyto kvality by se tedy měl snažit pěstovat a rovnoměrně rozvíjet každý člověk. Zvlášť důležité je to v případě rodičů a učitelů, kteří – třebaže si to ne vždy uvědomují – představují pro své žáky významný vzor. Tyto kvality najdete popsány v oddílu nazvaném „DUHA“…

Profil absolventa Živé školy slouží jako meta, jako vytčený ideální stav, o který učitel se žáky usiluje a který má stále na mysli, když vytváří vyučovací program, své lekce, projekty, hodiny, cvičení nebo akce.

Vymezením obecných kvalit absolventa chceme pomáhat k tomu, aby škola nezapomněla na žádnou z důležitých oblastí rozvoje osobnosti žáka. Vymezením hodnotových cílů, které tyto obecné kvality pomáhají konkretizovat a naplňovat, pomáháme najít a upřesnit ty složky vzdělávání, které bývají zakryty a vytlačeny při pouhém probírání témat „učiva“ a při procvičování jednoduchých dovedností.

Jaký absolvent školu opustí, to se nedá určit ani „zajistit“ předepsáním učiva, metod ani cílů. Bude to záležet mimo jiné na tom, jak dalece si učitel i žák budou vědomi toho, PROČ ve škole dělají to či ono… (str. 6)


DUHA. Soubor kvalit žákovy osobnosti

„Vše, co se žáky ve škole děláme, má mít pro žáka i pro učitele jasný smysl: K čemu je to dobré. Pro školu, která má připravovat lidi jedenadvacátého století, je tedy nezbytné ujasnit si a pojmenovat, jaké vlastnosti a kvality chce ve svých žácích rozvíjet, k čemu je chce vést.

Nad veškerými školními činnostmi žáků i učitelů se tedy klenou nejobecnější stránky osobnosti absolventa Živé školy jako mety, k nimž se zaměřuje úsilí učitelů i žáků. Tento souhrn nejobecnějších kvalit člověka představujeme v našem návrhu jako duhu složenou z jednotlivých barev. Každý člověk by měl (snad v různé míře) všechny z barev této duhy ve své osobnosti zahrnovat. Teprve složením všech barev vzniká světlo bílé, složením kvalit, které naše duha obsahuje, se utváří člověk dobře připravený k samostatnému bohatému životu.

Ty kvality, které v dalších odstavcích uvádíme, nejsou většinou překvapujícími novinkami. Přestože je mnozí učitelé znají, není časté, že by se podle nich rozhodovalo při tvorbě osnov, učebnic, při přípravě vyučovacích hodin. Avšak právě to pokládáme za vážný nedostatek dnešní vzdělávací praxe.

Projekt Živá škola obsahuje nejenom výčet a popis těchto obecných kvalit absolventa, ale také ukazuje, jak se k němu dá při práci ve škole přihlížet, jak se podle barev duhy dá kontrolovat, zda naše programy a hodiny neopomíjejí některé z důležitých cílů… (str. 11)

Každá kvalita je doprovázena anotací a podrobnějším vysvětlením – příklad můžeme vidět u prvního bodu.


Tolerantní člověk schopný soužití s ostatními lidmi

Umí žít v sociální skupině, respektovat i spoluutvářet její pravidla. Uvědomuje si, že jeho vlastní pohled je jedním z mnoha různých, a dokáže nahlédnout podstatu předsudků. Má tolerantní postoje k druhým lidem, jejich názorům a hodnotám. Rozpoznává netolerantní postoje a staví se proti nim.

Žák se učí žít v sociální skupině, respektovat její pravidla i ovlivňovat její kvalitu. Učí se vyžívat svých zkušeností a představ k pochopení postojů, pocitů a chování druhých a dále rozvíjí schopnost vcítění, vžít se do situace druhého. Získává úctu k dobrým vlastnostem druhých lidí.

Žák získává základy slušného chování, učí se společensky a taktně chovat, být ohleduplný, podle situace však i obezřetný. Uvědomuje si nezbytnost odporování zlu v jakékoliv podobě. Učí se chápat, že tolerování protispolečenského jednání je také protispolečenské, např. lhostejnost nebo snaha vycházet dobře za každou cenu. Učí se aktivně bránit práva svá i druhých.

Žák se učí chápat význam trestu: uvědomuje si, že spravedlivý trest nesnižuje, ale „očisťuje“ od viny; umí se potom chovat – není ponížený ani neponižuje.

Žák se učí chápat, že jeho osobní pohled na svět je jen dílčí, a uvědomovat si, že to nemusí být pohled jediný a všeobecně přijímaný. Učí se chápat, že svých postojů a názorů nelze používat jako měřítka k vysvětlení a hodnocení životního stylu, chování, hodnot a světového názoru jiných. Poznává, jak je pohled závislý na věku, pohlaví, profesi, postavení, třídě, náboženství, přesvědčení, rase, národnosti, ideologii, jazyku a kultuře, ale např. i na náladě. Učí se přijímat jiné úhly pohledu a být připraven svůj pohled podle nich upravit, bude-li to považovat za správné.

Žák se učí rozpoznávat, které z názorů jsou předsudkem, chápat, kde se berou, a to, jak předsudky mohou vést k diskriminaci v rámci věku, třídy, vyznání, ideologie, etnické skupiny, jazyka, národnosti či rasy. Rozvíjí způsoby, jak proti předsudkům bojovat.

