Jana Hrubá: DOKUMENTY 103. Horký brambor novel je v Parlamentu

pondělí 15. února 2016 · 0 komentářů

„Osud nového školského zákona je opravdu pohnutý. Dnes je již jasné, že se ho v tomto volebním období nedočkáme. Ministerstvo školství připravilo novely stávajících zákonů, které právě doputovaly do parlamentu k projednání ve výborech. Vzrušená diskuse na posledním „školském“ výboru i kolem „kulatého stolu“ v Ústavu rozvoje školství za početné účasti odborné veřejnosti ukázala celou hloubku problémů kolem novel,“ píše se v úvodníku Učitelských listů před jednadvaceti lety.

Ukázala, jak se nevyplácí nesystémovost a dlouhodobý nedostatek koncepce, jak ošidné je reagování na momentální tlaky, jak trpké ovoce nesou chybná rozhodnutí. Je evidentní., že každou další novelizací vzniká ze zákona nepřehledný slepenec, ale původní duch zákona se nemění. Přitom skutečné mínění veřejnosti o směru transformace školství jasné není – bohužel se nestala veřejným zájmem díky podcenění otázek vědy a vzdělávání v současné politice. Přitom praxe je neuvěřitelně pluralitní, kontrolní mechanismy byly rozvolněny, systém vydává signály rozpadu. Život zase jednou předběhl úředníky i legislativce. Příliš dlouhou dobu věnovali vzájemnému dohadování...

Teď leží zodpovědnost na poslancích a jen nemnozí si uvědomují její váhu. Přijmout navržené novely tak, jak jsou? Nebo do nich zabudovat řešení zásadnějších otázek? Vyřešení tohoto rébusu prokáže, nebo neprokáže politické kvality poslanců. Hodit horký brambor pod stůl a neudělat nic nelze. Změny, které již prakticky existují, je třeba realizovat a destrukci je třeba zastavit. Příklad zdravotnictví je varující.

Proč jsme se včas neučili metodě reforem? Proč neumíme organizovat veřejnou diskusi a osvětu, aby se mohlo dojít k celospolečenskému konsensu? Proč dávno neexistuje centrum pro transformaci školství , kde by odborníci studovali zahraniční zkušenosti a hlavně chyby, kterým bychom se měli vyhnout? Proč, proč, proč? Doba byla zjitřená, časté změny ve vedení ministerstva také věci neprospěly, to všichni víme. S koncem volebního období však vývoj školství nekončí. Asi by bylo dobré se vrátit k programovému dokumentu „Kvalita a odpovědnost“. Je to zatím jediná oficiální formulace základních východisek. (Škoda, že ho MŠMT mohlo předložit vládě a Parlamentu pouze jako informaci, nikoli k projednání. Názor na transformaci by byl dnes jasnější.) Za pomoci expertní skupiny by měl parlamentní výbor dopilovat ty negativní dopady novel, které by odporovaly záměrům programu rozvoje vzdělávací soustavy. Víc asi nebude v jeho silách. Ministr Pilip dal prý pokyn pokračovat v práci na novém školském zákonu. To je dobře – však včera už bylo pozdě!

Zdroj: Hrubá, Jana: Horký brambor novel je v Parlamentu. Učitelské listy. Praha: Agentura STROM, březen 1995, roč. 2, č. 7, str. 1. ISSN 1210-6313

Už věříte, že se historie opakuje? A jak to bylo dál?

„Projednávání vládního návrhu novel školských zákonů v parlamentním výboru trvalo až do června 1995, kdy byly novely předloženy PS a schváleny (1).

Novely zákonů zavedly povinné devítileté základní vzdělávání, vznik vyšších odborných škol (VOŠ), sjednocení termínu přijímacího řízení na střední školy. Dále zachovaly víceletá gymnázia, jak osmiletá
tak i šestiletá, avšak zrušily dosavadní pětiletá a sedmiletá gymnázia, upřesnily podmínky zařazení škol do sítě škol a vznik, složení a pravomoci Rady školy jako kontrolního a poradního orgánu. Zavedly povinnou dokumentaci škol, zachovaly výuku dle osnov na všech školách nezávisle na zřizovateli (2).

Zavedení povinných devátých tříd na základních školách mělo negativní dopad na střední školy. Prodloužení povinné docházky o rok zapříčinilo, že do prvních ročníků středních škol nastoupilo minimum žáků. Nabídka počtu míst na středních školách tak výrazně převýšila poptávku (3).

Nastalá situace byla řešena dofinancováním početně slabých devátých tříd i financováním neexistujících prvních ročníků na středních školách (4).“

Zdroj: Krejčová, Soňa: Debata o reformě českého školství v letech 1989–2004 (diplomová práce), Brno: Masarykova univerzita 2012. Str. 42–43.


