Tomáš G. Masaryk, školy a učitelé

sobota 27. října 2018 · 0 komentářů

Učitelé patřili v letech první republiky spolu s legionáři k největším příznivcům prezidenta T. G. Masaryka. Nebylo proto nijak překvapivé, že jeho jméno bylo čestným názvem řady obecných, měšťanských i středních škol, Masarykovo jméno nesla i druhá česká univerzita založená v Brně.

Zdroj: František Morkes, Český rozhlas Plus 6. 3. 2013

Ani Masaryk se nikdy netajil svým pozitivním vztahem ke školám a učitelům. Už v letech Rakousko-Uherska věnoval ze svých prvních jedenácti poslaneckých projevů šest právě problematice školství a učitelů. Jako vysokoškolský pedagog se svými přednáškami aktivně podílel na tzv. univerzitních extenzích, což byly univerzitní přednášky pro učitele z praxe, přednášel českým učitelům i na prázdninových kurzech v Náchodě a Hranicích.

Ve svých přednáškách upozorňoval na skutečnost, že školy jsou v područí administrativy, která sice chce dosáhnout pěkného pořádku, ve skutečnosti ale pořádku strašného. Říkal také, že každé slovo, které mluví pro reformu školy, je současně obžalobou stávající školy. Chtěl, aby škola byla státní, sociální a politická, aby se demokratizovala a stala se také praktickou a vědeckou. Velký důraz kladl i na sebevzdělávání jako významný požadavek doby.

Hovořil o tom, že žák by měl svému učiteli důvěřovat a mít ho rád a že učitel by měl mít u svých žáků, ale i u jejich rodičů, neformální autoritu. Asi jako kapitán na lodi. A ta autorita že by měla být tím větší, čím by byl větší věkový rozdíl mezi učitelem a žáky. Zdůrazňoval, že učitel by měl být zcela nezávislý na farářovi, na starostovi i na politické straně, že by měl mít dostatek prostředků, aby si mohl i knihy kupovat, dále se vzdělávat a podívat se také do světa. Netajil se svým přesvědčením, že vzdělání se vždycky a každému státu vyplatí, protože co dá stát učiteli, to třikrát i desetkrát vyzíská.

Poměrně zajímavý byl přístup T. G. Masaryka k tělesným trestům ve školách. Ty byly v našich školách oficiálně zrušeny již v roce 1870, přesto se ale ještě dlouho o nich diskutovalo. Koncem 19. století se k nim vyjádřil i Masaryk. Říkal, že učitel by měl především vychovávat, a ne trestat. Uvědomoval si přitom ovšem, že tělesný trest je někdy tím nejsnadnějším prostředkem, jak něčeho dosáhnout. Sám ale považoval trest za něco abnormálního a nabádal k tomu, aby byl používán co nejméně. Ovšem pokud se už učitel pro trest rozhodl, tak nebyl přítelem jakési „trestní scholastiky", jak říkal. Tedy toho, že například postavení do kouta za trest se zpřísňovalo předpažením a to ještě třeba i položeným ukazovátkem na natažené paže. Masarykovo krédo bylo, že trestat by se mělo co nejméně, ale že „když trest, tedy tělesný, a ovšem takový, aby se cítil – žádné hraní!"

Masarykova obliba mezi učiteli neutrpěla ani poté, co na učitelském sjezdu v roce 1920 nepodpořil požadavek na vysokoškolské vzdělání učitelů. Svůj postoj tehdy zdůvodnil praktickými ohledy, neboť se obával, že mladí, již vysokoškolsky vzdělaní učitelé by starší a zkušené učitele služebně přeskakovali a ti by tak byli diskriminováni.

Život T. G. Masaryka byl těsně spojen se školou a také celá jeho osobnost se formovala ve školách – ať už ve školních lavicích před katedrou nebo později, když už byl vysokoškolským učitelem, přímo za katedrou. Ve školách také získal významnou většinu toho, co později uplatnil v politice. Ke svému učitelování se také hrdě hlásil. A když přijímal jako prezident republiky v roce 1930 učitelskou delegaci, tak od něho učitelé slyšeli: "Když se tedy učitel stal prezidentem, tož myslím, že všichni učitelé mají trochu povinnost, aby mu pomáhali."

Při vzpomínce na totalitní školy, z nichž byly i jen portréty Masaryka odstraněny a které byly popsány Leninovým "Učit se, učit se, učit se", je možno připomenout i to, že v roce 1924 zdůraznil Masaryk delegaci studentů poněkud jinou zásadu: "Myslit, myslit, myslit!"

Novinky Pedagogické knihovny J. A. Komenského za září 2018

· 0 komentářů

Pedagogická knihovna J. A. Komenského upozorňuje na knihy a články věnované celé řadě aktuálních problémů, s kterými se učitelé nebo rodiče potýkají.