Poznává, že v lidském světě není svět naší (západní) kultury jediný, že existují i jiné kultury a způsoby života lidí a že nejsou jen pro svou odlišnost špatné nebo horší než náš způsob. Snaží se porozumět odlišnému způsobu života lidí jiných kultur, sociálních, zájmových a generačních skupin a tolerovat a respektovat jejich hodnoty, názory, majetek i jejich instituce a zvyky. Učí se rozpoznávat netolerantní postoje a stavět se proti nim.

Žák si osvojuje zásady rovnosti jako základ, na němž se budují vztahy mezi jednotlivci, skupinami, společnostmi. Poznává a chápe principy a fungování demokracie v osobním i společenském životě. Žák získává občanské a právní vědomí, včetně vědomí povinností, chápe nutnost dodržování norem a ctění práv druhých.

Žák poznává cesty a techniky užitečné pro zapojení se do života školy i společnosti a zkouší si je také v praxi, aby ověřil a prohloubil svůj cit a schopnosti jednat s lidmi a schopnosti účastnit se společenského a politického dění. Žák poznává a učí se používat mechanismus kolektivního rozhodování (volby, hlasování ap.).

Žák rozvíjí svůj cit pro svátečno; rituál (společenský obřad) a svátek poznává jako prvky soudržnosti společnosti a identity jejich členů.


Člověk schopný jasného vyjadřování a účinného dorozumívání

Dobře rozumí tomu, co slyší nebo čte. Dokáže v cizím i vlastním projevu postihnout jak podstatu věci, tak i postoje a záměry účastníků komunikace. Své vyjadřování přizpůsobuje svému záměru, adresátovi svého projevu i okolnostem dorozumívání. Při dorozumívání je pozorný a zaujímá aktivní postoj. Je ochoten se dorozumívat, snaží se předvídat a odstraňovat zábrany během komunikace, přes ochotu k dorozumění je i kritický.


Dobrý spolupracovník

Dokáže se aktivně účastnit kolektivních her, pracovat ve skupině a v týmu. Má vůli spolupracovat k dosažení společných cílů. Umí se při spolupráci podřídit druhým i vést je podle potřeby. Své spoluhráče a spolupracovníky dokáže povzbudit.


Člověk se snahou o efektivní a prvotřídní práci

Prožívá radost z odvádění pečlivé práce. Má návyk posuzovat svou práci co do úplnosti, bezchybnosti i přesnosti (čistoty) provedení. Spolehlivě plní své povinnosti a nese zodpovědnost za své závazky. Rozeznává práci a produkty kvalitní od odbytých.


Člověk jasného a tvořivého myšlení, schopný řešit problémy a překonávat překážky

Dokáže se rozhodovat a řešit problémy ve všech oblastech života pomocí logického uvažování, intuice a efektivní práce s informacemi. Zároveň si uvědomuje, jaké důsledky s sebou to které rozhodnutí nese, posuzuje je a je za ně zodpovědný. Dokáže se oprostit od zavedených schémat myšlení a práce a nacházet netradiční a tvůrčí přístupy k řešení problémů.


Zvídavý člověk schopný samostatného poznávání a učení

Má touhu poznávat a je otevřený vůči vnějším podnětům. Dokáže pochybovat a kriticky hodnotit informace a ovládá různé způsoby získávání a zpracování informací. Dokáže se rozhodnout o tom, co se chce a potřebuje dozvídat, je cílevědomý a vytrvalý při svém učení.


Vyrovnaný člověk usilující o zdravý život

Má pozitivní vztah k sobě a svému zdraví, snaží se žít zdravým životem a rozvíjet se. Důvěřuje ve své duševní, fyzické a citové schopnosti, váží si sám sebe. Umí využívat svých schopností a dovedností, dokáže se prosadit, bránit manipulaci, překonávat krize.


Čestný člověk

Chová se podle běžně uznávaných morálních zásad, dodržuje dohodnutá pravidla, není nepřející a při svém jednání bere ohled na druhé. Ví, že některé prostředky jsou nepřijatelné, i když jde o velké cíle.


Člověk s citlivým vnímáním a prožíváním

Rozvíjí svou schopnost vnímání a vytváření krásna. Citový a estetický požitek je nezbytnou součástí jeho života.


Člověk schopný domýšlet souvislosti a nést zodpovědnost za budoucnost světa

Má úctu a pozitivní, nelhostejný vztah ke svému prostředí, uvědomuje si provázanost celého světa a svou vazbu na životní prostředí. Přijímá spoluzodpovědnost za budoucnost světa. Dnešní vývoj i své činy dokáže posuzovat i z dlouhodobé perspektivy.“

(str. 12–21.)

Publikace se dále zabývá školním klimatem, vhodnými formami hodnocení, definicí obsahových cílů, rozmanitosti výukových metod a uspořádáním a organizací výuky. Projekt počítal s dalšími etapami práce, ale k podrobnějšímu rozpracování záměrů už bohužel nedošlo. Přesto má tato publikace stále co říci i v současných podmínkách. Nebo zvláště v současných podmínkách.

Celý text si můžete stáhnout ZDE.


Další díly seriálu najdete ZDE.