Jana Hrubá: Pedagogika si počíná, jako by se nic nedělo

pondělí 14. listopadu 2011 · 0 komentářů

Výrokem použitým v titulku zakončil své vystoupení na konferenci Asociace waldorfských škol prof. Zdeněk Helus. Pak pokračoval: „Něco se ale děje! Musíme se vzchopit k podílu na díle obratu.“


Asociace waldorfských škol uspořádala 3. 11. 2011 v Praze konferenci „Jaký model vzdělávání a školního hodnocení budeme do budoucna preferovat?“ Nad touto otázkou se rozvinula bohatá diskuse jak ve vystoupeních panelistů, tak v četných reakcích účastníků. Pohledy nebyly vždy optimistické, ale naděje z nich nezmizela.

Prof. PhDr. Vladimíra Spilková, CSc. v příspěvku „Výzvy, které přináší osobnostně rozvíjející pojetí vzdělávání pro školu, učitele a vzdělávací politiku“ hovořila o tom, že posledních dvacet let je obdobím střetávání dvou protikladných paradigmat. V české praxi je to střet tradičního pojetí vzdělávání s pojetím vzdělávání zaměřeného na celostní rozvoj dítěte. Vůdčím principem transformace je idea humanizace, vytváření dobrých podmínek pro rozvoj potencialit, které jsou v každém dítěti.

Nové paradigma ale není v českém prostředí jednoznačně přijato. Diskutuje se např. o míře antropologické orientace, o návratu k idealizaci dítěte, o přeceňování jeho potřeb, o tom, zda důraz na mimokognitivní rozvoj není příliš velký, individualizace vzdělávání je z nepochopení vykládána jako podpora individualismu.

Největším ohrožením dosavadní transformace je aktuální vzdělávací politika, snaha nasměrovat vývoj zpět k tradičnímu pojetí vzdělávání a k výkonové škole. Dochází ke zpochybňování osobnostně rozvojového pojetí vzdělávání. Školství je označováno za nemocné a jako „léky“ jsou nabízeny: revize kurikula – návrat k jednotným osnovám prostřednictvím vzorového školního vzdělávacího programu, důraz na obsah učiva; testování žáků 5. a 9. ročníku – žebříčky škol, úvahy o financování škol podle výsledků testů. Je třeba ohrožení čelit, spojit síly k obraně osobnostně rozvojového pojetí vzdělávání a výdobytků transformace, kterých bylo dosaženo.

Prof. PhDr. Zdeněk Helus, DrSc. ve svém vystoupení „Spirituální dimenze osobnosti – výzva pro současnou pedagogiku“ označil vzdělávání za fenomén společensky determinovaný. Vývoj společnosti přímo nebo nepřímo ovlivňuje obsah vzdělávání. Ale jaká je to společnost? Donedávna společnost vědění, nyní je to společnost krize. Otázkou je, jaké vzdělání a jaké hodnocení je ve společnosti krize žádoucí.

Výdobytky naší civilizace, s kterými jsme počítali jako s jistotami, mohou být zničeny zhoubnými důsledky našeho vlastního jednání. Příčiny krize vykládají ekonomové. Ale ona trvá mnohem déle než posledních několik let. Podle Jasperse je hlubší příčinou vleklá krize člověka, jeho způsobu života. Člověk je zároveň iniciátorem i obětí. Tato krize může mít katastrofické dopady, nebude-li zavčas konáno.

Východisko existuje: zabývat se člověkem. Roste význam pedagogiky jako edukace obratu v protikladu k ekonomizaci vzdělávání, kdy vzdělávací proces slouží ekonomice a konkurenceschopnosti. Jde o orientaci na osobnostně rozvíjející vzdělávání vedoucí komplexněji ke kvalitě lidského života. Edukace obratu s důrazem na úspěšnost nevystačí. Musí si klást závažnější otázky po kvalitách osobnosti, díky kterým dokáže člověk tlaku krizových jevů doby odolávat. Pak se může stát člověku oporou na jeho životní cestě.

Prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc. si zvolil téma „Pedagogika zdviženého prstu na rozcestí“. Hovořil o pojetí vzdělávání a vědění. Vzdělání, které se prosadilo ve 20. století, je vědění + hodnotová orientace člověka (dobové pojetí mravnosti – čest, spravedlnost, soudržnost, vzájemný respekt...). Takto vnímané vzdělávání naplňuje člověka vcelku. Bohužel reformy vyplýtvaly svoji energii a svůj potenciál jenom na změnu obsahu. Vývoj se urychluje a dnes v nezměněných institucích chceme od učitelů místo zprostředkování minulosti přípravu mladé generace na budoucnost. Pedagogové jsou v pozicích „slepých chirurgů“. Jenom doufají, že neudělají řez špatně. Kdo z nás ví, jak bude vypadat svět za 15–20 let? Pro srovnání: před 15–20 lety nebyl internet, mobily, dnešní informační technologie. Svět se nevyvíjí lineárně. Možnost předvídat budoucnost padla. Vzdělávání musí mít těžiště v kultivaci osobnosti.

Prof. PhDr. Tomáš Zdražil ve svém příspěvku „Zdravé a nezdravé vlivy školních činností a prožitků na vývoj žáků“ upozornil na hledisko zdraví dětí. Ačkoli se hygienické a ekonomické podmínky zlepšují, zdravotní stav dětí se zhoršuje. Stresem, vyčerpáním, nervozitou, neklidem, nesoustředěností trpěli dříve dospělí, například manažeři. Dnes stále častěji i děti. Vztahy zatěžují psychiku dětí, které trpí alergiemi, cukrovkou, psychosomatickými obtížemi a psychosociálními problémy (agresemi, fobiemi, depresemi, poruchami učení, psychickými problémy).

V době školní docházky probíhá důležité období vývoje dítěte – jeho dozrávání. Všechno, co dítě ve škole zažívá, pozitivní i negativní emoce se vpisují do jeho tělesnosti, do jeho fyziologických procesů. Hněv, vztek, strach, nenávist mají vliv na kardiovaskulární systém, na složení hormonů, krve. V dospělosti mohou přinést riziko infarktů či cukrovky. Tlak na výkony (často i od rodičů) má velké psychické a zdravotní následky.

Srovnávací výzkum, který sledoval při kognitivních procesech projevy použitých metod v dechu, tlaku a srdeční frekvenci žáků, potvrdil, že waldorfští žáci jsou v mnohém ohledu zdravější. Metody Waldorfské školy se osvědčily jako pokus vychovávat děti ke zdravému životu.

Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. nazvala svůj příspěvek „Aktivní spoluúčast žáka při hodnocení – zdroj inspirace rozvoje osobnosti žáka a pokládání základů zodpovědnosti za kvalitu svého života“. Doplnila předcházející řečníky popisem svých konkrétních zkušeností s osobnostně rozvíjejícím hodnocením ve škole, které si nově ověřila po 15 letech. Zdůraznila význam sebehodnocení žáků, jehož základem je partnerský vztah mezi učitelem a žáky.

Prof. PhDr. Hana Lukášová CSc. v příspěvku „Pojetí edukace z hlediska kvality života dětí a školní hodnocení“ mj. informovala o výzkumu kvality života dětí a dospívajících, který koordinoval prof. Mareš. Přislíbila za všechny panelisty, že příspěvky z konference budou šířeji rozpracovány v publikaci včetně argumentace.

AWŠ připraví v rámci svého projektu ještě dvě další konference na závažná témata současného vzdělávání.

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger