Karel Černý: Učitelé dějepisu – výuka nejnovějších dějin, historické vědomí a legitimizace školní výuky dějepisu

středa 28. května 2014 · 0 komentářů

Výzkumné sdělení se soustředí na problematiku výuky nejnovějších dějin na českých základních a středních školách. Snaží se identifikovat příčiny těžkostí tak, jak o nich hovoří učitelé.

Zdroj: Orbis scholae 2012, ročník 6, číslo 1, str. 41–52

„…Autor se snaží nabídnout – s částečnou oporou v získaných datech – více možných interpretací a příčin a důležitých souvislostí této slabiny české školní výuky dějepisu. Jde především o problematiku historického vědomí a historické paměti současných učitelů dějepisu, která může ovlivňovat postoj k výuce nejnovějších dějin…“ (str. 44)

„…Neuralgickým bodem je výuka nejnovějších dějin (pracovně zde definovaných jako fáze od roku 1945 do současnosti), především pak období komunistické diktatury. Jejich výuka je velmi často explicitně více či méně chápána jako problematická, kontroverzní a citlivá záležitost, kde lze nejobtížněji udržet objektivní výklad a kde existuje největší potenciál ke konfliktům s rodiči žáků. Také nejvíce tabu se podle učitelů týká právě tohoto období (v pohraničí bylo učiteli frekventováno téma odsuny Němců, jako tabu bylo střední a starší generací učitelů konstatováno také uvádění pozitivních stránek každodenního života v reálném socialismu). Učitelé často přiznávají, že se nejnovější dějiny na jejich škole ani neučí, a zároveň v tom vidí zásadní problém.“ (str. 44)

V dalších kapitolkách jsou uváděny příčiny:
– Kritické načasování látky: poslední ročníky a konec školního roku
– Nedostatečná historická distance: „nevykrystalizované“ záchytné body a popisnost
– Obavy z konfliktu s rodiči, nedostatečné učebnice a profesní příprava starších učitelů
– Nedostatečná osobní distance: učitelé jako pamětníci i aktéři nejnovějších dějin

„…Zejména některé české události nejnovějších dějin jsou pak spjaty se silným emočním nábojem a prožitkem. Učitelé zároveň přiznávají, že mají nejnovější dějiny z mnoha objektivních důvodů problém učit a vůči tomuto tématu jsou poněkud bezradní a nejistí. Jedním z klíčových důvodů může být právě subjektivní zatížení látky dané tím, že od témat nemají osobní odstup, jsou v nich lidsky a emociálně zaangažováni. Často tak učí o době a událostech, které nejen zažili, ale také samotní silně prožívali. Další důvody těchto obtíží podle učitelů plynou z toho, že nejnovější dějiny nejsou akademickými historiky dosud řádně zpracovány a především z toho, že již přímo ústí do současnosti. Takže subjektivní postoj učitele k současnému stavu společnosti (a jejich ideové či politické orientace) se nutně přímo promítá i do zatížení hodnocení nejnovějších dějin, které pak nejsou schopni žákům neutrálně, objektivně, vyváženě a s odstupem vyložit…“ (str. 51)

Celý text ZDE.