David Kohout: Linka bezpečí v době youtuberů. Na děti jsou dnes kladeny neuvěřitelné nároky, říká její šéf

středa 24. května 2017 · 0 komentářů

Ve dne i v noci, přes týden i o víkendu pomáhají konzultanti na Lince bezpečí dětem s jejich potížemi. Nejvíce je přitom trápí vztahy mezi vrstevníky a v rodině.

Zdroj: Aktuálně.cz 8. 5. 2017


"Za tu dobu, co linku vedu, se však problémy dětí proměnily. Začaly přibývat problémy v souvislosti s internetem," vysvětluje její vedoucí Peter Porubský. Internet se podle něj stává prostorem, kterému je někdy těžké porozumět. Důkazem je například i údajně nebezpečná hra Modrá velryba, o které se toho moc neví. "Pokud se těmto novým tématům špatně porozumí, pak je velice snadné rozpoutat paniku. A nám pak volají vystrašené děti, které nevědí, co dělat," dodává.

Je to malá podkrovní místnost v trochu větší secesní vilce. A byť je součástí rozlehlého areálu psychiatrické nemocnice v pražských Bohnicích, dostat se sem je poměrně snadné. Stačí zvednout telefon a vytočit číslo 116 111.

V té malé místnosti se tísní až sedm konzultantek, které jsou připravené nabídnout volajícím pomoc. Ať jde o týrání, zneužívání, úzkost, strach, problémy v rodině, nebo jen o potřebu si promluvit. Každý někdy potřebuje pomoc, o dětech to platí dvojnásob. "Právě pro ně tu jsme. Na dnešní děti jsou kladeny neuvěřitelné nároky. Doba se významně proměnila. Dnešní problémy více než v minulosti souvisí s online světem," vysvětluje vedoucí nonstop linky Peter Porubský.

Internet je zkrátka téma, kterému je stále těžší porozumět. A nepomáhají tomu ani dětské idoly. "Když jsme byli mladí, naše vzory byly přilepené na stěnách, vzhlíželi jsme k plakátům. Dnešní děti jsou ale v naprosto jiné situaci. Youtubeři jsou populárními hvězdami dnešní doby. Nežijí však na míle daleko v Hollywoodu, ale jsou spolužáky, vrstevníky dětí, které nejsou tak známé, jsou průměrné. A to je ten problém. Dnes je popularita, krása a ideál součástí každodenního života. Jeví se jako přirozená," doplňuje Porubský.

Jenže to vede k tomu, že na méně "úspěšné" děti číhají úzkosti a frustrace. Děti minulé generace žily daleko v menších komunitách, ve školních družinách nebo v malých kolektivech a nebyly součástí tak velké masy. Z tohoto pohledu je na dnešní děti vyvíjen obrovský tlak. Dnes už není úspěšný ten, kdo vstřelí deset gólů, ale kdo nasbírá více odběratelů na Youtube nebo více lajků na Facebooku.


V krizi jde anonymita stranou

Linka bezpečí funguje nonstop 24 hodin a denně vyřídí okolo 500 hovorů, ročně 179 tisíc. Jsou však situace, kdy se toto číslo mnohonásobně zvýší. Takovou nestandardní situací byl například den, kdy do Česka "připlula" Modrá velryba. Tedy internetový mýtus, kterému špatně porozuměla i policie a vydala před ním varování. Důsledkem byla panika mezi rodiči i dětmi. "Během krátké doby se na nás obrátilo spoustu dětí, které měly strach. Volaly nám s tím, že buď mají obavu o svého kamaráda, nebo narazily na stránky připomínající hru Modrá velryba," vysvětluje jedna z konzultantek Linky bezpečí, která si nepřeje být jmenovaná.

Podle Petra Porubského byl nešťastný krok, když státní autorita na Modrou velrybu upozornila tímto způsobem. "Nerozumím tomu, proč to udělali, ani jejich následné obhajobě. Problematické je i to, že naznačili souvislosti nedávných sebevražd dětí s Modrou velrybou. S tímto se musí skutečně opatrně, protože k panice je pak hodně blízko," upozorňuje šéf Linky bezpečí.

Pro děti, které na Linku bezpečí volají, je anonymita velmi důležitá. Dítě často hovor začíná otázkami, jestli skutečně telefonní čísla volajících nejsou vidět, jestli se o volání nikdo nedozví. Anonymita končí v okamžiku, kdy se dítě dostane do akutní nebezpečné situace a je ohroženo na životě. "V ohrožení života nebo zdraví, při zranění, nebo při započaté sebevraždě, se snažíme okamžitě volat policii, záchranku, sociální pracovníky a zjistit co nejvíce informací. Tady jde logicky anonymita stranou a nabízíme přímou pomoc na místě," říká konzultantka.