Začínáme žít s novelami

Konečně máme, co jsme chtěli. Novely školských zákonů byly publikovány 27. 7. 1995 ve Sbírce zákonů, částka 37. Bohužel jsou to jen jejich změněné části. Jediné úplné znění novelizovaných zákonů se snad dá získat na MŠMT. Nový zákon by byl určitě přehlednější a kompaktnější, ale jak se říká, lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. Citujme výrok ústředního školního inspektora Mgr. Petra Roupce na tradičně zajímavém „kulatém stole" v Ústavu rozvoje školství: „Jsem zastáncem autonomie školy a liberalizace, nicméně však znamenají chaos ve vládě. V oblasti školství je třeba vsunout jednoznačně určená kritéria všude tam, kde je určit lze. A novely v tom znamenají výrazný posun. Umožňují kontrolu, vnášejí pořádek, určují mantinely pro práci škol a měly by jim přinést zklidnění práce."

Budeme se tedy muset naučit žít v mezích těchto mantinelů. Ochrání školy, které fungovaly na hranici legality, a přinutí vrátit se do nich ty školy, které si počínaly leckdy až svévolně. Jak známo, neznalost zákona neomlouvá, a proto bychom se všichni měli s novinkami novel podrobně seznámit. Abychom věděli, co můžeme a co nemůžeme, co se osvědčí a co nemáme do nového školského zákona rozhodně chtít přenést. Důležité je i to, jak budou úředníci MŠMT, kteří nyní pracují na vyhláškách, literu zákona vykládat – zda byrokraticky, nebo ve prospěch škol. Prostě – musíme si to ohlídat.

Některé paragrafy novel jsou skutečně významné. Umožňují vznik vyšších odborných škol, integrovaných škol a škol praktických. Důležité je stanovení širších pravomocí České školní inspekce a povinnost předkládat na všech úrovních výroční zprávu o činnosti. Mnohé tajemné mlhoviny se tím pro veřejnost rozhodně zprůhlední. Samospráva je posílena možností ustavit radu školy s jasně definovanými kompetencemi. Moudrý ředitel se tomu určitě nebude bránit, ale bude chápat radu školy jako partnera a pomocníka. Jen aby se našlo dostatek rodičů ochotných v ní skutečně pracovat... S důsledky stanovení povinného přechodu žáků do 9. ročníku od příštího školního roku se asi právě potýkáte na školách základních i středních. Mnohde se řeší otázka, jak letos dělit I. a II. stupeň. Na 4 + 5, nebo 5 + 4? A co a jak tam učit? Návod a nové učební plány, které MŠMT dodalo v šibeničním termínu, takže se leckde nahonem předělávaly i úvazky, jsou opravdu spletitou džunglí.

Učitelské listy se vám budou snažit v orientaci pomáhat. Příspěvky tohoto druhu najdete již v tomto čísle. Budeme rádi, když i vy, naši čtenáři, přispějete svými praktickými zkušenostmi či teoretickou radou těm ostatním. Abychom se všichni naučili s novelami žít, využívat jejich možností a odhalovat skryté potíže. Nový zákon bude schvalovat nový Parlament. Zkušenosti a znalosti pedagogického terénu by měly pro něj (i pro nás) být zárukou kontinuity nastoupené transformace našeho školství.

Zdroj: Hrubá, Jana: Začínáme žít s novelami. Učitelské listy. Praha: Agentura STROM, říjen 1995, roč. 3, č. 2, str. 1. ISSN 1210-6313


Učitelské listy dodržely slovo. Již v čísle 3 přinesly rozhovor s ředitelem odboru základního školství a mimoškolní výchovy MŠMT Bohumírem Šumským „Hledání optimální cesty“. Můžete si jej přečíst ZDE.

Rozhovor s ústředním školním inspektorem Petrem Roupcem „Nejde o to nachytat ředitele na švestkách“ o novinkách v organizaci a provádění inspekcí podle novel najdete ZDE.

Myšlenky z vystoupení Karla Rýdla na setkání PAU v Kroměříži o tom, co je nejdůležitější v novelách školských zákonů z hlediska autonomizace školy, v článku „Umíme využívat svá práva“ si můžete přečíst ZDE. Doporučujeme – jsou velmi současné!



Další díly seriálu najdete ZDE.



_______________________

(1) Zápis 32. schůze PSP. 22. 6. 1995
(2) Zákon 138/1995
(3) Školské změny konečně s razancí. MF Dnes, 26. 6. 1995, s. 6.
(4) Podle Jana Kouckého zanikne asi 300–400 středních škol. ZN noviny, 22. 7. 1995, s. 4.