(Jak) mluvit s dětmi o válce?

Je pravděpodobné, že kolem holek a kluků v našich oddílech, ať už jsou mladší či starší, téma války na Ukrajině již proběhlo, že ho zaregistrovali. Mnozí sledují sociální sítě nebo přímo zpravodajství, jiní chvíli jeli autobusem nebo autem, kde běželo rádio, dalším doma běžela televize při vypravování do školy. A je nepravděpodobné, že je téma války nijak nezasáhlo. Ať už útržkovité či ucelené zprávy o dění jsou něčím novým, něčím, co bezprostředně po náročném pandemickém období znovu vnáší nejistotu do jejich života.

PAQ Research: Neúspěšnost ve škole souvisí i s exekucemi. Nová mapa ukazuje, které obce s ní umí bojovat

Výzkumná organizace PAQ Research spouští novou interaktivní Mapu vzdělávacího ne/úspěchu. Tým okolo sociologa Daniela Prokopa spojil data o mikroregionech a ukazuje, že vzdělávací neúspěšnost (propadání, nedokončování ZŠ či absence) není jen problémem Karlovarska či Ústecka. Trápí i periferie Plzeňského a dalších bohatších krajů. 

Mezinárodní festival Science on Stage poprvé otevře brány inspirace pro učitele přírodovědných a technických předmětů v Praze

Od 24. do 27. března 2022 proběhne poprvé v historii v České republice festival Science on Stage, který pořádá nezisková organizace Elixír do škol za finanční podpory a partnerství Hlavního města Prahy, Nadace Jablotron a Nadace České spořitelny.

Jitka Polanská: Máme šest typů nadaných dětí. Jsou mezi nimi křehcí outsideři i třídní primadony, říká učitelka matematiky

Alena Vávrová byla matematicky mimořádně nadané dítě a dospělí kolem ní to věděli, ale nic s tím nedělali. Jako druhostupňová učitelka matematiky nyní ve své škole žáky s nadáním podporuje a školí v tom i ostatní učitele. „Nemají na růžích ustláno a musíme se starat i o tuhle část Gaussovy křivky. Velký problém může být i to, když vám vše jde příliš snadno,” říká finalistka českého kola Global Trachet Prize 2018.

Školy se učí podporovat i nadané žáky! S pomocí „mentorů škol – konzultantů vyvážené inkluze“

Ve dnech 4.–6. února 2022 proběhlo v Hradci Králové školení dalších mentorů škol – konzultantů vyvážené inkluze. Ti rozšíří řady stávajících (patnácti) profesionálních školských pomocníků. Projekt Synapse podpořený Nadací RSJ tak přese všechny pandemické obtíže naplní své ambiciozní cíle. Pořádající Asociace freelancerů ve školství (AFREŠ z. s.) sdružuje osobnosti, které poskytují poradenství školám, jež projeví zájem o využití modelů vyvážené inkluze a budování systémů podpory nadání.

Veronika Charvátová: Mimořádné nadání může být někdy pro děti danajským darem

Nejčastěji si lidé pod pojmem intelektově nadané dítě vybavují pilného studenta s výborným prospěchem. Jenže takto se projevuje jen část rozumově nadaných dětí. Realita bývá složitější a MiND, tedy Mimořádně intelektově Nadané Děti zasluhují zvýšenou pozornost.

Život s nadáním a podpora talentu – rozhovor s gymnazistou Martinem a jeho učitelem chemie

Přinášíme vám zajímavý rozhovor mladého gymnazisty Martina, který vyniká v abstraktním myšlení a analýzách. Jak on sám nahlíží na vzdělávání a rozvoj svého talentu? Jak vypadá jeho individuální vzdělávací plán. Rozhovor přináší také pohled Martinova učitele chemie. 

Jana Potužníková: Na 80 % českých učitelů odmítá zeštíhlit objem učiva. Proč?!

Po celou dobu pandemie vydává ministerstvo školství doporučení k tomu, aby školy „ubraly“. Ve známkování, ale i v objemu učiva. Také dokument Strategie 2030+, který nastiňuje, kudy se školství bude vyvíjet v dalších letech, mluví o tom, že objem probíraných znalostí by měl rozhodně klesnout. Ale podle zjištění České školní inspekce s tím má 80 % učitelů problém. Zajímá vás proč?

Stephanie Azri: Aktivujte svou psychickou odolnost. Zvládání životních výzev

Psychická odolnost je vlastnost, kterou v dnešním světě opravdu potřebujeme. Pomáhá nám vypořádat se s nesnázemi, které nás potkávají. Je mocnou zbraní, díky níž překonáme i ty největší výzvy svého života. A co je na ní nejlepší? To, že ji můžeme budovat, ať jsme jakéhokoli věku.

František Tichý: Epidemie bezmocnosti. Práce s dětmi mi teď připomíná aktivizaci seniorů

Začal jsem o tom přemýšlet, když se děti na podzim vracely do školy. Okamžitě na nich bylo vidět, že nemají chuť něco dělat, ať je to učení, nebo fyzická aktivita. Jejich tolerance vůči nepohodlí dramaticky klesla.

