Tereza Engelová: Volič chce spotřebu, ne vzdělání. Problémy školství jsou odrazem české společnosti

Hrozí, že české děti budou učit lidé, kteří nebudou mít ani pedagogické minimum. Společenský dopad takové situace se neodhalí hned, ale třeba za dvacet let, vidí skepticky budoucnost českého školství Daniel Münich, vědecký pracovník CERGE-EI a prezident České společnosti ekonomické. Toto výzkumné centrum nedávno vydalo studii srovnávající růst platů českých učitelů se zbytkem Evropy. Češi se teprve před dvěma lety přiblížili evropskému průměru, od loňska se mu ale opět vzdalují.

Eva Mikulka Šelepová: S novým systémem se na střední školu dostane v prvním kole až 90 procent dětí, říká ředitel Cermatu

Uchazeči o studium na středních školách nebo víceletých gymnáziích si budou moct podat tři přihlášky. Na výsledky se bude čekat déle, ale žáci budou mít větší jistotu, že se na školu dostanou. Bude možnost podávat přihlášky elektronicky a jednotné přijímací testy z angličtiny budou až v roce 2025. Změnách při přijímacích zkouškách vysvětlil pro Radiožurnál Miroslav Krejčí, ředitel Cermatu.

Během natáčení jsem zažil hodně silných setkání, říká průvodce seriálem Jak se dělá dobrá škola Jiří Havelka

Škola by dětem měla předat nástroje k sebepoznání a seberozvoji, myslí si herec a režisér Jiří Havelka, který provádí novým dokumentárním seriálem České televize Jak se dělá dobrá škola. Se štábem České televize se vydal do deseti různých škol, aby hledal odpověď na otázku, jak vytvořit školu, do které všichni chodí rádi. Existuje na to jednotný recept?

Aneta Gaborová: MŠMT hledá cesty, jak systémově podpořit provázející učitele. Našlápnuto má dobře, příprava budoucích učitelů ale nemůže být pro ty provázející vedlejšákem

Pokusné ověřování pozice provázejícího učitele má za sebou první rok. Ukázalo, že je tato role v systému potřebná, ale je nutné, aby učitelé, kteří se rozhodnou být průvodci studentů učitelství, pro ni měli dostatek prostoru a nestala se pro ně samotné vyčerpávající. 

MŠMT: Sněmovna dala zelenou digitalizaci přijímacího řízení na SŠ

Poslanci napříč politickým spektrem schválili v prvním čtení poslanecký návrh novely školského zákona, která upravuje digitalizaci přijímacího řízení. V praxi to bude znamenat navýšení počtu přihlášek, prioritní seřazení škol na přihlášce nebo snazší přístup k informacím o přijetí. Návrh novely školského zákona, kterou připravilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, nyní míří do Senátu. Novela má být účinná od 1. 1. 2024, uchazeči by tak měli mít možnost přihlašovat se elektronicky na SŠ už v příštím roce. 

Bohuslav Bohuněk: Baví nás to, ale někdy je to o nervy, říkají učitelé o své práci

Učitelé českých základních škol jsou se svou prací spokojeni, ale také se často cítí vyčerpáni a nezřídka narážejí na nepřijatelné chování žáků i rodičů. Potvrzuje to šetření Mapa školy mezi 3400 pedagogy.

Hana Vaverková: Jak jsem se (zase) neposunula…

Tak trochu nečekaně jsem byla pozvána do akce. Kolegyně požádala o roční oddechový čas a při hledání náhrady padla volba na mě. Potěšilo mě to a zalichotilo. V posledních letech jsem učila jen vlastivědu na malý úvazek a byla hlavně hlídací babičkou. Letos vnuk oslavil třetí narozeniny a s brekem nastoupil do školky. A já, po pěti letech, jsem opět třídní a učitelkou češtiny k tomu.

Projekt „Učitelé jsou třída“ k profesi pedagoga ve 21. století

Po nejbližší rodině jsou učitelé těmi, kdo s dětmi tráví největší množství času a mají zásadní dopad na jejich vývoj. Jsou často jejich vzory, ovlivňují jejich kariérní volby nebo životní postoje. Představy veřejnosti o tom, co obnáší pedagogická práce, však často začínají a končí u rozdávání známek. Pedagogické fakulty a nevládní organizace podporující učitele proto chtějí ukázat, jak vypadá moderní pedagogika ve 21. století. Kampaň “Učitelé jsou třída” startuje na začátku školního roku. V klipu, který ji doprovází, se objeví například herečka Ivana Chýlková.

