Expertní panel zveřejnil zadání pro revizi RVP. Hlavní doporučení SKAV

Po několikaleté přestávce ministerstvo školství v září 2021 znovu odstartovalo práce na revizi kurikula. Expertní panel nyní zveřejnil výsledek svého šestiměsíčního úsilí, dokument Hlavní směry revize RVP ZP. Ten má sloužit jako zadání pro vlastní kurikulární reformu. Pokud vše půjde podle plánu, mají školy podle nového kurikula začít učit již od školního roku 2024/2025.

Jana Nováčková: Polští studenti stávkují za zrušení povinné školní docházky

Před pár dny přišla z Polska velmi zajímavá zpráva – polští studenti začali 21. 3. 2022 stávkovat za odstranění povinné školní docházky. V jejich Deklaraci vzdělávací emancipace se uvádí: „My, děti, chceme rozhodovat o svém učení samy. Požadujeme ústavní ochranu práv dětí na svobodu vzdělávání. Chceme svobodnou volbu škol, předmětů, zkoušek a učitelů. Chceme mít svobodnou volbu cílů, materiálů, metod, rozsahu, místa a tempa učení. O svém osudu chceme rozhodovat samy. Musíme ukončit školní otroctví.“

Petra Dočkalová: Když se z učení stane životní styl

Žijeme v době, kdy změna je trvalý stav. V učení používáme termín dynamika, vnímáme učební proces jako nikdy nekončící a vždy oboustranný. Směřujeme k sebeřízenému učení. To je učení přirozené, vycházející a respektující potřeby každého člověka. S využitím nápodoby, pozorování, vztahů, příběhů, sdílení, technologií, zprostředkování zkušeností. Učení, které je vždy spojené se životem, kreativitou, klidem.

Miroslav Vlasák: Svět se mění, vzděláváme už „digitální domorodce“. Je tedy potřeba změnit i výuku

Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity začala před několika lety vytvářet moderní koncepci přípravy učitelů. Nazvala ji Učitel Pro Futuro. Na otázky, jaká je potřebná výbava pro učitele budoucnosti, jaká bude nastupující generace žáků i třeba zda může mít čistě distanční výuka na vysokých školách vliv na kvalitu absolventů, odpovídá děkanka Pedagogické fakulty JU Helena Koldová. 

Jak připravovat učitele? Výuka na pedagogických fakultách se má v během tří let změnit

Březnový kulatý stůl SKAV a EDUin na téma Změny v přípravě učitelů: Co přinese probíhající reforma? se věnoval startující reformě fakult připravujících učitele. Na jeho přípravě se podílely organizace Učitel naživo, Začni učit! a Otevřeno.

Eva Koželuhová: Čtenářské strategie u předškolních dětí a nečtenářů

Kniha představuje možnosti využívání čtenářských strategií při předčítání dětem předškolního věku a nečtenářům na počátku školní docházky. Cílem metody využívání čtenářských strategií je rozvíjet u dětí plné porozumění textu, tedy i porozumění implicitního významu, a připravit děti pro budoucí samostatné čtení s porozuměním.

Šest milionů dospělých v Německu neumí plynule číst a psát. Je to každý osmý člověk, kterého potkáte

Vyplnit formulář u lékaře, cestovat hromadnou dopravou nebo podat žádost na úřadu je často problémem pro šest milionů dospělých obyvatel Německa. Tolik lidí v produktivním věku neumí plynně číst či psát. Přesvědčit takzvané funkční analfabety, aby si svůj handicap přiznali a rozhodli se nedostatky ve vzdělání napravit, pomáhá Adrian Eppel.

Petr Horký: Se smetánkou je to jednodušší

S výzkumnicí Janou Strakovou o tom, proč jsou mezi českými školami propastné rozdíly.