Zuzana Hronová: Žáci napodobují Hru na oliheň. Odborníci varují před traumaty i otupěním vůči násilí

Učitelé se setkávají s tím, že i žáci na prvním stupni sledují násilný seriál Hra na oliheň. Někteří chodí do školy v podobném oblečení, jako nosí hlavní postavy, a napodobují "vyvražďovací hry". Odborníci na mediální obsah varují, že dětem může sledování přinést úzkosti či traumata, malí diváci také mohou otupět vůči násilí a nemít soucit s oběťmi. Jako novou hrozbu ale experti seriál nevnímají.

Max Kašparů: Agresivita roste už i u předškolních dětí, na vině jsou i moderní pohádky plné násilí

Dnes začnu trochu atypicky, a hned na úvod přečtu pár řádků z blogu zkušeného psychiatra, který také pracuje jako soudní znalec především s mladými lidmi. Ten napsal: „Tři dotazy mladým lidem: Máte doma ve sjednocené Evropě možnost registrovaného partnerství, šanci volného cestování, neomezenou volbu zábavy, měkké tresty za delikty, přes sto televizních kanálů, perfektní antikoncepci, vysokoškolský titul za pár týdnů, eventuálně za pár babek, dostupnost sexuálního vyžití na každém kroku, střídavou péči po rozvodu, možnost likvidace těhotenství, fantastické deodoranty, stejné šance v podnikání, garantovaná lidská práva a nezcizitelné občanské svobody. Nic z toho vaši předci neměli, tak proč mi, prosím, plníte psychiatrickou ordinaci, utíkáte do drogového opojení a pácháte sebevraždy?“ 

Revize RVP na konci první etapy: na konci února by mělo být hotové zadání

Revize RVP ZV se rychle posunuje ke klíčovému okamžiku. Expertní panel MŠMT, který pracuje na přípravě zadání pro práci kurikulárních odborníků, na tříhodinové konferenci představil výsledky sedmi pracovních skupin. Ještě během února chce panel závěry půlroční práce propojit a zveřejnit výsledek v dokumentu, který jeho předseda Jan Jiterský s trochou důvěrnosti nazývá „hlavní směry“. Tento dokument by měl být výkopem pro konečné zadání práce na novém kurikulu. 

Zdeňka Šíp Staňková: Vaše příběhy traumatu

Na začátku byla zdánlivě nevinná výzva ve stories na Instagramu. Na Štědrý den jsem vás vyzvala, abyste mi posílali nej hlášky, kterými vás častuje okolí kvůli vašemu respektujícímu přístupu k dětem. Hlášky začaly chodit, některé vtipné, z jiných trochu mrazilo. Co se ale stalo pak, nečekal myslím vůbec nikdo.

Dá se vychovávat pohlavkem? Výzkumy z posledních 30 let ukazují, že je to přesně naopak

Pohlavek ve výchově pomáhá vymezit hranice, myslí si ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Řekl to v rozhovoru pro aktualne.cz, když vysvětloval, proč nemá ambici dostat zákaz fyzických trestů dětí do české legislativy.

David. A. Clark: Vystupte z myšlenkových pastí

Kniha čtenáře krok za krokem vyvádí ven ze začarovaného kruhu negativních, a někdy až katastrofických myšlenek a učí ho postupně měnit jeho myšlenková schémata.

Partnerství pro vzdělávání 2030+ doporučuje, jak promítnout podporu wellbeingu do revidovaných RVP

Partnerství pro vzdělávání 2030+ zveřejnilo stanovisko k podpoře wellbeingu v revidovaných rámcových vzdělávacích programech. V deseti bodech v něm shrnuje svá doporučení, jak podporu wellbeingu do vznikajícího kurikula promítnout. Odborná pracovní skupina Wellbeing Partnerství pro vzdělávání 2030+ nabízí spolupráci při přípravě podkladů pro úpravu kurikula i při jeho implementaci do školní praxe.

Vzdělávání potřebuje hlubší změnu, kurikulum nestačí jen “provzdušnit”. SKAV zveřejňuje doporučení k revizi rámcových vzdělávacích programů

Diskuse o revizi rámcových vzdělávacích programů (RVP) se ve veřejném prostoru často zužuje na diskusi o tom, kolik historických dat, fyzikálních zákonů nebo matematických vzorečků má učitel ve škole “odučit”, aby z ní žáci vyšli připraveni na život. Veřejnost (ani ta odborná) se už bohužel často neptá, zda zvolená cesta k tomuto cíli vede.

