Oldřich Botlík: Testování – Proč v éře AI při přijímačkách dál uctíváme „povinné cviky“?

V roce 1972 vyhrála krasobruslařka Trixi Schubová olympiádu díky náskoku z povinných cviků. O jejím vítězství rozhodly dokonale vykroužené rýhy v ledu, protože ve skocích výrazně zaostávala. V krasobruslení vedlo zrušení divácky nezajímavých povinných cviků k explozi tvořivosti. České testy se ovšem dál soustřeďují na mechanické úlohy, které dnes stroje zvládají lépe než lidé. Plýtváme tak časem celé generace, která by měla trénovat svou vlastní „volnou jízdu“.

Ondřej Šteffl: Změna ve školách závisí na podpoře rodičů. Stát je zatím ignoruje – glosa

Revize rámcových vzdělávacích programů (RVP) má přizpůsobit české školy světu, který se nám mění před očima. Jenže to vypadá, že se stále bavíme jen o papírech a metodikách – a ne o tom, jak změny opravdu zavést.

Jan Křovák: Sociální sítě mají na děti devastující dopady, jejich omezení je namístě, říká šéf NUDZ Horáček

Premiér Andrej Babiš (ANO) o víkendu uvedl, že by byl pro plošný zákaz sociálních sítí pro děti do patnácti let. Politická debata je sice teprve na začátku, ani ve vládě neexistuje jednotný postoj, pohled ředitele Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) Jiřího Horáčka na zákonné omezení je ale jednoznačně pozitivní. Sociální sítě totiž dramaticky mění fungování člověka a děti nemají, na rozdíl od dospělých, možnosti, jak se algoritmům a jiným aspektům sociálních sítí bránit.

Oldřich Botlík: Přijímačky měří, kdo se neztratí ve škole. Nikoliv v reálném světě

Cesta na střední školu má být férovější vůči žákům. Přihlášky budou podávat až podle výsledků testů. Logická změna ovšem pomíjí zásadní problém: přijímací testy měří hlavně to, co lze snadno ověřovat. Skutečná vzdělanost je něco jiného.

Zdeněk Ertl: Sociální sítě pod tlakem: děti čeká největší změna za 20 let

Česko čeká zásadní rozhodnutí, jak chránit děti před dopady sociálních sítí. Austrálie i Evropa zpřísňují pravidla a ukazují, že digitální dětství potřebuje jasné limity.

Markéta Hronová: Vyjdou ze škol „šťastní blbci“, nebo žáci připravení na 21. století? Experti hledají směr pro výuku v Česku

Má se Česko bát, že kvůli moderním a „trendy“ formám výuky a častému zařazování her budou ze škol vycházet žáci, kteří budou sice umět prezentovat a spolupracovat ve skupině, ale jinak budou pologramotní? Anebo že se učitelé zase raději vrátí k suchému – ale bezpečnému – výkladu u tabule a zkoušení? Vydání knihy učitele Pavla Bobka Učitelství jako řemeslo a článek o ní v Hospodářských novináchvyvolal mezi pedagogy a odborníky na školství velkou diskusi o tom, jak vlastně ve školách učit. 

Ondřej Šteffl: Děti propadají AI, ministerstvo ale řeší včerejší problémy

Klíčovým úkolem každého manažera, a ministra školství nevyjímaje, je stanovovat priority. Tedy aktivně se rozhodnout, co je nejdůležitější, a na to soustředit zdroje, energii a politický kapitál. To se ovšem v českém školství bohužel už dlouho neděje.

Peníze až na prvním místě, shodli se diskutující v předvolební debatě SKAV a EDUin

Předvolební debata, pořádaná v rámci série kulatých stolů SKAV a EDUin, překvapivě ukázala, že pětice nejsilnějších stran se na většině diskutovaných témat shoduje. Největší shoda panuje v nutnosti navýšit rozpočet kapitoly MŠMT. Naopak názorově se strany rozcházejí v případě převodu financování nepedagogů na zřizovatele, přínosu inkluze, revize rámcových vzdělávacích programů, ale i funkčnosti Středního článku podpory. 

Miloš Čermák: Co chceme, aby se děti učily (a naučily) ve škole? Těžká otázka

Pokud věříte tomu, že škola slouží k předávání informací, máte problém. Umělá inteligence to už dnes umí lépe, rychleji a personalizovaněji než většina učitelů.