Chceme směřovat k tomu, abychom měli do deseti let jeden z nejlepších systémů pro přípravu učitelů v Evropě, zaznělo na Kulatém stole

Ve čtvrtek 10. března proběhla debata na Kulatém stole SKAV a EDUin, která se snažila odpovědět na otázky spojené s chystanou reformou pregraduální přípravy budoucích učitelů. Co reforma představuje a co od ní lze očekávat? Co přinese dětem ve školách? Jaké jsou hlavní výzvy její úspěšné implementace? 

Na tyto a další otázky odpovídali Robert Antonín, Filozofická fakulta OU, Jakub Drbohlav, MŠMT, Jana Fryzelková, Začni učit!, Helena Koldová, Pedagogická fakulta JU a Blanka Vaculík Pravdová, Učitel naživo. Diskusi moderoval Daniel Pražák, Otevřeno.

Screening předškoláků

Dnešní článek se bude věnovat opět předškolákům. Nabídne dobrou praxi s přijetím dětí do 1. třídy na Základní škole a mateřské škole, Praha 8, Lyčkovo náměstí 6. Pětidílný přípravný kurz Pět kroků do Smysluplné školy aneb Organizace zápisu k základnímu vzdělávání na ZŠ Lyčkovo náměstív rámci aktivity Škola nanečisto dokáže odhalit předškoláky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) a včas jim pomoci. Účinně totiž diagnostikuje, pomáhá s adaptací a zvyšuje sebevědomí dětem, které se chystají do první třídy. 

Marcela Erbeková: Neustálá proměna a růst školy mohou spolupráci podpořit

Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) vydává publikaci Inspirativní rozhovory o spolupráci ve školách. Můžete se v ní setkat s pěti řediteli a ředitelkami, kteří dlouhodobě pracují se svými pedagogickými sbory a vytvářejí podmínky pro to, aby se z nich staly učící se komunity posouvající vzdělávání na svých školách kvalitativně na vyšší úroveň. Jednou z nich je Marcela Erbeková.

Marcela Trantinová a kolektiv: Nápadníček

Kniha aktivit pro MŠ se zaměřuje na široký repertoár různých druhů činností: témata pro ranní kruh, výtvarné práce, hry s písmenky a textem, manipulační stolní hry, hudební aktivity, pokusy a objevy, konstrukční hry, sebeobslužné dovednosti, rozvoj pohybu a relaxace, manuální aktivity, dramatika a práce s pískovničkou.

Josef Valenta: Jde v politice vůbec o politiku? aneb Učíme se rozpoznat psychopata (a nevolit ho)?

Začnu odpovědí na druhou otázku. Dle mých „zdrojů“ neučíme. Zeptal jsem se v roce 2020 jistě dvou desítek ‒ dá se říci ‒ „špičkových kantorů“, finalistů Global Teacher Prize, na toto: „Učili jste se za své docházky do školy rozpoznat psychopata? Učí se to nyní ve škole, kde působíte?“ Odpovědi se daly odhadnout. Ano ‒ zněly „ne“.

Petra Černobilová: Nejistota je horší než pravda. S dětmi o válce mluvte a nelžete, informace ale dávkujte, radí psycholog

Mluvit s dětmi o válce není jednoduché. Přesto bychom je měli podle odborníků se situací seznámit. „Pro spoustu dětí je nejistota z toho, co se děje, leckdy horší než pravda, která bolí,“ říká psycholog a vedoucí olomouckého Rodinného centra U Mloka Stanislav Kocourek.

Ukrajinské děti v českých školách

Pedagogická komora zpracovala rozcestník, který by měl pedagogům pomoci v současné náročné situaci, kdy do škol míří více než 100 000 dětí z Ukrajiny. Tipy na další zdroje, které se vám osvědčily, můžete vkládat do komentářů k článku na webu Pedagogické komory.

Musíme připravit vzdělávací podporu tak, aby odpovídala potřebám ukrajinských dětí a rodin, a zjistit reálné kapacity škol a školek

Lze předpokládat, že ukrajinští uprchlíci budou muset zůstat v ČR delší dobu, proto je nutné připravit plán integrace dětí, současný systém není dostatečně flexibilní.

