Jana Hrubá: PIAAC – pokles vzdělanosti nebyl potvrzen

středa 16. října 2013 · 0 komentářů

8. října v 11 hodin OECD ve všech zúčastněných zemích zveřejnila výsledky z výzkumu vědomostí a dovedností dospělých PIAAC. Podle náměstka ministra školství Jindřicha Fryče se hypotézy o poklesu vzdělanosti v ČR nepotvrdily. Česká republika dosáhla velmi dobrých výsledků.


Koho a co zkoumal PIAAC?

Výzkum slouží jako doplněk k výzkumu vědomostí a dovedností patnáctiletých žáků PISA, který zjišťuje, jak a co se žáci naučili. PIAAC zjišťuje, jak dospělí získané dovednosti dále rozvíjejí, jak je používají a jaký z nich mají užitek. Výzkumu se zúčastnilo v první vlně na přelomu roku 2011 a 2012 24 vyspělých zemí, s ročním zpožděním pak dalších devět zemí. (Jejich výsledky budou zpracovány dodatečně.) Výzkum bude realizován cyklicky s desetiletým odstupem.

V rámci výzkumu byly zkoumány osoby ve věku 16–65 let prostřednictvím testů a dotazníků. V testech byly hodnoceny čtenářská a numerická gramotnost a dovednost řešení problémů v prostředí informačních technologií. Úlohy se týkaly každodenního života. Dotazníky se zaměřovaly na mapování počátečního a dalšího vzdělávání, zkušeností na trhu práce a využívání rozmanitých dovedností v situacích běžného života a zaměstnání.

Dospělí v České republice dosahují nadprůměrných výsledků v porovnání s průměrem OECD ve věku 16–24 let a zejména pak v kategorii 25–34 let. V kategorii „středního věku“ (35–54) se ovšem propadají do podprůměru, aby v kategorii 55–65 byli opět výrazně nadprůměrní.

V České republice jsou rozdíly mezi respondenty s nejvyšším a nejnižším socioekonomickým statusem nadprůměrně vysoké. Závislost úrovně gramotnosti na socioekonomickém statusu je navíc silnější v mladší věkové kohortě než u starších občanů. To znamená, že dochází k dalšímu zvyšování rozdílů v dovednostech lidí s příznivým a méně příznivým zázemím. Výsledky výzkumu PIAAC tak potvrzují poznatky ze žákovské populace týkající se relativně silné a rostoucí závislosti vědomostí a dovedností na rodinném zázemí.

Výsledky PIAAC nepodporují hypotézy o poklesu vzdělanosti české populace Česká republika dosáhla ve výzkumu PIAAC dobrých výsledků. Ve srovnání vyspělých zemí se umístila v nadprůměru v numerické gramotnosti a v průměru ve čtenářské gramotnosti a v dovednosti řešit problémy v prostředí informačních technologií. Ve srovnání se sousedními zeměmi dosáhla ČR srovnatelných nebo lepších výsledků. Čtenářská zdatnost českých dospělých v roce 2012 byla srovnatelná se čtenářskou gramotností v roce 1998.

I když se zhoršily výsledky nejmladší věkové kohorty, vývoj výsledků v této věkové skupině v ČR kopíruje vývoj ve všech zemích, které se zúčastnily výzkumů v obou obdobích. Výsledky nejmladší věkové skupiny 16–24 jsou v mezinárodním srovnání nadprůměrné nebo průměrné. S výjimkou Nizozemska a Finska však nejmladší kohorta v ČR nezaostává za svými vrstevníky v jiných zemích – spíše naopak. Poznatky z výzkumu PIAAC tak nepodporují zjištění z výzkumů TIMSS 2007 a PISA 2009, které naznačovaly v mezinárodním srovnání výrazné zhoršování výsledků mladých Čechů. Obecně vzato, výsledky PIAAC tedy implikují spíše koncepční a promyšlené postupné zlepšování aktuálního stavu vzdělávacího systému než unáhlené krizové konání.

Hlavní zjištění z mezinárodního výzkumu vědomostí a dovedností dospělých PIAAC, tiskovou zprávu a prezentaci národní koordinátorky výzkumu Jany Strakové najdete ZDE.


Otázky UL pro národní koordinátorku Janu Strakovou

Jak hodnotíte celkové výsledky výzkumu?

Já vidím jako důležitou skutečnost, že mladé kohorty dosahují průměrných až nadprůměrných výsledků. Výsledky PIAAC tedy nepodporují obavy, které se objevily po zveřejnění výsledků TIMSS 2007 a PISA 2009, že dochází v mezinárodním srovnání k velkému propadu vzdělanosti české populace. To je dobrá zpráva pro vzdělávací politiku, která nemusí kvapně vymýšlet, jak situaci ze dne na den zlepšit. S tím jsme se setkali za ministrování Josefa Dobeše a vzdělávacímu systému to nepřineslo nic dobrého. U rázných opatření, která mají situaci ze dne na den zlepšit, vždycky hrozí nebezpečí nežádoucích vedlejších efektů, které zůstanou nereflektovány a situaci dlouhodobě naopak zhorší.

Myslím, že dlouhodobě Česká republika směřuje v mezinárodním srovnání k průměru, což znamená oproti počátečním výsledkům mírné zlepšení ve čtenářských a mírné zhoršení v matematických dovednostech.

Jak se díváte na výkyv ve výsledcích středních a starších věkových kohort?

