Ondřej Hausenblas: Lepší platy na lepší školství nestačí

středa 27. prosince 2017 · 0 komentářů

Nebavme se o tom, že se musí přidávat. Musí. Ale jak že by se to vzdělávání zlepšilo, kdyby vláda přidala učitelům? To, že odkudsi přivábíme na slušný plat do školství schopné, moudré lidi, je naivní. Jednak v národě není dost takových – copak to nevidíte? Takoví mají dobrá místa, proč je měnit? Nepadají z nebe, musejí vyrůst, vychovat se, profesně se vzdělávat. A navíc vyrůstají v kulturním, vstřícném a podpůrném prostředí – vidíte něco takového kolem?

Zdroj: Česká škola 8. 12. 2017

Jednotliví bojovníci, kteří se prosadili, to není model do školství, kde jde o rozvoj všech a společně. Ano, na pár místech se takové poměry podařilo dobrým lidem vytvořit, ale to by musely být na většině území…

To, co máme po vládách žádat, je právě taková podpora rozvoje profesionality a podpora kultury školy. Nezačínat až od učitelské přípravy, ne až v nějakých školeních pro učitele v terénu – je potřeba dát peníze a dost volnosti na to, aby si učitelstvo a rodiče a obce mohli pomáhat, vzájemně se podporovat v tom, co umějí dobrého, a v tom, jak odstraňovat, co nám nejde. Jasně že dobří učitelé mají největší vliv na pokrok žáků. Jenomže ono je to jinak: oni dokážou vytvořit výborné vztahy se žáky, a tahle atmosféra zájmu, důvěry, vstřícnosti, píle a spolupráce, to je to, co vynáší třebas Finy nebo Ontario na špičku. (Model singapurský nebo šanghajský je pro nás nepoužitelný, u nás v Evropě se nevěří na vytrvalé úsilí…) Co tvrdí ty velké metavýzkumy, to je myslím potvrzeno i zdravým rozumem a zkušeností – pokud nám to ovšem bylo dopřáno.

Zadruhé: Učitelství si nepochybně zaslouží významně slušné platy, tedy o něco lepší než je státní průměr. Od koho si je zaslouží? Mám dojem, že si většina lidí myslí, že od státu. OK, státní školství musí být živeno státem. Ale učitelé si platy zaslouží od občanů, to oni jsou ten stát, oni platí daně. Ne kterási dočasná vláda. O naše děti se učitelé zaslouží, o budoucí spoluobčany našich dětí. Aby zdejší lidé nevolili demagogy, aby se k sobě (skoro) všichni slušně chovali, aby uměli mít radost ze života, kterou neškodí druhým, a aby přiměřeně pracovali. To všecko učitelé nezajistí, ale zaslouží se o to, pokud školství dobře funguje a pokud právě o to vlády a úřady dbají a nedusí ho byrokracií, kontrolorstvím a svalováním odpovědnosti za rozhodování a za kvalitu níž a níž.

Zatřetí: Zvýšit platy se musí všem, ne jen těm několika převýborným. Nové, schopné, přemýšlivé a humánní zaměstnance dnes nemůžou najít ani jiné obory! Myslet si, že je máme odněkud přelanařit, to je podle mě typické „manažerské" myšlení. Ostatně ti schopní lidé by zase scházeli jinde. Větší platy a lepší podmínky pro skutečnou učitelskou práci – to je to první, co se musí stát, aby potom bylo možné žádat, že každý učitel dělá to nejlepší, co umí. Pak se teprve uvidí, že to někde nejde, a bude se hledat, jak to zlepšit. Ale nepředstavujte si, že lze, jako v někde v prodejně hadříků prodavače, vyměnit dětem učitele za schopnějšího každý rok, i kdybyste takové měli po ruce. Právě ten vztah mezi učitelem a třídou dělá výsledky – ať už vyučuje jakoukoliv „metodou". (Ovšemže učitel osobnostně vadný a odborně neschopný si vztah se žáky nevytvoří, takže platí pravidlo 1).

Začtvrté: Není žádné jedno místo, kde se má změna k lepšímu začít. V rodině? A kdo to zařídí? Na učitelské fakultě? A kdo ji k tomu přiměje? Na ZŠ či SŠ? Na ministerstvu? Všude najednou a každý kolem sebe, tak se vyvíjí kultura už tisíce let. Ovšem, v nekulturních národech to lid očekává od osvíceného cara. Výsledky známe.