Ministerstvo školství připravilo příručku pro Ukrajince, děti do školy nemusejí nastoupit hned

Ministerstvo školství připravilo pro uprchlíky z Ukrajiny příručku s doporučeními, jak mají postupovat při začleňování dětí do vzdělávání v Česku. Radí jim si nejdříve zajistit každodenní zázemí, pak zapojit děti do organizovaných volnočasových aktivit a zvážit účast v distanční výuce poskytované ukrajinskými školami. Nástup do školy je podle ministerstva vhodný až ve chvíli, kdy je na něj dítě připravené a nevnímá ho jako stres.

Psycholog: Současné krize se podepíší na psychice mladší generace

Člověk je schopen dobře fungovat během krize, propad zpravidla přichází při oddechu. V rozhovoru to řekl Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu Akademie věd ČR (AV). Akademie rozhovor poskytla médiím. Děchtěrenko ohledně vlivu válečného konfliktu na lidskou psychiku upozornil, že je třeba, aby si lidé, kteří jsou mimo válečný konflikt, vyhradili čas pro sebe, regulovali konzumaci zpráv a snažili se omezit jiné zdroje stresu. Dodal, že současné krize se do budoucna podepíší na psychice mladé generace.

Veronika Bačová: Třídní učitel a postoj k inkluzivnímu vzdělávání

Postoje společně s osobními rysy, znalostmi a dovednostmi patří mezi profesní kompetence učitele a jejich rozvoj charakterizuje „kvalitního“ učitele (Liakopoulou, 2011, s. 67 – 69). Právě postoje učitelů byly identifikovány jako klíčový zdroj při realizaci inkluzivního vzdělávání: „Zásady inkluze by měly být zabudované do vzdělávacích programů pro učitele a upřednostněny by měly být postoje a hodnoty učitelů před znalostmi a dovednostmi“ (Světová zdravotnická organizace uvádí, 2011, s. 222). 

Materiály a aktivity JSNS k současnému dění

V souvislosti s aktuálními událostmi na Ukrajině jsme z portálu JSNS.CZ vybrali dokumentární filmy, lekce, materiály a aktivity do hodin a také řadu doporučení pro vyučující k tomu, jak s žáky mluvit o válečném konfliktu, uprchlících, mediální manipulaci a propagandě. Na stránce Válka na Ukrajině najdete speciálně připravený výběr lekcí k současné situaci spolu s aktivitami do hodin nebo publikaci Podoby ruské propagandy. 

Tomáš Feřtek: Školy využívají sociální služby zatím jen nesystémově

Rozhovor s Tomášem Feřtekem, který vznikl v rámci cyklu diskusních setkání Čas od Času v Knihovně Václava Havla, které pořádá Česká asociace streetwork. Diskusi moderoval Dominik Hrodek. Můžete si ho poslechnout jako podcast.

Zdeňka Michalová, Alžběta Kratochvílová: Sociální dovednosti v mateřské škole. Aktivity k minimalizaci nevhodného chování v předškolním věku a posilování sociálních dovedností

Publikace je ojedinělou promyšlenou metodikou s množstvím her a technik určených k rozvoji sociálních dovedností především dětí předškolního věku, popřípadě i raného školního. Cílem autorek je dětem zprostředkovat zásady prosociálního jednání a dovést je k jejich vědomému používání v kontaktu s druhými.

Eduzměna: Co děti ve škole potřebují? Zeptali jsme se jich

Pro školáky je důležité mít dobré vztahy se spolužáky i s učiteli, od kterých potřebují respektující přístup. Kvůli obavám z kritiky se bojí dělat chyby a kvůli známkám i písemkám bývají ve stresu. Často také přemýšlejí nad tím, k čemu jim učivo v životě bude a když nemají pocit, že má smysl, ztrácejí motivaci. Napříč celým regionem se řada dětí i učitelů shodovala, že by se víc chtěli učit venku.

