Blíží se konec školního roku a všichni kolegové začínají pociťovat syndrom červnové učitelky. Jste také unavení? Nejsou prázdniny pro učitele příliš dlouhé? Je spravedlivé, aby učitel pracovat „4 hodiny denně" a pak měl ještě všechny ty prázdniny? A ještě chtějí více peněz? No toto…
Zdroj: www.zsnavis.cz 26. 6. 2019
Nabízím krátké zamyšlení nad tím, jak to s námi učiteli je.
1. Neexistuje padla
Většina pedagogů vnímá jako jednu z výhod svého povolání to, že mnoho škol umožňuje odučit a vzít si zbytek práce (přípravy, opravy a podobně) domů. Chápu, že je fajn být flexibilní a mít možnost využívat dobře svoji pracovní dobu, ale existuje nebezpečí, že pod vlivem pocitu, že „jsem doma“ pracujeme mnohem déle, než bychom museli. Také hrozí, že doma uděláme méně práce (ale to je samozřejmě individuální) a že se opravování písemek a příprava na hodiny stane každodenním společníkem v našich obývacích pokojích.
Mnohým učitelům schází padla, tedy, že zazvoní a jde se domů. Ve výsledku pod dojmem flexibilní pracovní doby většina učitelů pracuje více než těch oficiálních 8 hodin denně.
2. Manažer světa
Chceme po učitelích, aby vedli dobře svou třídu, aby se zajímali o sociální interakce ve třídě, aby měli dobrý class-managemet, svůj time-management, aby byli odborníky ve svém oboru, aby byli odborníky v pedagogice, aby byli influenceři, aby…
Víceméně si pedagog může vybrat, jestli bude manažerem v nadnárodní společnosti, nebo jestli bude učitelem na základní škole. Je samozřejmě dobře, že se toho po učitelích chce hodně, je ale také potřeba pojmenovat, že učitelská profese je odborně i osobnostně náročná. Také je potřeba přiznat, že ne každý učitel těchto kvalit dosahuje, ale při současném nastavení není možné více na pedagogy tlačit, protože jsou nedostatkové zboží.
Je totiž nesmírně náročné být skvělý učitel, ale paradoxně je možné „přežívat“ na školách bez jakékoliv snahy jako učitel podprůměrný. Tento nepoměr v kvalitě mezi pedagogy potom velice negativně ovlivňuje pohled na učitelskou profesi jako celek.
3. Peníze
Někteří učitelé si musí nějakým způsobem přivydělávat, protože chtějí například zajistit větší rodinu. Pokud dělají ke své učitelské práci ještě jinou, je nasnadě, že jsou unavení a že svou hlavní profesi nemohou dělat na 100%. S tím souvisí i nejistota v úvazcích, každý rok se mění rozvržení ve škole a nikdy dopředu najisto nevíte, jak to bude příští rok, co budete učit a podobně.
Takže i když horem dolem propíráme, jak učitelé neustále dostávají přidáno, pohybujeme se neustále tak nízko, že to některým učitelům (zejména s většími rodinami) přináší znatelné finanční napětí v rodinném rozpočtu. A i tento tlak dopadá na psychickou rovnováhu.
4. Musíme zářit
Děti fungují jako zrcadla. Pokud není učitel nadšený, nemá dobrou náladu a neumí svůj obor učit, není co odrážet. Každý jeden den se proto snažíme vytvářet radostnou a podnětnou atmosféru, chceme být milí na rodiče, vyslechnout kolegu s potížemi, řešit konflikt mezi x a y a tak dále. Počet sociálních interakcí je opravdu vysoký a práce s lidmi je velice obtížná na sebekontrolu a volní vlastnosti. I v učitelství, stejně jako i v jiných pomáhajících profesích, tak hrozí, že tento tlak je těžko snesitelný. Učitelství je jedna z profesí, kde si nemůžeme dovolit být „trvale rozladění“ s tím, že to ostatní jen tak přejdou. Odhodlat se být tady každý den pro děti je náročné, proč si to nepřiznat.
5. Zodpovědnost
Děláme nesmírně zodpovědnou práci. Děti ovlivňujeme nejen v oblasti akademické, ale zejména v oblasti vztahů, postojů, životních hodnot. Rodiče v průběhu vývoje společnosti odevzdávají děti do školy na čím dál delší dobu a předávají část svých kompetencí na ni. Každý den máme na starost spoustu malých tvorečků, kteří jako houba nasávají, jak by se měli chovat, jak by měli nad věcmi uvažovat, jak přemýšlet nad tím, co je správné a co špatné.
Pokud domýšlíme dál, uvědomíme si, že na našem snažení do velké míry závisí budoucnost těchto lidí i budoucnost společnosti v naší zemi. To společně s nedůvěrou, která je bohužel mnohdy patrná, tvoří koktejl pocitů, který je těžké zpracovat.