Matyáš Michálek: Předčasných odchodů ze vzdělávání přibývá, ve školách je často nemá kdo řešit

Podle expertů by problém mohli řešit sociální pedagogové, těch je ale nedostatek. „Pozornost se zaměří na rozvoj dovedností pedagogů podporovat žáky v dokončení studia a v rámci jejich přechodu na trh práce,“ zní z ministerstva.

Dominika Hejl Hromková: Víc dovedností, míň biflování. Přeměna výuky začne vysvětlováním učitelům i rodičům

Svět se mění čím dál rychleji a děti ve školách potřebují získávat schopnosti, dovednosti a znalosti, které je pro takový svět vybaví. V duchu této myšlenky připravuje ministerstvo školství nové vzdělávací programy, podle kterých by školy měly učit od září 2027. Národní pedagogický institut s Nadací České spořitelny spustily kampaň, která chce změnu osnov učitelům i rodičům vysvětlit.

Až 40 procent deváťáků v Česku má podle studie známky střední či těžké deprese

Až 40 procent žáků 9. tříd ZŠ vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent z nich známky úzkosti. Vyplývá to ze studie vědců Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), kterou letos zpracovali v základních školách. Ve všech oblastech duševního zdraví jsou více zasaženy dívky. Oproti chlapcům jich depresivními i úzkostnými příznaky trpí více než dvojnásobek. Data odborníci získali v květnu a červnu u více než 6000 žáků ze všech krajů.

Jiří Mach: Elektronické přijímací zkoušky na střední školy jsou v ohrožení

Velké sousto si ukousl Cermat, který připravuje státní přijímací zkoušky na střední školy. V příštím roce poprvé mají bez pilotního testování proběhnout elektronicky.

Markéta Hronová, Johana Svobodová: Polovina žáků nezvládla test z dějin. Nedivím se, jen z výkladu si nic nezapamatují, říká dějepisář

O nejnovějších dějinách a soudobých problémech podle nového průzkumu České školní inspekce žáky neučí dvě třetiny pedagogů. A to se pak projevuje na znalostech školáků. V nedávném testu z moderních dějin uspěla jen necelá polovina studentů prvního ročníku středních škol. Podle inspekce za to může i neatraktivní výuka. Žáky přitom podle průzkumu moderní dějiny zajímají a chtěli by se o nich učit více.

Silvie Pýchová: Proč do vzdělávací politiky zapojovat názory širokého spektra aktérů

V červnu 2023 se poprvé sešel tzv. Národní konvent o vzdělávání, který byl zřízen z rozhodnutí ministra školství Mikuláše Beka a je svoláván na půdě Senátu Parlamentu ČR. Ledakoho může překvapit pestré složení tohoto panelu, který se má vyjadřovat k zásadním změnám ve vzdělávání. 

Inspekce: Výuka moderních dějin je podle žáků nedostatečná

Výuka moderních dějin v českých školách je podle většiny žáků základních a středních škol nedostatečná a chtěli by ji mít víc času. Vyplývá to ze zjištění České školní inspekce (ČŠI), která novinářům představil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Asi 70 procent dětí podle něj uvedlo, že jim dějepis pomáhá porozumět dění ve světě. O nejnovějších dějinách a soudobých problémech ale žáky neučí dvě třetiny pedagogů, což se projevuje na znalostech školáků. V testu z moderních dějin uspěla necelá polovina studentů prvního ročníku SŠ, řekl Zatloukal.

Musíme si přiznat, že máme problém, píše Konvalinka o českém školství

Před konferencí Lepší Česko se bavíme s největšími mozky Česka, politickou elitou i nejúspěšnějšími byznysmeny a byznysmenkami v zemi. Jan Konvalinka je biochemik, který stojí v čele Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky. Priorita Česka by podle něj měla být věda a vzdělání, navzdory programovým prohlášením však naše školství ve světě zaostává.