Jakub Švejkovský: Školní předměty v 21. století

Zažívá to většina současných českých studentů na základních a středních školách – ve stejném systému tvořeném klasickými, pevně stanovenými předměty získávali vědomosti rovněž jejich rodiče, prarodiče, praprarodiče… Rychle se měnící doba ovšem podle mnohých odborníků na vzdělávání potřebuje výrazné změny. Jak na nové společenské požadavky reaguje tuzemské školství a co doporučují vizionáři i praktici?

Karel Gargulák: Ukrajinská krize ukazuje, že je třeba začít vzdělávací systém řídit

„Do českých škol se může integrovat asi sto tisíc uprchlíků z Ukrajiny, stovky už jich do škol po celém Česku nastoupily“, uvedl ministr školství Petr Gazdík. Pojďme si nyní nastínit pár nutných kroků pro to, aby se panem ministrem výše popsaný spíše optimistický výhled pro vzdělávání ukrajinských dětí, žáků a studentů podařilo efektivně a smysluplně zajistit.

Martina Kopecká: Škola není nepřítel. Někde rodiče staví stany, jinde organizují slavnosti

Co se vám honí v hlavě, když se vám na displeji mobilu objeví číslo školy? Rozbuší se vám srdce, protože očekáváte nějakou nehodu nebo průšvih? Čekali byste vůbec dobrou zprávu? Spolupráce mezi rodiči a školou v realitě často vázne. Přitom podle Unie rodičů má dobrá komunikace přímý dopad i na spokojenost dítěte a na jeho studijní výsledky. „Pokud nebudeme se školou komunikovat, nebudeme rozumět, jaké metody učitelé používají a proč. Když jim nebudeme rozumět, nemůžeme pomoci našim dětem,” říká Jana Neumajerová, lektorka Unie rodičů a místopředsedkyně spolku rodičů v pražské ZŠ Na Beránku.

Jiří Nádoba: Většina rodičů neví, co chtít od dobré školy

O rvačce o základky, spádové turistice a vybíravosti rodičů se zakladatelem škol Scio a poradcem ministra.

10. 3. 2022 Kulatý stůl SKAV a EDUin. On line ve 14–16 hodin

Téma březnového kulatého stolu je: Změny v přípravě učitelů: Co přinese probíhající reforma?

Nerovnoměrný vývoj u nadaného předškoláka

Být nadaným předškolákem není jen tak. Když se do toho přidá jeho nerovnoměrný vývoj, není často jednoduché rozlišit, z čeho obtíže pramení. Tento článek nabízí praktické rady, jak pomoci nadaným předškolákům s nerovnoměrným vývojem rozvíjet nadání a talenty, ale také sociální dovednosti. Správným přístupem a prací s nimi jde předcházet rozvoji nejrůznějších obtíží, se kterými se nadané dítě v mateřské škole může potýkat.

Maike Rönnau-Böse, Klaus Fröhlich-Gildhoff: Psychická odolnost předškoláků

Psychická odolnost patří k důležitým dovednostem pro život. Jak ji posílit? Z čeho vlastně vychází? Jak dosáhnout toho, aby dítě neupadlo do naučené bezmocnosti, ale aby se naopak stavělo k různým obtížím čelem a dokázalo si s nimi tvořivě poradit?

Anna Brzybohatá, Kristýna Matějková: Školy se připravují na začleňování ukrajinských dětí. Uprchlíci mohou v Česku zůstat i natrvalo

Ještě než na Ukrajině vypukla válka, dorazili do Česka první Ukrajinci, kteří tu mají příbuzné či známé. O začlenění do škol zatím projevili zájem rodiče desítek dětí a další budou podle neziskových organizací postupně přibývat. S tím přijdou i výzvy, jak například pracovat s ukrajinskými a ruskými žáky v jedné třídě.