Chceme pro nám svěřené děti to nejlepší a často se tak stane, že se zatěžujeme neustálým přemýšlením do takové míry, že to negativně ovlivňuje náš psychický stav. Řekněme, že na sebe nakládáme moc a neumíme dobře pracovat se svou vlastní duševní hygienou.
Závěrem
Učitelská profese přitahuje nadšence, lidi opravdu zapálené pro výkon svého povolání. Přitahuje lidi, kteří jedou na plno, protože v tom vidí smysl. Přitahuje lidi, kteří do své práce dávají hodně ze sebe, protože opravdová pedagogická práce začíná u nás samých. Udržet laťku vysoko a nesklouznout k omílání věčných pravd z našich oborů je náročné a spousta učitelů o to svádí dennodenní boj.
A pokud chceme pro naše děti to nejlepší, dopřejme jim odpočaté učitele. Je to přesně to, co si obě strany zaslouží.
Takže – krásné prázdniny!
Jan Vepřek: Proč si zasloužíme prázdniny
Strategie 2030+: Velká diskuse o obsahu a návaznosti stupňů vzdělávání
Stručný zápis z konference Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+: „Učíme se pro život či pro přijímací řízení?“ Praha, 17. 6. 2019 (bude k dispozici záznam).
Zdroj: www.msmt.cz
V úvodu konference R. Sáblík přivítal hosty a shrnul proběhlé kulaté stoly. Zmínil, že pro budoucnost je nutné rozvíjet celoživotní vzdělání a pracovat s výstupy neformálního vzdělávání. Na konferencích též opakovaně zaznívá, že je třeba učit se v souvislostech. Obsah je přebubřelý, je třeba najít prostor též pro tvořivou práci.
Přechod MŠ/ZŠ: Absolvent předškolního vzdělávání a zápis do ZŠ
Panelisté
Ivana Blažová (MŠMT) uvedla panelisty a nastínila průběh panelu
Soňa Koťátková
OOM PV, osobnostně orientovaný model předškolního vzdělávání včetně současných problémů
Prezentace ZDE.
Hana Splavcová
RVP pro MŠ, s důrazem na výuku v souvislostech. Je možné pokračovat ve výuce v souvislostech i na dalších stupních vzdělávání?
Prezentace ZDE.
Vladimíra Pechanová
Vzdělávání dětí s potřebou podpůrných opatření v MŠ a při přechodu do ZŠ
Příprava učitelů nenabízí aktuální přípravu, učitelé neznají RVP, metodiky, apod.
Prezentace ZDE.
Jaroslava Simonová
Odklady ve vzdělávacím systému ČR
Prezentace ZDE.
Diskuse
Ivana Blažková: Dle ČŠI učitelé MŠ provádějí hodnocení, ale nejsou schopni naplňovat osobnostně orientovaný model výchovy v mateřské škole.
Soňa Koťátková: Limitující může být počet dětí a personální nedostatek v MŠ.
Tomáš Kuba, WŠ: WŠ pojímají zápis jako slavnost, ale jak zacházet s informacemi, které v průběhu zápisu získají? MŠ nám formálně nemohou informace podat. WŠ podporuje výstupy po dvou letech. Navzdory proklamacím R. Plagy rodičům není v dostatečné míře umožněno vzdělávat děti v alternativních systémech.
Michaela Rybářová, ředitelka ZŠ a MŠ: Podporuje zrušení odkladů za předpokladu snížení počtu dětí na 1. i 2. stupni ZŠ. MŠ a ZŠ mají sdílet více informací, společný psycholog, společná práce s poradnou, včetně diagnostiky.
Jana Nováčková: Převládá paradigma, kdy dospělí „vědí“, lépe než děti samotné, co je pro děti dobré. Cílem jsou pak neuspokojené potřeby dítěte. Nové paradigma vnitřního řízení vzdělání je již rozšířené i ve světě a má oporu i ve výzkumech.
Aleš Procházka: Podporujeme u dětí chuť učit se, např. zavedením moderních technologií. Žádost o kvalitní systémové řešení, aby si rodiče sami nemuseli hledat kvalitní ZŠ.
Josef Rejdl: Co poptávají učitelé MŠ jako doplňující vzdělání? Jak pracovat s agresivními dětmi.
Přechod ZŠ/SŠ: Absolvent základního vzdělávání a přijímací zkoušky na SŠ
Panelisté
Jan Tupý
Jak vznikaly RVP a jak se můžeme poučit při přípravě strategie?
Prezentace ZDE.
Jaroslav Jirásko
Co se očekává od základního vzdělání? Jaké jsou úkoly Strategie 2030+
Prezentace ZDE.
M. Kleňhová
Role přijímacích zkoušek
Fluktuace žáka je již fenoménem i na SŠ
Prezentace ZDE.
D. Dvořák
Jsou slučitelné cíle SC: Zaměřit vzdělávání na život a SC2: Snižovat nerovnosti?