Komentář Václava Dolejšího: Základní i střední školy se mění. Jen s univerzitami nikdo nehne

V českém školství, o jehož nezbytné reformě se roky mluví a sepisují koncepce, se překvapivě alespoň něco málo začíná dít. Po letech kvantitativního růstu, kdy základní škola musela být v každé vesničce a každé krajské město chtělo svou vlastní univerzitu, bychom se konečně mohli zaměřit také na kvalitu.

Markéta Hronová: Bek chystá úspory ve školství: skončí dělení na menší třídy, některé školy přijdou o učitele

Než mít jednu plnou třídu, to radši dvě poloplné. Pro školy je v současnosti mnohdy finančně výhodnější učit žáky ve více menších skupinách a mít kvůli tomu více učitelů. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) je ale takový stav neudržitelný. Chystá proto návrh, podle něhož by se měl už od příštího roku změnit systém financování základních a středních škol. Část z nich pak bude muset některé pedagogy propustit. 

Z univerzit kvůli nedůstojným platům odcházejí akademici. Fakulty plánují stávku

Univerzita Palackého v Olomouci i Univerzita Karlova v Praze pociťují podle jejich rektorů Martina Procházky a Mileny Králíčkové v souvislosti s dlouhodobým podfinancováním školství odchod některých akademiků, často jde podle nich i o klíčové pracovníky. Odcházejí i mimo školství. Na obou univerzitách chystají tamní filozofické fakulty 17. října stávku, zda budou mít podporu i od vedení univerzit, zatím rektoři na dotaz ČTK nedokázali odpovědět. Seznámit se chtějí nejprve s požadavky odborových organizací, řekli na dotaz ČTK po zasedání České konference rektorů (ČKR). 

Otevřeno: Nový kompetenční rámec je příležitostí změnit, jak se v Česku učí

Debaty o českém školství se často stáčí k přípravě učitelů, která je pro jeho kvalitu klíčová. Po letech stížností i dílčích inovací dnes Ministerstvo školství spolu s fakultami připravujícími učitele zavádí systémovou reformu. Jako Otevřeno, Učitel naživo, Začni učit! a Učitelská platforma, coby organizace věnující se učitelství a zapojené do přípravy reformy, považujeme změny, k nimž právě dochází, za zásadní průlom. Podaří-li se je dotáhnout a upevnit do praxe, potom jsou příležitostí změnit, jak čeští učitelé a učitelky učí.

Patricie Polanská: Plaga – Kdyby záruku za platy vysokoškolských pedagogů převzal stát, zlomilo by to univerzitám páteř

Vysokoškolští studenti a pracovníci si mohli opět vyslechnout, jak důležitou prioritou je školství pro české politiky. Premiér Petr Fiala (ODS) by měl z Česka do deseti let rád centrum vzdělanosti. Zatím se ale znovu řeší škrty v rozpočtu i to, že zatímco na základních a středních školách platy učitelů evidentně rostly, na vysokých školách spíše stagnovaly – někde dokonce berou méně než na nižších stupních.

Tomáš Svoboda, Kateřina Mahdalová, Vojtěch Kadaňka: Bídná úspěšnost vysokoškoláků. „Tady jsou školy hrdé, že spoustu lidí vyhodí“

Téměř 60 procent pokusů vystudovat bakalářský program končí v Česku nezdarem. Vysokoškoláci nejčastěji utnou obor už v prvním ročníku. Značnou neúspěšnost ovlivňuje řada faktorů, včetně covidu či špatného navázání na praxi.

Společnost opomíjí potřeby nadaných dětí, upozorňuje nový projekt Přemýšlivec Nadace RSJ

Nadaným dětem se nedostává adekvátní podpory a na problémy často zůstávají samy. Mohou čelit nepochopení ze strany vrstevníků, učitelů i blízkých, vyloučení z kolektivu, šikaně i depresi. Nadace RSJ spouští kampaň Přemýšlivec, ve které upozorňuje na dlouhodobé přehlížení potřeb nadaných, přemýšlivých dětí. Touto kampaní chce upozornit na problémy, se kterými se nadaní potýkají, ale také poukázat na možné cesty, jak je rozpoznat, podpořit a vytvořit jim vhodné podmínky pro rozvoj. Staví na příbězích nadaných dětí a mladých, kteří jsou ochotni sdílet své zkušenosti včetně překážek, na které kvůli svému nadání narážejí.

