Denisa Telaříková: Stále více dětí v Česku má poruchu chování, říká psycholožka

Ostravská dětská psycholožka a soudní znalkyně Ludmila Mrkvicová za svou praxi vyšetřila mnoho dětských násilníků i vrahů. Podle ní agresivita ve společnosti pořád roste a stále více dětí má poruchu chování.

Naznačila jste, že ve společnosti roste agresivita, vnímáte to i u dětí?

Nevedu si sice žádné statistiky, ale mám opravdu silný pocit, že agresivita v naší společnosti stále více narůstá. V poslední době vnímám i to, že přibývá dětí s poruchovým chováním. Takovéto chování u dětí vždy existovalo, ale je toho teď více. Agresivita je přirozená vlastnost člověka, důležitá je ale správná socializace. Aby děti věděly, co smí a co nesmí.

Proč právě u dětí ta agresivita roste?

Je to dáno i tím, že mnoho dětí tráví svůj volný čas u hraní počítačových her. Mezi realitou a počítačovou hrou je velmi tenká hranice. Ve své praxi jsem řešila mnoho případů, kdy se dětem zcela prolnula virtuální realita se skutečností. Takový odstrašující příklad je i nedávný případ mladíka s autem na dálnici.

Problém je v tom, že děti na počítačích nehrají jen naučné hry, ale hry plné agrese. A tímto u nich ta agresivita narůstá. Kromě počítačů ale mají vliv i média plná černé kroniky. Brzdné mechanismy jsou sníženy hlavně u dětí kolem 15 let a výše, které často experimentují s návykovými látkami. Tím si ty brzdné mechanismy ještě zeslabují.

Ale přece jen PC hry a média nemohou za to, že z dítěte vyroste delikvent?

To skutečně ne, je více faktorů. Nezanedbatelným je i dědičnost. Od ní nelze odhlédnout. Byla období, kdy se tvrdilo, že dejte mi 20 dětí a já vám z nich udělám to, co si budete přát. Ale dnes už se ví, že to je bohužel nemožné. Dědičnost nezrušíme, nepřekročíme. Na vývoj dítěte má vliv i sociální dědičnost.

To znamená, že v jakém prostředí ten jedinec vyrůstá, takové vzory kopíruje. Tedy jestliže je v rodině běžnou normou a pravidlem krást, lhát a podvádět, tak nelze předpokládat, že by dítě mělo jinde silnější vzory než právě v rodině.

A co například vliv prostředí, ve kterém děti vyrůstají? Myslím tím i školu a společnost.

To jsou právě další důležité faktory. Z naší společnosti se totiž vytrácí slušné chování. Jestliže se ztratí slušnost a hlavně pak úcta k autoritám, tak to je počátek konce. Nelze si plést demokracii s anarchií.

Každý vztah může fungovat jen tehdy, když existují nějaká pravidla, normy a hranice. Pak se nemůžeme divit, že děti jsou agresivnější, a že páchají něco buď v partách či samotné, což je vždy mnohem horší. Ale začíná to zase v rodině.


Celý text si můžete přečíst ZDE.