25. 4. 2015 XVI. regionální setkání PAU ve Velkých Němčicích

sobota 28. února 2015 · 0 komentářů

Téma: Školní vzdělávací program máme. Co dál?

Pořadatel: ZŠ Velké Němčice

Pozvánku a přihlášku najdete ZDE.

Termín pro přihlášky: 17. 4. 2015

Nabídku dílen si můžete stáhnout ZDE.

Monika Boušková, Zuzana Svobodová: Školní vzdělávání v Estonsku – pátá publikace z cyklu Školní vzdělávání v zahraničí

· 0 komentářů

Ve spolupráci s estonskou ambasádou se dne 10. února v Praze konal křest knihy Školní vzdělávání v Estonsku, vydané nakladatelstvím Karolinum.

Křest knihy zahájil v prostorách estonské ambasády velvyslanec Sten Schwede a na jeho slova navázala profesorka z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty UK Eliška Walterová. Této události se zúčastnili také zástupci lotyšské, švédské, finské a francouzské ambasády, ředitel nakladatelství Karolinum Petr Valo, děkanka pedagogické fakulty UK v Praze Radka Wildová, vrchní ředitel odboru zahraničních vztahů MŠMT Jindřich Fryč, profesor J. Průcha a další hosté. Zmíněnou publikaci označili S. Swede a E. Walterová jako studii systematicky utříděných poznatků o estonském vzdělávání, která českým čtenářům přináší nové poznatky a inspiraci.

Publikace je již pátou analyticko-srovnávací studií z řady Školního vzdělávání v zahraničí. Mezi již vydanými tituly nalezneme Školní vzdělávání v Německu (2008), Školní vzdělávání ve Velké Británii (2009), Školní vzdělávání ve Švédsku (2011) a Školní vzdělávání v Ruské federaci (2013). Tyto studie jsou přínosné nejen z hlediska deskripce jiných vzdělávacích systémů, ale především svým netypickým metodologickým přístupem zaměřujícím se na problémové části vzdělávání ve vybraných zemích.

Cyklus publikací o vzdělávání vznikl se záměrem vytvoření teoretické základny, která má vést ke zvyšování kvality a efektivnosti ve vzdělávání prostřednictvím šetření, komparace a hodnocení vybraných zemí. Důraz v těchto studiích je kladen na nové poznatky vzdělávacích struktur, jejich obsahů a cílů přizpůsobujících se ekonomickým, sociálním a kulturním změnám. Vzdělávací systémy cizích zemí jsou vždy komparovány pro lepší pochopení se vzdělávacím systémem České republiky a kriticky hodnoceny dle jejich efektivnosti, dodržování rovných příležitostí a podmínek ke vzdělávání a výsledků v mezinárodních šetřeních.

Publikace z tohoto cyklu věnovaná Estonsku čtenáři vždy nabízí dva odlišné pohledy na problémové okruhy vzdělávacích systémů.V tomto případě vnější pohled na estonské vzdělávání přináší autorka Věra Ježková. Její estonští spoluautoři prof. E. Krull a K. Trasbergová z Univerzity v Tartu umožňují čtenáři nahlédnout do vzdělávacího systému „zevnitř“. Česká vzdělávací politika se v současné době potýká s podobnými problémy, z tohoto důvodu je přínos návrhů ke zlepšení ze strany estonských autorů o to více cenný.

Kniha Školní vzdělávání v Estonsku se skládá z osmi kapitol, které se zabývají rozsáhlou studií estonského vzdělávacího systému na vzdělávacích stupních primárního, nižšího sekundárního a vyššího sekundárního stupně (ISCED 1-3) v kontextu historických, politických, ekonomických a společenských změn.

První kapitola je věnována představení vybrané země a nástinu politického, ekonomického a geografického charakteru, následuje část popisující vzdělávací politiku země, legislativu a cíle, kterých se snaží v aktuálních politických reformách dosáhnut. Poté je zkoumán samotný vzdělávací systém Estonska, nechybí zde ani pohled do historie, analýza struktury jednotlivých vzdělávacích stupňů a statistické výsledky estonských žáků v mezinárodních šetřeních.

Státnímu vzdělávacímu programu je věnována další část, která popisuje změny, jimiž nyní kurikulum základních škol a gymnázií v Estonsku prochází. Samostatnou kapitolu tvoří evaluace vzdělávacího systému, hodnocení žáků a průběh přijímacích či závěrečných zkoušek.

V šesté kapitole nalezneme diskuzi týkající se národnostních otázek estonské společnosti ve vztahu ke školnímu vzdělávání. Předposlední kapitola poukazuje na problematiku týkající se vyučování estonštiny, ruštiny a dalších cizích jazyků a vysvětluje jazykovou politiku státu řešící implementaci jazyků do školního kurikula.

V závěrečné kapitole získávají prostor, ostatně jako v minulých publikacích této edice, autoři z vybrané země. Postřehy o aktuální situaci vzdělávací politiky obohacují studii a doplňují ji o názor na vývoj situace ve vzdělávání v uplynulých dvaceti pěti letech.

Publikace má mnoho co říci o vzdělávacím systému Estonska a rozhodně není určena pouze odborníkům v oblasti vzdělávání, ale i učitelům, studentům a každému, kdo se zajímá o vzdělávací systémy jiných zemí či tuto oblast srovnávací pedagogiky. Vydavatelé plánují na tento cyklus publikací zabývající se inspirativními vzdělávacími systémy navázat v dalších, již připravovaných publikacích, tentokrát o finském a francouzském školním vzdělávání. Dále se uvažuje o publikacích věnovaných polskému a čínskému vzdělávání.


Knihu si můžete objednat ZDE.