Při posuzování výsledků jednotlivých věkových kohort musíme brát v úvahu vývoj vzdělávacího systému, kterým prošly. Kohorty 55 plus zažily masivní rozmach středoškolského vzdělání, který stál na počátku stavu, kdy má ČR jednu z nejvyšších měr dokončování středoškolského studia. V dovednostech kohorty 55 plus v roce 1998 a v roce 2012 mohl tedy nastat posun způsobený touto expanzí středního vzdělání. Zároveň samozřejmě nelze vyloučit, že expanze informačních technologií měla za následek potřebu starších kohort se s ní vyrovnat, což vedlo k určité kognitivní aktivaci. O tom však můžeme pouze spekulovat.

V mezinárodním srovnání podprůměrné dovednosti věkových kohort 35–50 let bude třeba podrobit dalšímu zkoumání. Některé dílčí výsledky napovídají, že se na nich určitou měrou podílejí problémy při slaďování rodinného a pracovního života. Zhoršení žen v kategorii 35–44 let je výraznější než zhoršení mužů a podíl mladých žen ve skupině ekonomicky neaktivních je v ČR vyšší než v jiných zemích.

Nesvědčí to o tom, že špatně hospodaříme s vyšším vzděláním žen?

Svědčí, ale to není žádná novinka. Domnívám se, že je výborné, že u nás ženy mohou se svými dětmi zůstat tak dlouho doma, ale zároveň si myslím, že ty, které chtějí jít pracovat, by měly tuto možnost mít. Tedy myslím, že by ženy měly mít možnost si vybrat. A to velmi často nemají. U nás není běžně poskytována standardní péče o děti mladší 3 let a i umístit dítě starší tří let do mateřské školy je v posledních letech problém. Hlavně ale u nás není zvykem pracovat na částečný úvazek, což mnoha ženám fakticky znemožňuje skloubit péči o dítě s pracovními aktivitami.

Zajímavé informace poskytla publikace OECD Starting Strong II z roku 2006, která se věnovala předškolní péči. Uváděla, že zatímco např. v Nizozemsku pracovalo 60 % zaměstnaných žen na částečný úvazek, v ČR to bylo jen 5 % žen. Nejvyšší zaměstnanost žen s dětmi ve věku do 3 let byla v Dánsku (77 % žen) a ve Švédsku (72 % žen), kde také největší podíl dětí v tomto věku navštěvoval akreditovaná předškolní zařízení (83 %, respektive 66 % dětí). V ČR byla zaměstnanost žen s dětmi mladšími tří let ve srovnání zemí OECD nejnižší (14 %). Různé země se ale také hodně lišily dělbou práce mezi oběma rodiči. Publikace uváděla, že ve Švédsku si například 35 % otců bere půlroční rodičovskou dovolenou. Zatímco v Japonsku stráví muži denně v průměru 13 minut domácími pracemi, ve Švédsku jsou to 3 hodiny… I když se situace od roku 2006, kdy publikace vyšla, pravděpodobně mírně změnila, podmínky mladých matek v ČR zůstávají v mnohém stejné.

Co způsobuje podle vás rozpory ve výsledcích jednotlivých výzkumů?

Rozpory ve výsledcích PISA a PIAAC nás samozřejmě přivádějí k zamyšlení nad tím, jak podobné výkyvy vysvětlit a jakou měrou se můžeme na výsledky mezinárodních šetření spoléhat. Je možné, že ke špatným výsledkům žáků v minulých letech přispěla klesající motivace žáků řešit testové úlohy při školním testování. Šetření v domácnostech navozuje situaci, kdy se lidé zpravidla více snaží. Zároveň se ovšem domnívám, že rozkolísanost výsledků ukazuje, že je třeba je brát s větší rezervou. Měření jsou zatížena velkou chybou. Můžeme na nich pozorovat dlouhodobé trendy, ale asi není rozumné reagovat na okamžité výkyvy. Cyklická mezinárodní měření jsou ve světě relativně nová a všichni musíme získat zkušenosti s tím, jak je správně interpretovat a jak efektivně využívat jejich výsledky. To ovšem nijak nezpochybňuje jejich užitečnost a velký informační potenciál.

Jak se promítá zvládnutí jednotlivých dovedností do života lidí?

Výzkum PIAAC ukazuje relativně horší dovednosti ve využívání informačních technologií. Informační technologie jsou důležité pro uplatnění na moderním pracovním trhu a pomáhají také v řešení běžných životních úkolů. Lidé, kteří je neumějí efektivně využívat, jsou zvýšenou měrou ohroženi nezaměstnaností. Je možné, že nižší dovednosti dospělých v této oblasti jsou způsobeny skutečností, že v ČR byla jejich expanze pomalejší než v západních zemích. V každém případě je ovšem v počátečním a dalším vzdělání důkladně třeba dbát o to, aby se lidé učili efektivně využívat informačních technologií pro řešení každodenním pracovních a životních úkolů a aby uměli reagovat na jejich překotný rozvoj.

Mně osobně připadá důležité, že PIAAC potvrdil silnou závislost výsledků na rodinném zázemí i to, že se tato závislost dále zesiluje. To znamená, že český vzdělávací systém neumí kompenzovat znevýhodnění, která si děti a mladí lidé přinášejí z rodiny, a že tato znevýhodnění hrají ve vzdělání mladých lidí stále větší roli. To je problém, kterým by se vzdělávací politika rozhodně měla zabývat. Proto, že to je nespravedlivé, i proto, že tím česká společnost nepochybně ztrácí mnoho talentů.