Jan M.: Život s poruchou učení na vysoké škole

Studuji třetí ročník fakulty strojní ČVUT, obor výrobní stroje a zařízení a jsem student s poruchami učení. Jsem vybaven těžkými formami dyslexie, dysgrafie a dysortografie.


Zdroj: Newsletter Vysokoškolské poradenství aktuálně č. 5, 08/2010, str. 6, www.rozvojvsporadenstvi.cz

 
…Proč jsem tedy na vysokou školu vůbec šel? Ano, mám problémy se čtením a psaním, ale na střední škole a v životě jsem se přesvědčil, že technické věci, které vidím a slyším a velmi rychle je chápu, si také dobře pamatuji. Nestuduji pro titul, ale pro získané vědomosti a chci se technice plně věnovat. Chci také zdůraznit, že mám plnou podporu mé mámy, bez níž bych se nedostal takhle daleko…

Na myšlenku vyprávění o mých problémech mě přivedl fakt, že je potřeba o podobných problémech mluvit a málokdo zná potřeby hendikepovaných lidí s poruchou učení…

Chápu, že moje problémy spojené s hendikepem mohou někomu připadat jako maličkosti, ale když se všechny ty maličkosti sečtou, není to vůbec jednoduché. Hodně lidí si myslí, že problémy s učením jsou jen při studiu a mimo něj je vše v pohodě a že se jedná jen o horší čtení, ale tak to není…

Na vysoké škole je jen pár dyslektiků a nikdo v podstatě neví, o co jde, tak je velký problém to vyučujícím vysvětlit. Vyučující netuší, co to obnáší, a dost si jich myslí, že je to z mé strany jen výmluva. Netuší, co vlastně poruchy učení znamenají a jak k lidem s tímto problémem přistupovat. Hodně lidí si totiž myslí, že s postupem věku „dys“ úplně vymizí, ale není to pravda…


V dalším textu autor popisuje, co mu komplikuje studium a co by mu při studiu pomohlo. Také vylíčení problémů dyslektika v životě mimo školu pomáhá čtenářům pochopit, že dyslexie je skutečný hendikep.

Celý text najdete ZDE.

 
Příspěvek byl přednesen na kulatém stole na téma Studenti s dyslexií na vysoké škole 25. 3. 2010 v CIPS ČVUT v Praze, kde měl velký ohlas. Informace o akci a závěry z ní najdete v témž čísle newsletteru.

Prezentace z kulatého stolu najdete ZDE.