Jan Křovák: „Inkluze se nepovedla.“ Strany před volbami mluví o speciálních třídách

Politika inkluze dětí se speciálními potřebami do běžné výuky se příliš nepovedla a způsobuje ve školách problémy. Shodují se na tom mladí kandidáti do sněmovny, včetně těch nejliberálnějších z hnutí STAN či Pirátů. Političtí experti na školství pro Echo24 řekli, že je potřeba systém změnit, mluví především o speciálních třídách a posílení pravomocí ředitelů škol.

Bianca Bellová: Česká volba: Tom Sawyer by měl dnes šest diagnóz

Problémy, které mohou mít různé příčiny, se často řeší výhradně jako psychiatrické poruchy. Míra posedlosti vlastním duševním zdravím je znepokojivá, píše spisovatelka Bianca Bellová v dalším ze série textů o české společnosti.

Julie Hrstková: Zlaté české ručičky potřebují k výdělkům také dobře vzdělané mozečky. Na to ale české školství nemyslí

Přijímací zkoušky na střední školy mají děti za sebou, sociální sítě jsou plné úloh, které zadavatelům přišly jako nezbytné pro další vzdělávání, zatímco skoro všem ostatním jako nesmyslné týrání… A odborníci opět rozebírají kvalitu českého školství, které je sice veřejné a otevřené všem, reálně je ale čím dál víc elitářské.

Tajný učitel: Zákaz mobilů ve školách ukazuje jen neschopnost domnělých autorit

V minulých týdnech opět vzplála diskuse nad mobilními telefony na našich školách, tentokrát po jejich zákazu na vsetínských základních školách. Emoce už opadly, ideální čas na další názor.

Jitka Polanská: Máme zájem na tom udržovat státní správu ve stavu naučené bezmoci?

Co přináší změnu k lepšímu? Jak nereálné požadavky a očekávání paralyzují veřejnou debatu o potřebných systémových změnách, nad tím se zamýšlí redaktorka EDUinu Jitka Polanská.

Ivo Strejček: Procitněme aneb tři alarmující poznámky k českému školství

Blíží se pololetí školního roku 2023–24 a žáci i studenti základních a středních škol budou dostávat vysvědčení. Zřejmě i v tomto kontextu se v posledních dnech objevila celá řada informací souvisejících s aktuálním stavem českého vzdělávání i návrhy, jak neradostná data „napravit“. Všimněme si některých.

Ondřej Šteffl: Naše děti mají vychovávat nejen učitelé, ale také právníci, lékaři, vojáci a další lidé z praxe

Chceme-li budovat moderní školství, musíme do výuky přilákat více lidí se zkušenostmi z reálného světa mimo školu. Současně je ovšem třeba zajistit kvalitu výuky. Novela zákona o pedagogických pracovnících, která se nyní projednává ve sněmovně, je sice malý krok, ale rozhodně správným směrem. A je to velká výzva pro pedagogické fakulty.

Zuzana Růžičková: Zatrolené přijímačky

Umí současné přijímačkové testy roztřídit budoucí studenty? Mají pravdu kritici jednotné zkoušky, že je diskriminační a příliš náročná? A nebo se naopak mají na SŠ dostat jen studijní typy dětí a rodiny mají lépe vybírat školu?

Ondřej Šteffl: Rodiče – brzda pokroku ve vzdělávání

Většina z nás má dojem, že jsme vzdělaní a dobře připravení do života. A i když máme ke školám, kterými jsme prošli, výhrady a je nám jasné, že naše děti budou žít v jiném světě, stejně chceme pro své děti podobné vzdělání, jako bylo to naše. Jiné možnosti nám nikdo nevysvětluje, změny si neumíme představit, a tak je odmítáme.

Petr Honzejk: Pět nečekaných důvodů pro zachování domácích úkolů na školách

Společností hýbe debata o školních domácích úkolech. Není divu. Problému rozumí každý, podobně jako sestavě fotbalového nároďáku, vakcinaci nebo měnové politice. A každý na to má tím pádem příslušně silný názor: „Děti se víc naučí,“ volají jedni. „Je to zbytečnost, která je jen poškozuje,“ reagují druzí. Bum, prásk, křach.

Vladimír Just: Nevzdělanost, která imponuje. Pohrdání humanitní vzdělaností je pohrdání sebou

Včera vyvrcholily po celé republice pokojné, nesmělé, ba ostýchavé protestní akce vysokoškolských pedagogů humanitního směru, a konkrétně filosofických fakult. Akce, zaměřené proti ostudnému finančnímu ohodnocení jejich práce.