Proč a jak komunikovat s dětmi o aktuálním dění

Příručka pro školy v době katastrofické události, kterou připravil Národní ústav duševního zdraví ve spolupráci s MŠMT, vznikla jako zdroj informací pro pedagogy základních a středních škol. Nabízí aktivity, které s žáky mohou podnikat, a materiály, které napomohou otevírat citlivá témata ve školním kolektivu. Věříme, že pro školy bude tento materiál přínosný v práci s třídními kolektivy a v péči o duševní zdraví žáků. 

Veronika Šírová : Česko má nejvíc odkladů školní docházky v Evropě. Loni v termínu nenastoupila skoro pětina dětí

Skoro dvacet procent českých prvňáků nastoupilo loni do základních škol s odkladem – tedy v sedmi letech. Ukazují to data České školní inspekce, podle kterých to je nejvyšší počet v celé Evropě. Například na Slovensku mělo v loňském školním roce odklad sedm procent žáků, v Německu pak dva a půl procenta. Podle inspekce vysoké počty odkladů negativně ovlivňují složení tříd a taky samotnou výuku.

V Česku vznikne síť ukrajinských jednotřídek pro děti uprchlíků z Ukrajiny

V Česku vznikne síť škol pro uprchlíky z Ukrajiny, kde budou učit pedagogové z Ukrajiny v jejich rodném jazyce. Projekt Ukrajinské jednotřídky připravilo Velvyslanectví Ukrajiny ve spolupráci s Nadačním fondem Děti Ukrajiny a emeritním rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou za podpory ministerstva školství v ČR.

Tomáš Feřtek: Má ministerstvo zakázat rodičovské příspěvky, aby se smazaly rozdíly mezi školami? Slepice a vejce

Důvody, proč si rodiče prvňáků mění adresy bydliště, aby jejich dítě mohlo jít na „lepší státní školu“, proč jsou ochotní platit pěti i desetitisícové školné měsíčně nebo zakládat „partyzánskou“ komunitní školu, jsou vždy stejné. Dojem, že spádová škola není dobrá a oni by si přáli pro své dítě místo, kde se k němu budou slušně chovat, něco se tam dozví a bude tam mít šanci soustředěně pracovat a učit se s chutí.

Nový program má v Praze pomoct snížit počet žáků, kteří nedokončí školu

Ke snížení počtu žáků, kteří nedokončí školu, by mohl pomoct nový program na posílení spolupráce škol a sociálních služeb. Do škol v Praze ho chce zavést Česká asociace streetwork. Prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání mají ve školách podpořit týmy odborníků na sociální práce a sociální pedagogiku. Program vychází z projektu pražského krajského akčního plánu iKAP II – Inovace ve vzdělávání. Jeho autoři věří, že se programem inspirují i další kraje. 

Děti se ptají: jak se máme chovat ke svým spolužákům z Ukrajiny a Ruska?

Válku na Ukrajině pozorují skrze média a sociální sítě i děti. Na to, co je doopravdy zajímá, ale často odpověď nenajdou nebo jí dostatečně neporozumí. Členové Dismanova souboru se ve speciální sérii rozhovorů ptají odborníků na to, co je jim a jejich vrstevníkům nejasné. V druhém interview se čtrnáctiletí Matěj a Honza ptají psycholožky Gabriely Dymešové na to, jak se chovat ke svým spolužákům z Ruska a Ukrajiny.

Magdalena Synková, Michaela Endrštová: Nedodělají ani základní školu. Chudým dětem se vzdělání nedaří, zmapovali výzkumníci

Zásadní dopad na to, jak žáci zvládnou školní docházku, má chudoba a s ní spojené exekuce či nedostatek bydlení v daném regionu. V obcích, které se s chudobou potýkají, je vysoký počet dětí, které propadají, mají spoustu zameškaných hodin a nedokončí ani základní školu. Nový projekt Mapa vzdělávání navíc ukazuje, že se to netýká jen vyloučených lokalit, ale i bohatších regionů.