Vít Beran: Neztrácet víru, naději a trpělivost

Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) vydává publikaci Inspirativní rozhovory o spolupráci ve školách. Můžete se v ní setkat s pěti řediteli a ředitelkami, kteří dlouhodobě pracují se svými pedagogickými sbory a vytvářejí podmínky pro to, aby se z nich staly učící se komunity posouvající vzdělávání na svých školách kvalitativně na vyšší úroveň. Dnes to bude Mgr. Ing. Vít Beran, ředitel Základní školy Kunratice, 

Když to baví děti, baví to i mě

Učitelé ZŠ a MŠ Janovice v Moravskoslezském kraji již druhým rokem získávají metodickou podporu v projektu Pomáháme školám k úspěchu. Během tří let se zaměřují na změnu přístupu k výuce žáků, učí se cíleně spolupracovat se svým kolegou na přípravě výuky i reflexi odučených hodin, na využívání různorodých textů ve výuce. Společně se zamýšlejí nad specifikací cílů svých hodin, cestami, kterými jich mohou dosáhnout a jak z výstupů žáků konkrétně poznají, zda se výuka daří. Usilují o lepší učení žáků.

Pavel Škramlík: Klima a vize školy se musí žít

Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) vydává publikaci Inspirativní rozhovory o spolupráci ve školách. Můžete se v ní setkat s pěti řediteli a ředitelkami, kteří dlouhodobě pracují se svými pedagogickými sbory a vytvářejí podmínky pro to, aby se z nich staly učící se komunity posouvající vzdělávání na svých školách kvalitativně na vyšší úroveň. Seznamte se dnes s jedním z nich: Mgr. Pavel Škramlík, ředitel Sportovní soukromé základní školy v Litvínově. 

Zdeněk Slejška: Ve školství již víme, “co” změnit. Ale tápeme v tom “jak”

Sociální sítě a média se v lednu plnila komentáři k programovému prohlášení nové vlády. My všichni, kteří žijeme školstvím, jsme se pustili do diskusí o jeho obsahu. Jaká priorita v něm chybí, nebo přebývá? Je Gazdíkův dokument pro vzdělávání v českých zemích konečně světlem na konci tunelu? A jak na nové RVP? Klíčovou otázku jsem však v odborných i laických příspěvcích většinou postrádal. Otázku, JAK budeme celou změnu plošně zavádět. Ta je totiž snad ještě důležitější, než CO budeme měnit. Na vlastní kůži jsme v Eduzměně došli k tomu, že v praxi jde o samotný proces mnohem víc než o konkrétní cíl. A také jsme začali prošlapávat funkční cestu dopředu.

Moje česká škola představuje knižní edici „Čti česky“ a první čítanku pro vícejazyčné děti

Moje česká škola představuje první text ze zbrusu nové knižní edice s názvem „Čti česky“, čítanek pro zjednodušené čtení s texty připravenými přímo na míru dětem žijícím v zahraničí.

Jak nastavit vzdělávací cíle a kritéria hodnocení u žáka se speciálními vzdělávacími potřebami

Žákům velmi prospívá, když se ve spolupráci s asistentem pedagoga a třídním učitelem mohou podílet na nastavování a hodnocení naplnění cílů ve vzdělávání. Tento článek přináší tipy, jak nastavit cíle a kritéria u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami? A jaké nástroje je možné využít?

Lenka Beznosková: Jak Týmy duševního zdraví pro děti bojovaly za úsměvy v uplynulém roce

502 intervencí, 132 klientů, 5 zrealizovaných seminářů, 3 školení pro pedagogy, několik osvětových akcí v rámci Týdnů duševního zdraví, nespočet mezioborových setkání, spolupráce s mnoha institucemi, neustávající snaha o vzdělávání se… Tak vypadaly první měsíce působení Týmů duševního zdraví pro děti na Kutnohorsku, které jsou financované z fondů EHP a Norska. 

Podpora vysokoškolských studentů

Ostrava opět podpoří talentované výjimečné vysokoškolské studenty. V rámci projektu Talent roku ocení deset studentů, kteří mají trvalý pobyt na území Ostravy, ale studují na různých Českých i zahraničních školách. Společným jmenovatelem oceněných jsou excelentní studijní výsledky, práce ve výzkumných týmech i publikování odborných statí.

226. výročí založení Národní galerie Praha doprovodí bohatý program

Národní galerie Praha oslaví 5. února 226. výročí od jejího založení (respektive její předchůdkyně Společnosti vlasteneckých přátel umění). Při této příležitosti je na celý následující víkend připraven bohatý doprovodný program (včetně komentovaných prohlídek, přednášek a výtvarných dílen).

Anna Brzobohatá: Konec biflování, žáci se mají učit historii jako badatelé. Může to pomoci při výuce novodobých dějin

Naučit se nazpaměť letopočty, udělat test a zapomenout. Způsob, jakým se dnes učí zlomové události z dob Mezopotámie, Egypta či světových válek, by se měl do budoucna změnit. Dějepis se má stát zábavným předmětem, kde děti budou zkoumat historické příběhy či události a pátrat po tom, co se stalo. Na vybraných školách už běží pilotní projekt Dějepis+, kde je hlavní myšlenkou učení dětí založené právě na badatelské výuce.