Petr Matějů, Radim Valenčík: Lidský kapitál a investice do vzdělání

čtvrtek 17. října 2013 · 0 komentářů

Letošní ročník konference bezprostředně navázal na zveřejnění výsledků mezinárodního projektu OECD PIAAC (Programme for International Assessment of Adult Competencies) zaměřeného na formování kompetencí dospělých a jejich úlohu v životním úspěchu a na pracovním trhu. Přinesl první česká data výsledků analýz tohoto výzkumu.

Tradice konferencí na téma lidský kapitál a investice do vzdělání sahá do roku 2003, kdy se konal první ročník. Každý ročník přichází s nějakou inovací. Loňské konference se tak zúčastnili odborníci z 18 zemí. Při přípravě letošního ročníku se nám naskytla možnost využít naší tradiční konference jako prvního odborného fóra, na kterém budou prezentovány a diskutovány výsledky mimořádně významného mezinárodního projektu OECD PIAAC (Programme for International Assessment of Adult Competencies) zaměřeného na formování kompetencí dospělých a jejich úlohu v životním úspěchu a na pracovním trhu. Projekt PIAAC navazuje na dřívější šetření funkční gramotnosti dospělých IALS/SIALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1998, rovněž koordinovaný OECD. Česká republika participovala na obou těchto významných mezinárodních projektech, které významným způsobem přispívají k hlubšímu poznání procesů formování i zhodnocování lidského kapitálu.

Šestnáctiletá tradice našich konferencí vedla zejména k následujícím závěrům:
1. Reformy v odvětvích, která se podílejí na nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu (zejména oblasti vzdělání a péče o zdraví) jsou nutnou podmínkou změn souvisejících se vznikem vzdělanostní společnosti.
2. Tyto reformy, pokud mají být úspěšné, musejí být vzájemně propojeny jako komplex reforem v oblasti sociálního investování a sociálního pojištění (tj. musejí zahrnovat i reformu penzijního systému).
3. Mimořádně významné místo v těchto reformách zaujímají reformy terciárního vzdělání, které hrají roli motoru reforem v ostatních oblastech.
4. Skutečnost, že jsme svědky jak v ČR, tak i dalších zemích nezbytnost zásadních reforem obcházet dílčími či polovičatými opatřením, příp. dokonce reformy různým způsobem zneužívat, se projevuje ve zhoršujících se ekonomických i sociálních parametrech těch, zemí, v nichž k tomu dochází, a naléhavost dobře připravených hlubokých reforem ještě více zvyšuje.

Informace o konferencích najdete ZDE.


První česká data výsledků analýz výzkumu OECD PIAAC

Z tohoto hlediska letošní konference navázala jak na závěry předcházejících ročníků, tak na čerstvě (tj. v 8. 10. 2013 v 11 hodin) oficiálně zveřejněná data z projektu PIAAC. Základní výsledky za Českou republiku v mezinárodním srovnání byly již prezentovány na tiskové konferenci pořádané MŠMT.

Naše letošní konference je první, na které byly prezentovány výsledky analýz českých dat z projektu PIAAC zaměřené zejména na následující otázky:


1. Jak se ve světle nových dat v ČR vyvíjely vzdělanostní nerovnosti?

Ve vývoji sociálně-ekonomických nerovností v šancích na dosažení vyššího vzdělání nelze v dlouhodobé perspektivě identifikovat jednoznačný trend. Určitým překvapením je růst vlivu sociálně-ekonomického statusu výchozí rodiny na dosažení středního vzdělání s maturitou, který je s velikou pravděpodobností způsoben posilování negativní sociální výlučnosti středního vzdělání bez maturity (vyučení). V přechodu mezi střední a vysokou školou a šancích na dosažení vysokoškolského vzdělání hraje sociálně-ekonomický status výchozí rodiny významnou a bohužel stále stejnou, tj. poměrně silnou, roli.

Jediná skutečně zřetelná změna v šancích na dosažení vyššího vzdělání, zejména vysokoškolského, se odehrála mezi muži a ženami. Zatímco na počátku sledovaného období (tj. zhruba před čtyřiceti lety) byly šance žen na dosažení vysokoškolského vzdělání mnohem nižší než šance mužů (u středoškolského vzdělání byly šance vyrovnané), v průběhu posledních dvaceti let došlo v tomto směru doslova k revoluci: ženy mají dnes ve srovnání s muži dvakrát větší šanci na dosažení středního vzdělání, v šancích na uskutečnění přechodu mezi středním a vysokoškolským vzděláním a na dosažení vysokoškolského vzdělání byl vývoj zvýhodňující ženy ještě výraznější: z poloviční šance žen ve srovnání s muži před čtyřiceti lety se poměr změnil na třikrát větší šance žen ve srovnání s muži.


2. Co šetření PIAAC říká o formování kompetencí v ČR: vliv sociálního původu, pohlaví, vzdělání a věku na úroveň kompetencí

Podle očekávání jsou kompetence formovány jak dosaženým vzděláním, tak sociálním původem, přičemž určitý, nikoli však zásadní, vliv má i pohlaví. Poměrně překvapivé je však zjištění, že téměř dvě třetiny rozdílů v kompetencích v dospělém věku nelze připsat ani jednomu z těchto faktorů nebo jejich společnému působení. To tedy znamená, že kompetence se utváří v průběhu života pod vlivem jiných faktorů, které bychom mohli shrnout pod pojem „aktivní přístup k životu“. K zajímavým zjištěním patří i to, že vliv vzdělání matky na dosažené vzdělání i kompetence je celkově silnější než vliv vzdělání otce.