Jaký je vztah mezi obsahem vzdělání a nerovnostmi?
Prezentace ZDE.
Diskuse
Jiří Kuhn: Podařilo se nahradit VÚP a ÚIV?
Václav Vlček (WŠ): Lze standardizovaným testem změřit gramotnost?
V. Dobeš: Školy organizace založené na sebedůvěře a sebeřízení. Co je nejlepší metoda, jak se naučit číst? Žák se může naučit číst sám, což mu tradiční škola odpírá. Je třeba změna paradigmat ve školství.
O. Šteffl: Škola má poskytnou vzdělání všem dětem. I těm, jejichž rodiče jim nezajistí skauta, hudebku a plavání.
Přechod SŠ/VŠ: Absolvent středního vzdělávání, společná část maturitní zkoušky a přijímací řízení na VŠ
Panelisté
J. Fidrmuc
Jaké jsou cíle formované v současných RVP pro SŠ? Jaké jsou výhody a nevýhody Delorsových cílů?
Další zdroje: New vision of Education 2015
Prezentace ZDE.
Zdeněk Kalinovský (bez prezentace)
Jaká je realita optikou SŠ?
Je třeba vědět, co chci umět, tedy to, co má učitel naučit.
Školy zpracovaly ŠVP, ale reálně podle nich nemusejí učit.
Manuální dovednosti jsou pro žáky důležité. Přesto ve školách chybí učitelé dílen. Na SŠ jsou takoví učitelé i materiál, je možné ZŠ pomoci.
Nejhorší výsledky maturit se objevují v nástavbových studiích.
Na odborných školách by měla být zachována možnost volby mezi matematikou a cizím jazykem.
Bannert: Jak by měla vypadat podpora z MŠMT při zavádění změn?
Kalinovský: Pokud chci podpořit změnu, musím vysvětlit cíl.
Jiří Kuhn (bez prezentace)
Rozvoj kompetencí se buduje na znalostním základě.
Studenti prvních ročníků přicházejí lépe a lépe připraveni. Je to díky přijímací zkoušce?
Společná maturitní zkouška umožní státu hlídat si výstupy.
Některá testování mohou být výběrová, nikoli plošná, s cílem indikovat stav vzdělání.
Studenta je třeba připravit též na stres, který v životě zažívá.
Šimon Stiburek:
Změny ve VŠ mají korespondovat se změnami ve zbytku systému.
Prezentace ZDE.
Karel Starý: V zahraničí existuje trend prodlužování povinné školní docházky též směrem nahoru. Kde je hranice základního a středního vzdělání? Fenomén pracujících studentů je již i na SŠ.
Prezentace ZDE.
Diskuse
Veronika Šancová (unie rodičů): Rozvoj kompetencí náleží rodičům, ale rodiče jsou neinformovaní. Rodiče vyvíjejí tlak na vzdělávací kompetence, protože jiné neznají.
Fidrmuc: Má škola deficit ve vztahu škola-rodič?
R. Sarkózy: Součástí maturit může být též obhajoba studentské práce. Prospělo by toto profilaci SŠ?
Fidrmuc: Kariérové poradenství je dlouhodobým procesem.
Sáblík: Kariérové poradenství je třeba propsat do S2030+, přičemž je třeba započít již na ZŠ, nejlépe na 1. stupni.
Stiburek: Je moc studijních programů, to nemůže studijní poradce obsáhnout. Systém je nepřehledný. Kariérové poradenství není samospásné.
Fidrmuc: Vypracovat systém učení. Cíl je umět pomoci mladým lidem i dětem, aby se mohli učit.
Shrnutí
Sáblík: Můžete posílat podněty a zapojit se, je potřeba všechny propojit.
Je potřeba sdílet mezi sebou dobrou praxi, využít Strategii 2030+ k tvorbě fór a vzájemné komunikaci.
Jde o to nastartovat proces, který by měl zasáhnout všechny aktéry.
Témata článků
- bibliografie (1)
- celoživotní vzdělávání (75)
- dětská literatura (22)
- DOKUMENTY (192)
- ESF (1)
- glosy (35)
- informační technologie (186)
- inovativní vzdělávání (148)
- názory (19)
- NÚV (1)
- odborná literatura (640)
- pedagogické asociace (104)
- pozvánky (1)
- PR článek (1)
- profese učitele (386)
- projekty (21)
- seriál Školství v koronakrizi (23)
- STRATEGIE 2020 (9)
- školský management (170)
- školství v regionech (97)
- školství v zahraničí (66)
- výchova (213)
- výtvarné umění (2)
- vyučování (324)
- výzkum a hodnocení (541)
- vzdělávací politika (782)
- zajímavé tipy (659)
- zaujalo nás (831)
Archiv
- ► 2024 (298)
- ► 2023 (337)
- ► 2022 (350)
- ► 2021 (314)
- ► 2020 (319)
- ▼ 2019 (311)
- ► 2018 (302)