Markéta Hronová: Střední škola s režimem vysoké. Žáci mají svobodu i zodpovědnost, na práci dostávají omluvenky

Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod. Tento nápis visí hned naproti vchodovým dveřím Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia. A máloco vystihuje zdejší prostředí lépe. Ředitel Radko Sáblík nechal studenty, aby převzali iniciativu a školu si utvářeli sami.

Markéta Hronová: Skoro polovině našich učitelů je mezi 19 a 25 lety, vysvětluje ředitel úspěchy „ajťácké“ průmyslovky

Téměř polovinu jeho učitelského sboru tvoří bývalí studenti. Ti současní ještě při škole často podnikají nebo radí ministrům. Naposledy se pro resort školství podíleli na doporučeních pro učitele a žáky, jak pracovat s umělou inteligencí. Radko Sáblík je ředitelem Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia už jednadvacátým rokem. Když nastoupil, škola se nijak nelišila od ostatních. Nyní patří k těm elitním.

Co se děje při přípravě revize RVP ZV?

O přípravě tzv, velké revize RVP ZV má informovat web Velké revize RVP základního vzdělávání, kde jsou kromě jiného i reporty činností pracovních skupin připravujících revizi. V září byla přerušena série neformálních online setkání Otevřeně o revizi – 2023, kde se diskutovalo o velké revizi RVP ZV a vedení projektu revize informovalo o aktuálním vývoji. Na webu je informace, že se v současné době pracuje na úpravě formátu a další setkání se připravuje. Nové informace prezentoval náměstek Jiří Nantl na tiskové konferenci.

Radek Bartoníček: Vedli rozhovor s prezidentem a jeho ženou. Teď připravují žáky na džungli po škole

Tereza, Natálie a Oldřich patří mezi skupinu studentů, kteří se loni rozhodli přibližovat svým vrstevníkům politické dění a přenášet ho do škol. Loni v prosinci začínali debatou pěti kandidátů na prezidenta a pokračovali vůbec prvním rozhovorem, ve kterém vystupoval nový prezident Petr Pavel společně se svou manželkou Evou. Nyní studenti přichází se zcela novým projektem.

MŠMT ČR: Revidovaný RVP představíme veřejnosti začátkem roku 2024

Návrh revidovaného Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) by měl být předložen k veřejné konzultaci na počátku roku 2024. Od školního roku 2025/26 by mohl být používán školami dobrovolně a od školního roku 2027/28 pak povinně. U středních škol probíhá inovace oborové soustavy tak, aby byla nabídka oborů jednodušší, srozumitelnější a lépe odpovídala potřebám vývoje společnosti, ekonomiky a technologií. V rámci tiskové konference MŠMT 3. 10. to uvedl náměstek ministra Jiří Nantl.

Josef Mačí: Reforma školní výuky se odkládá. Chystají se velké škrty v učebních oborech

Nový způsob výuky čeká žáky až o dva roky později, od školního roku 2027/2028. Zatím ale není jasné, jak bude vypadat. Reformovaný vzdělávací program představí ministerstvo školství až začátkem příštího roku.

České školy a umělá inteligence (výsledky výzkumu)

Umělá inteligence se v současnosti promítá do téměř všech myslitelných odvětví. Nejinak tomu je i ve vzdělávacím sektoru. Již nyní probíhají diskuse, jak se ve školství stavět k „pomocníkům“ jako je například ChatGPT nebo Bing Chat. Jak ale AI vnímají sami učitelé? Univerzita Palackého v Olomouci (UPOL) a Microsoft Česko & Slovensko spojily síly a provedly rozsáhlou studii, které se zúčastnilo 2 175 pedagogů. Výzkum mapuje pohled pedagogů na umělou inteligenci ve školství a její dopad na vzdělávání českých dětí.

Michaela Prešinská: Umělá inteligence často lže, musíme se naučit s tím pracovat, radí expert na školství

Přestože se o nutnosti zavedení digitální gramotnosti do školských osnov mluví už téměř dekádu, ve školách se stále neučí. Jde přitom o schopnost, bez které se lidé neobejdou. Odborníci, kteří diskutovali na letošním ročníku vzdělávací konference FutureEdu, ale upozornili i na další věc. Na budoucnost vzdělávání bude mít podle nich zásadní dopad i umělá inteligence, která představuje riziko.