Pokud jde o vliv pohlaví, analýza prokázala, že ženy sice ve srovnání s muži dosahují poněkud nižší celkové hladiny kompetencí, vedle tohoto obecného vlivu se ale prosazují některé specifické vlivy, jmenovitě určitá převaha žen nad muži v čtenářské gramotnosti a mírná převaha mužů nad ženami v numerické gramotnosti. Rozhodně ale nejde o rozdíly natolik veliké, abychom je mohli interpretovat jako zásadní.

Vliv věku na kompetence je poměrně robustní a je složen ze dvou zřetelných trendů: prvním je postupné zvyšování hladiny kompetencí až do věku zhruba 32 let, kdy dochází k obratu a začíná trend „vyhasínání“ kompetencí. Ačkoli u jednotlivých domén kompetencí se zjištěné trendy liší podle pohlaví, lze konstatovat, že jde o trendy poměrně robustní, které samozřejmě závisí na průběhu vzdělávací dráhy a na životních „strategiích“, které pokles kompetencí spojený se stárnutím zpomalují.


3. Jak kompetence fungují na trhu práce: vliv kompetencí na sociálně-ekonomický status povolání a příjmy

Projekt PIAAC je unikátní mimo jiné v tom, že umožňuje ukázat jakou roli v pracovní kariéře a příjmech hraje nejen formální vzdělání (to umožňuje prakticky každý seriózní výzkum), ale i samotné kompetence. Zde výzkum dochází k poměrně překvapivému závěru, že přímé zhodnocení kompetencí v získání zaměstnání s vyšším sociálně-ekonomickým statusem nebo ve výši výdělků je velmi slabé. Rozhodující roli zde totiž hraje dosažené vzdělání, které jednotlivé kompetence rozvíjí a funguje pro potenciální i aktuální zaměstnavatele jako „signál“ existence určité úrovně kompetencí. Jinak řečeno, určité schopnosti umožňují přístup do vyšších stupňů vzdělání, podporují vstřebávání a aplikaci poznatků, které dále podněcují rozvoj kompetencí a jejich kapitalizaci v kariéře a výdělcích.

Nejostřeji sledovanou optiku diferenciace výdělků však představuje v současnosti pohlaví. Analýza dat PIAAC v širším kontextu vztahů sice potvrzuje příjmové znevýhodnění žen, na druhé straně ale ukazuje v čase stále silnější znevýhodnění mužů v přístupu k vyššímu vzdělání. Je ovšem pravda, že při stejných charakteristikách jsou výdělky žen nižší než výdělky mužů, přičemž platové znevýhodnění žen se pohybuje v rozmezí 20–30 %.

Výzkumná data rovněž ukazují, že jak formování kompetencí, tak jejich kapitalizace v náročnějším zaměstnání a vyšším výdělku neprobíhá u mužů a žen podle stejných „vzorců“. Ženy ve srovnání s muži lépe zhodnocují kulturní kapitál výchozí rodiny a silněji u nich působí „askriptivní“ (poziční) mechanismy. To se projevuje ve slabším vlivu vzdělání na kompetence i výdělek, a také ve slabším vlivu kompetencí na sociálně-ekonomický status zaměstnání, který je kompenzován silnějším vlivem statusu zaměstnání na výdělek. U mužů jsou při celkově slabší determinaci výdělků silněji vyvinuté „zásluhové“ mechanismy: vzdělání silněji působí na kompetence (zejména numerické), sociálně-ekonomický status zaměstnání i na výdělek, zatímco vliv sociálně-ekonomického statusu zaměstnání na výdělek je slabší.

Ani tato poměrně již detailní data však zatím neumožňují potvrdit nebo vyvrátit tvrzení, podle nichž jsou nižší příjmy žen způsobeny diskriminačními mechanismy, resp. vyvrátit nebo potvrdit konkurenční tvrzení, jež tyto rozdíly vysvětlují existencí odlišných motivací a preferencí. Je nanejvýš pravděpodobné, že svoji platnost si uchovají oba výklady – diskriminační i motivační. Výsledky nicméně naznačují, že v historickém čase jsou u nás muži stále více znevýhodňováni v přístupu k vyššímu vzdělání, pakliže ho však dosáhnou, odnášejí si z něho ve srovnání se ženami poněkud lepší „výbavu“ měřitelných kompetencí a tudíž i větší šanci na kapitalizaci dosaženého vzdělání ve výdělcích.


Závěrem

Navazující jednání konference se zaměřilo na problematiku využití analýzy dat z hlediska prokázání nezbytnosti reforem v odvětvích podílejících se na nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu, dále pak vytipování priorit a navržení konkrétních cest jejich provedení v podmínkách ČR i dalších zemí.

Konference současně ukázala, že v mediální prezentaci některých důležitých témat z oblasti lidských zdrojů převládají zakořeněné stereotypy, které již neplatí, nebo přinejmenším neplatí v míře, v jaké jsou stále používány. Jde například tvrzení o znevýhodnění (diskriminaci) žen ve vzdělávacím systému a v přístupu k vyššímu vzdělání, výklad nižších mezd žen ve srovnání s muži jednoznačně jako důsledek tzv. „genderové“ diskriminace, zpochybňování vhodnosti propojování studia a rodičovství, atd. Mezinárodní projekt PIAAC řadu z těchto stereotypů již zpochybnil, mnohé ještě na solidní analýzu čekají. Významným zdrojem informací budou mezinárodní data z projektu PIAAC , která budeme mít možnost analyzovat až nyní po jejich uvolnění pro jednotlivé národní týmy.

doc. Radim Valenčík, CSc., proděkan Fakulty ekonomických studií VŠFS
prof. PhDr. Petr Matějů, PhD., děkan Fakulty sociálních studií VŠFS


Prezentace si můžete stáhnout ZDE, ZDE, ZDE a ZDE.