Novinky za září 2018


Knižní novinky:
pedagogika
psychologie
ostatní


Ukázky

Aby nás to spolu bavilo celý rok: prožitkové učení v mateřské škole / Miroslava Baxová – vydání první
Praha: Portál, 2018 – 150 stran
ISBN 978-80-262-1370-3
Záměrem knihy je vzájemně se inspirovat, zkoušet nové věci, zamýšlet se nad organizací a usnadnit si a zlepšit práci v týmu ve třídě, částečně zdokumentovat možnosti, nehledat v ničem vědu a hrát si s radostí.

Hejného metoda: zasloužená radost z poznávání: pro rodiče / Milan Hejný
Praha: H-mat, o.p.s., [2018]
Příručka pro rodiče o významu, zásadách a výuce matematice podle Hejného metody.

Inkluze v mateřské škole: děti s PAS, ADHD a handicapem / Martina Mazánková – vydání první
Praha: Portál, 2018 – 119 stran
ISBN 978-80-262-1365-9
Praktická příručka pro pedagogy a asistenty pedagoga, kteří spolupracují s rodiči dítěte s postižením. Přináší pohled do jednotlivých metod a jejich zákonitostí, které lze ve výchovně vzdělávacím procesu dětí s postižením využívat.

Jak na ADHD a problémy s pozorností: praktické tipy pro každý den / Britta Winter ; překlad Zuzana Mikesková – 1. vydání
Brno: Edika, 2018 – 131 stran, 14 nečíslovaných listů barevných obrazových příloh
ISBN 978-80-266-1304-6
Osvědčené pomůcky a rady jak zvládnout každodenní problematické situace doma i ve škole, tipy a triky jak na děti s problémy pozorností, zvýšeným neklidem, jak zlepšit vztah s dospělými, jak posílit sebedůvěru a další náměty.

Dětský mozek vysvětlený rodičům: jak můžete pomoct svému dítěti v rozvíjení jeho rozumového a emočního potenciálu / Álvaro Bilbao ; ze španělského originálu El cerebro del niño explicado a los padres přeložila Jana Bílková – první vydání
V Bratislavě: Noxi, 2018 – 255 stran
ISBN 978-80-8111-476-2
Rovnoměrné rozvíjení racionální a emoční inteligence dokáže dětem zajistit plynulý všestranný vývin a je dobrým základem úspěšného a plnohodnotného života.


Sukova studijní knihovna (literatura pro děti a mládež):
první čtení
první stupeň ZŠ
druhý stupeň ZŠ
naučná literatura
přečtěte si s dětmi


Články:
z českých časopisů
ze zahraničních časopisů


Ukázky

Dvě školy při střídavé péči / Václav Mertin. Obsahuje bibliografické odkazy: 1 In: Školní poradenství v praxi: nový odborný časopis pro poradenské pracovníky – ISSN 2336-3436 – Roč. 5, č. 4 (2018), s. 22–24.
Dne 1. ledna 2012 nabyl účinnosti zákon č. 472/2011 Sb., který je novelou školského zákona a který upravuje právo dítěte být vzděláváno na dvou základních školách souběžně za situace, kdy je ve střídavé péči rodičů. Autor článku se zamýšlí nad tímto zákonem pohledem dětského psychologa. Z hlediska dětské psychologie pokládá rozhodnutí o dvou školách za špatné a uvádí důvody (vzdělávací problémy, vytváření emocionální vazby, aspekty socializace). Z právního hlediska se touto problematikou ve stejném čísle časopisu zabývá i článek Petra Konečného Když se rodiče nedokážou dohodnout na výběru školy.

Měly by nás trápit předčasné odchody ze škol? / Romana Slaninová. In: Týdeník školství – ISSN 1210-8316 – Roč. 26, č. 24 (2018), s. 5.
Podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat míra předčasných odchodů mladých lidí ze středních škol a odborných učilišť v České republice neustále stoupá. V současné době dosahuje 6,6%, což představuje nárůst od roku 2015 o více než 3%. Ke zvyšování počtu předčasných odchodů ze škol dochází zejména v krajích, které se dlouhodobě potýkají se socioekonomickými problémy (Ústecký kraj 16%). Samostatnou kapitolou je vzdělávání mladých Romů, kdy 72 procent z nich se ocitá na trhu práce bez ukončeného vzdělání.

Opravdu víme, že jsou i nadaní žáci?: školy by se měly snažit vybudovat pro ně záchranný systém / Jaroslava Štefflová. In: Učitelské noviny: týdeník pro učitele a přátele školy – ISSN 0139-5718 – Roč. 121, č. 22 (2018), s. 4–7.
Ve školách se věnuje pozornost hlavně hendikepovaným dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. Podpůrná opatření by se však měla vztahovat i na nadané děti. Na talentované děti často chybí čas, energie. Vzhledem k omezeným finančním prostředkům nejsou k dispozici ani žádné speciální pomůcky. Některé školy se snaží problém řešit rozšířením nabídky mimoškolních aktivit nebo přidáním hodin navíc. Nedostatečné je i samotné vzdělávání učitelů, kteří neumí s talentovanými žáky pracovat. Děti tak často neposlouchají a nedávají pozor, protože je výuka nudí. Učitel by měl být schopen zaujmout celé spektrum dětí ve třídě.