Tyto hovory však naštěstí nejsou moc časté – děje se tak zhruba jednou týdně. Na Linku bezpečí se daleko častěji obrací děti, které jsou obětí šikany, které mají problémy v rodině nebo ve škole, častokrát volají i dospívající kvůli sexu nebo ti, kteří mají problém přijmout svou sexuální orientaci. "Témata od založení linky se poměrně změnila. Dnes skutečně stále více narážíme na problémy související s internetem nebo s náročnými osobními tématy," líčí Porubský.


Ta druhá linka o patro níže

V rámci Linky Bezpečí funguje o patro níže Rodičovská linka pro dospělé. "Nejčastěji volají rodiče, a to vesměs kvůli rozvodům, sporům o dítě. Často se stane, že otec odmítne matce vrátit dítě a ta nám pak volá, že neví, co v takové situaci udělat. My se jí snažíme poskytnout odborné rady," vysvětluje vedoucí Rodičovské linky Kateřina Schmidová.

Právě rozvody, rozvodové řízení a spory o dítě patří podle Schmidové mezi základní problémy českých rodin a taky důvod, proč se jeden z partnerů na linku obrátí. Téměř každý druhý pár se dnes rozvádí. "Můžeme klidně mluvit o krizi rodiny. Většina dětí dnes má nevlastní maminku, nevlastního tatínka, nebo žije pouze s jedním z rodičů nebo dítě vychovává babička. Ideální představa matka, otec a dítě dnes přestává být platná. Nechci říkat, že by bylo vzácností najít skutečně tradiční rodinu, ve které dítě vyrůstá celé své dětství, ale již to není obvyklý a přirozený stav," popisuje změnu Schmidová.

Podle Českého statistického úřadu dosáhla rozvodovost v České republice 50 procent poprvé v roce 2010. Poté mírně začala klesat. Minulý rok podíl manželství, který skončil rozvodem byl 46 procent. Byť tedy procento rozvodů v Česku míně klesá, stále je jedním z nejvyšších v Evropské unii. "Zdá se, že pro dnešní dítě je spíše důležitá stabilita, blízkost a schopnost akceptace mezi jednotlivými členy rodiny," dodává Schmidová.


Nic není zadarmo

Linka bezpečí ročně pomůže tisícovkám dětí, které se na ni obrátí. I proto se nástěnka pomalu plní vzkazy od lidí, kteří díky pomoci konzultantů dokázali své problémy vyřešit. "Je to poměrně náročná práce na psychiku člověka," vysvětluje další konzultantka mezitím, co vyřizuje další hovor. "Po práci se často zavřu do vedlejší místnosti a trochu si odpočinu, duševní hygiena je potřeba, jinak by se tu člověk musel zbláznit," dodává.

Vedení Linky bezpečí musí každý rok žádat stát o dotace. Ty pokryjí asi 50 procent výdajů. Zbylé peníze musí vedení sehnat nějak samo. "Je to trochu nejistota a máme z minulosti zkušenost, že každá vláda a ministr práce a sociálních věcí má jiné priority. Není to tak dávno, kdy jsme ze státního rozpočtu obdrželi pouze 30 % našich ročních nákladů, a my jsme museli omezovat provoz," vzpomíná Porubský.

Zaměstnanci přitom nejsou jen sezónní brigádníci a studenti, kteří si odběhli na výpomoc mezi přednáškami. Vesměs zde pracují psychologové, absolventi sociální práce a jiných oborů, které se zaměřují na pomoc druhým.

I proti Lince bezpečí se však obrací hysterie vůči neziskovým organizacím. "Sem tam nám na služební auto nalepí nějaký papír o tom, že parazitujeme za jejich peníze. Někteří lidé mají zkrátka představu, že nám tu šampaňské teče proudem," říká jedna z konzultantek. Vedoucí Linky bezpečí však podotýká, že by na tom mohli být i hůř. "Pomáháme dětem v České republice, takže v té xenofobní náladě máme trochu klid," konstatuje.


_______________

Rozpočet Linky bezpečí

Rozpočet Linky bezpečí je zhruba 22 milionů korun. Od státu linka získá v rámci dotací 50 procent, tedy 11 milionů korun. Zbytek musí vedení sehnat jinde. Od partnerů z řad velkých firem a dalších dárců se lince podařilo získat dalších skoro 11 milionů korun. Dary od individuálních dárců, fyzických osoby, v současné době tvoří pouze 2 procenta příjmu. Lidé Linku bezpečí spíše vnímají jako státní organizaci, která nepotřebuje dary. Náklady na mzdy a odvody tvoří 75 procent rozpočtu, zbylé peníze jdou na další výdaje a pronájem.